Wes Anderson se v novem filmu smeje spionaznim thrillerum

Vystredni prumyslnik a obchodnik se zbranemi Zsa-zsa Korda patri k nejbohatsim muzum v Evrope. Navic momentalne sprada kolosalni plan, v nemz figuruje fiktivni zeme Fenicie a take komplikovana snaha prelstit vsechny potencialni obchodni partnery podivne podlymi zpusoby. Jak se vsak ukaze hned v uvodu noveho snimku Wese Andersona nazvaneho Fenicke spiknuti, ktery od ctvrtka promitaji ceska kina, Korda ma aktualne jeste jinou starost: neprijit o zivot.

Hrdina, jehoz ztvarnil Benicio Del Toro s pozoruhodne nemennym kamennym vyrazem, v prvnich chvilkach sleduje, jak bomba roztrha zadek jeho letadla. Nouzove pristani v kukuricnem poli prezije s vyrazem rutinera - je to uz sesty neuspesny pokus o atentat. A tim vycet absurdnich nehod pouze zacina.

Wes Anderson, sestapadesatilety autor filmu Zivot pod vodou nebo Fantasticky pan Lisak, je jednim z nejrozpoznatelnejsich a vizualne nejvyraznejsich americkych reziseru. Jeho pastelova, formalne vycizelovana dila vzdy zahlcovala divaky vjemy, ale v pozadi tech nejlepsich byl take smutek a melancholie postav, resicich komplikovane rodinne vztahy.

Ve snimcich Grandhotel Budapest a Francouzska depese Liberty, Kansas Evening Sun z posledni dekady se autor pokusil dotahnout svuj detailni styl jeste o kus dal, jenze v prebujelem designu, komplikovanem vypraveni a premire odkazu jako by se ztratil. A take jako by ztratil sve postavy, ktere publikum drive dovedly dojmout.

Predposlednim vypravenim Asteroid City se nicmene - navzdory slozitemu ramovani a formalnim hratkam s principy divadla i sci-fi - tyto uveritelne emoce a chmurne nalady vratily. A vloni Wes Anderson za kratkometrazni Podivuhodny pribeh Henryho Sugara dokonce prevzal Oscara.

Novinka Fenicke spiknuti se v jistem smyslu take vraci ke korenum. V jadru jde o jednoduchou, dobrodruznou vypravu v duchu starsiho snimku Zivot pod vodou, byt divaka neustale prekvapuje tim, kam jeji epizody eskaluji. Zapletku pohani Kordova snaha znovu se spojit s odloucenou dcerou, ktera uz je roky jeptiskou a pro otcovy podezrele eskapady nema nejmensi pochopeni. A nestoji ani o penize, jez by mela podedit. Presto nakonec ti dva spolecne vyrazi na misi s tajuplnym a bizarnim cilem.

Wes Anderson natocil variaci na spionazni thrillery, z jejich motivu si ale spise dela legraci a jakekoli napeti prevraci v gag, obvykle vyvedeny tlumenymi prostredky. At uz nekdo chyti kulku, nebo vybuch v letadle promeni vrchni polovinu cloveka v krvavou smouhu, jde o vtip, jenz se odehraje tak lakonicky, jako by kdosi machnul stetcem. Tohle Anderson umi, stejne jako dovede promenit kazdy zaber v obraz, ktery by se dal zaramovat.

Bohuzel vsak Anderson tentokrat opet venuje mnohem vice energie cizelovani point a designu nez hrdinum. V centru pozornosti sice stoji slozity vztah otce s dcerou, tedy jeho odveke tema, ale obe postavy nam nemohou byt cizejsi, jakkoli se herecka Mia Threapleton v roli byvale jeptisky Liesl snazi prodat to, kterak umi byt v jakekoli situaci nad veci.

Fenicke spiknuti tak jako vetsina reziserovy tvorby spoleha na ansambl hvezd, ktere se tu mnohdy mihnou jen v epizodnich rolich. Willem Dafoe, Bill Murray, Bryan Cranston ci Benedict Cumberbatch maji kazdy jen par scen a nektere potesi tim, jak si pohravaji s konvencemi zanru. Treba vyreseni obchodniho sporu pomoci basketbalu. Jine se vsak meni v prazdnou manyru.

Andersonovy postavy vzdy mely obskurni zajmy. V novince napriklad Michael Cera hraje vedce a odbornika na hmyz, ktery u obeda nevaha vytahnout kudlanku a dat prednasku o jejich zvycich. A sam Korda neustale cte knihy s divnymi nazvy. Tentokrat uz ale jde vlastne jen o sbirku vtipku, o hricku tak posedlou sama sebou, ze postrada srdce.

Ve Fenickem spiknuti si postavy misto bonbonier ci doutniku nabizeji jako drobnou pozornost granat. Parkrat to pobavi. Jenze cely snimek jako by byl podobne hrmotny a vybusny, jako by ztratil ty okamziky jisteho ztichnuti ci spocinuti z autorovych starsich del Takova zvlastni rodinka, Zivot pod vodou ci Darjeeling s rucenim omezenym. A take chybi tragicky podton, ktery do tehdejsi tvorby vnasel chmurne tony.

Drive Andersonovi hrdinove prichazeli o blizke, nebo v reji vystrednosti zazili necekane intimni chvilku. Treba kdyz bratri prave v Darjeelingu s rucenim omezenym spolecne pozili drogy, neslo o zadny vecirek, ale ritual s az truchlivym vyznenim.

Podobne jimave chvile Fenicke spiknuti nenabidne. Navzdory tomu, ze protagonistovu smrt ci smrtelnost tematizuje takrka neustale. Film vsak je v posledku jen hrackou pro reziserovy nejvernejsi fanousky, unavnou, posedlou zakrutami vlastniho vypraveni. Nakonec mozna vice nez Andersonovu starou tvorbu pripomina ctverici adaptaci povidek Roalda Dahla, ktere tvurce predloni natocil pro Netflix. Nebot i v nich se mu kvuli snaze o formalne komplikovane hratky s predlohou podarilo vytvorit spise nezivotna leporela.

Fenicke spiknuti evokuje prehlidku audiovizualnich kejkli, ktere nakonec spise unavi nez oblazi.

Jak to s postavami dopadne, je vlastne docela jedno, protoze si divak zadnou nedovedl oblibit. A tak sleduje plejadu tu lepsich, tu horsich napadu a rika si, jak dlouho muze Wes Anderson v teto poetice pokracovat, aniz by jeho tvorba zacala vypadat, jako kdyz oteze za umelce davno prevzala umela inteligence. Protoze Fenicke spiknuti az prilis casto nahodile ryckluje typicky andersenovske motivy.