Na smlouve o vystavbe noveho jaderneho zdroje se dvema bloky v Dukovanech pribyly ctyri podpisy - generalniho reditele Elektrarny Dukovany II (EDU II) Petra Zavodskeho, mistopredsedy predstavenstva EDU II Zbynka Mrazka, generalniho reditele jihokorejske KHNP Jooho Whanga a viceprezidenta KHNP In-Sik Parka.
Namisto velkych oslav doslo k podpisu smlouvy nakonec jen digitalne, protoze se hralo o cas. Kontrakt byl podepsan ve 13:10 nedlouho pote, co to umoznil soud.
Vlada casto nazyva stavbu Dukovan projektem stoleti nebo nejvetsi zakazkou v novodobe historii Ceska. Tyto primery odrazeji nejen strategickou vyznamnost projektu pro tuzemskou vyrobu elektriny a energetickou bezpecnost, ale i castku, kterou stat do stavby investuje. Kazdy z bloku bude mit instalovany vykon pres 1000 MW a vyjde na vice nez 200 miliard korun.
Spolecnost Elektrarna Dukovany II (80 procent vlastni stat prostrednictvim Ministerstva financi, 20 procent zustava skupine CEZ) vyuzila prostor, kdy podpisu smlouvy s KHNP nic nebranilo, jinymi slovy jiz neexistovalo soudem vydane predbezne opatreni, ktere podpis zakazovalo.
,,Vyuziti teto situace k okamzitemu podpisu proto bylo nejen pravne mozne, ale dalo se i vzhledem k okolnostem ocekavat. Pri velikosti a dulezitosti cele zakazky by bylo spise prekvapive, kdyby tomu bylo jinak," popisuje Lucie Machova, advokatka v advokatni kancelari Mavericks.
Podpis smlouvy byl zablokovany de facto od lonskeho roku az do letosniho dubna, kdy platilo predbezne opatreni Uradu pro ochranu hospodarske souteze (UOHS), vydane kvuli stiznosti francouzske spolecnosti EDF, ktera v tendru na vystavbu jadernych bloku neuspela. Nasledovala dvoutydenni odmlka, v niz podpisu nikdo nebranil, nasledne rozhodl o novem predbeznem opatreni Krajsky soud v Brne.
Podle verdiktu Nevyssiho spravniho soudu bylo ale toto predbezne opatreni nezakonne a zcasti neprezkoumatelne. ,,Krajsky soud v Brne jednak nezakonne posoudil predbeznou duvodnost zaloby, jednak neprezkoumatelne hodnotil otazku pomereni vsech v uvahu prichazejicich zajmu," uvedl NSS. Zalobu EDF napadajici rozhodnuti antimonopolniho uradu, ktery zamitl jeji stiznost proti jadernemu vyberovemu rizeni, povazuje NSS za neduvodnou. Krajsky soud v Brne ji predtim posoudil jako predbezne duvodnou, a proto i vydal predbezne opatreni.
,,Rozsudek NSS o predbeznem opatreni obsahuje zavazny pravni nazor, kterym by se mel krajsky soud ridit i v dalsim rozhodovani o samotne zalobe proti rozhodnuti predsedy UOHS. Je tedy pravdepodobne, ze zaloba spolecnosti Electricite de France bude nasledne meritorne tez zamitnuta a rozhodnuti predsedy UOHS bude potvrzeno," uvedl Jan Slezak, poradce advokatni kancelare KGS legal a mistopredseda Asociace pro verejne zakazky.
NSS take uvedl, ze UOHS postupoval spravne, kdyz zamitl stiznosti EDF na prubeh tendru z duvodu, ze tendr vypsal CEZ ve spolupraci s vladou na zaklade tzv. bezpecnostni vyjimky ze zakona o zadavani verejnych zakazek. Tento urad podle NSS nema v kompetenci prezkoumavat prubeh souteze a hodnoceni nabidek, na coz si stezovala EDF.
Rizeni u Krajskeho soudu v Brne stale bezi, zruseno bylo jen predbezne opatreni zakazujici podpis smlouvy. ,,Soud bude nyni znovu rozhodovat o puvodnim navrhu na narizeni predbezneho opatreni. Pritom je vazan rozsudkem Nejvyssiho spravniho soudu. Soucasne soud cini veskere ukony nezbytne k tomu, aby bylo o zalobe rozhodnuto urychlene. Dosud vsak soud o zalobe nerozhodl, a proto nemuze dalsi postup v rizeni jakkoliv komentovat," uvedla asistentka soudce a zastupkyne tiskove mluvci Krajskeho soudu v Brne Martina Charvatova.
Ve stredu EDU II a KHNP podepsaly tzv. EPC kontrakt, tedy smlouvu o inzenyringovych, dodavatelskych a stavebnich pracich. Spolecnosti take uzavrely smlouvu na dodavky jaderneho paliva na deset let.
,,Kontrakt je velice dobry, ale neni jednostranny, ktery by byl jen v nas prospech. Je vyvazeny, kde jsem presvedcen, ze se podle nej da elektrarna postavit v dany cas a v danem rozpoctu," uvedl generalni reditel EDU II Petr Zavodsky.
Detaily vsak nejsou zname, protoze smlouvy jsou zatim neverejne. V registru smluv by mely byt k nahlednuti do mesice.
Francouzska EDF, ktera take predlozila nabidku na dostavbu Dukovan, tendr napadla take u Evropske komise. Ta s Ceskem podle vlady nevede zadne formalni rizeni, ale neformalni dialog, ve kterem je stat soucinny. Komise nyni podle ministru muze zkoumat jen jednu vec, a to, jestli KHNP neziskala nedovolenou podporu.
Podle vlady v kazdem pripade uz nikdo projekt prekazit nemuze. ,,Pripadny rozpor je v nedovolene statni podpore a my ji tam nevidime," uvedl Vlcek.
Ktere casti jaderne elektrarny budou Cesi stavet, zatim neni zcela jasne a ukaze se to az v pristich letech. ,,To, ze dnes nejsou nasmlouvane zadne ceske firmy, neni o nicem jinem, nez ze neni co nasmlouvavat. Kdyz chcete koupit dum, musite dat vykresy domu a nekdo vam to naceni," vysvetlil drive reditel divize Nova energetika CEZ Tomas Pleskac.
Jiz nyni je 30 procent cele zakazky rozdeleno mezi ceske dodavatele diky smlouvam o smlouvach budoucich, ktere s ceskymi firmami uzavrela v kvetnu KHNP. Mezi nimi jsou mimo jine Doosan Skoda Power, Skoda JS, ZAT, UJV Rez ci Metrostav. Cil do budoucna je vsak vyssi. ,,Muzeme zodpovedne rici, ze bude dosazeno planu 60 procent," rika ministr prumyslu a obchodu Lukas Vlcek (STAN) o cili podilu ceskych dodavatelu na zakazce.
Ze muze projekt pokracovat bez dalsich odkladu, je proto podle Svazu prumyslu a dopravy CR dobra zprava i pro cesky prumysl. ,,Jedna se o podstatny krok nejen pro energeticky sektor, ale i pro cele ceske hospodarstvi. Nyni je klicove zamerit se na plynuly prubeh vystavby a na co nejvetsi zapojeni ceskych firem, vyzkumnych instituci a vysokych skol," rekl Jan Rafaj, prezident SPCR.
Firmy, ktere se chteji podilet na dostavbe Dukovan, museji mit vsechny potrebne licence. Budou se ucastnit vyberovych rizeni, v nichz budou soutezit o zakazky nejen pri samotne stavbe, ale na pristich zhruba 100 let, protoze se maji podilet i na servisu ruznych zarizeni.
Na stavbe v Dukovanech se bude jaku subdodavatel podilet take americka spolecnost Westinghouse, ktera z tendru predcasne vypadla, protoze nepodala zavaznou nabidku.
Francouzske spolecnosti podle Krajskeho soudu v Brne vadilo, ze Urad pro ochranu hospodarske souteze se odmitl zabyvat jejimi vyhradami proti postupu CEZ. Predseda uradu Petr Mlsna sice v napadenem rozhodnuti uznal, ze zadavatel zakazky, tedy CEZ, mel povinnost dodrzet alespon zakladni zasady zadavani verejnych zakazek a ze jeho postup by mel podlehat nejake forme kontroly, ale dovodil, ze jeho uradu tato kontrola neprislusi.
Krajsky soud namitky Francouzu vyhodnotil jako ,,relevantni a pomerne silne", proto predbezne opatreni vydal.
Francouzska spolecnost se proti prubehu tendru ohradila kratce pote, co vlada oznamila, ze jako preferovaneho dodavatele investor vybral spolecnost z Jizni Koreje. V prubehu tendru pritom nic nenamitala, a to ani k vyuziti bezpecnostni vyjimky, s jejimz pouzitim mohla do 15 dnu nesouhlasit. Urad pro ochranu hospodarske souteze proto konstatoval, ze EDF v dobe, kdy tendr napadla, uz nemohla proti tomuto postupu podavat namitky.
Namitky na postup tendru EDF podala k Uradu na ochranu hospodarske souteze (UOHS), ktery rozhodl, ze verejna zakazka probehla spravne. Pote, co urad zamitnul i odvolani EDF, spolecnost vyuzila posledni moznou cestu a podala zalobu ke Krajskemu soudu v Brne.
EDF ma take podezreni, ze u KHNP doslo k poruseni evropske smernice o zahranicnich subvencich, ktera popisuje omezeni vstupu na evropsky trh pro spolecnosti, ktere jsou v zemich mimo EU podporovany lokalnimi vladami.
Nejvetsi vahu CEZ pri rozhodovani o vitezi tendru podle slov svych manazeru prikladal tomu, jak se jednotlivi uchazeci staveli k pozadavkum zadavatele a jak moc je respektovali.
,,Hledali jsme takoveho partnera, ktery naplni nase ocekavani, ktere jsme formulovali v poptavkove dokumentaci, a to predevsim ocekavani zavazneho a platneho harmonogramu a zavazne ceny," uvedl generalni reditel CEZ Daniel Benes.
Den po vydani predbezneho opatreni soudem se Benes nechal slyset, ze by smlouvu s EDF neuzavrel. ,,Ty nabidky znam. Ten kontrakt, co nam nabidli, bych v zivote nepodepsal," rekl Benes. Dale uvedl, ze Francouzum jde o to, aby v Cesku zadna elektrarna nevznikla.
Cesko zatim ceka na notifikaci dvou novych bloku u Evropske komise. Zatim ma schvaleno financovani jen pro prvni blok, to ale na dvojblok neplati a je treba schvaleni ziskat znovu.
V Evropske unii obecne plati zakaz poskytovani verejne podpory. Vyjimku ohledne verejne podpory muze schvalit jen Evropska komise, tzv. notifikaci.
Novy blok ma byt financovan navratnou financni vypomoci, kterou poskytne stat a Elektrarna Dukovany II ji bude 30 let splacet. Investice ve vysi 407 miliard korun za dva bloky je prilis vysoka i pro firmu velikosti CEZ. Pokud by ji mela firma financovat sama, znamenalo by to nadmerne zadluzeni.