Vydavala zakazane autory, aby prezila exil. Pribeh boje Zdeny Salivarove

Zdena Salivarova, ktera v pondeli zemrela, zanechala v ceskoslovenske literature hluboky otisk. Vedle cinnosti v exilovem nakladatelstvi Sixty-Eight Publishers byly nemene dulezite i jeji romany a povidky. ,,Kdyby nedoslo k te politicke zmene (v roce 1968), jeji kariera by se odvijela spise autorskym zpusobem," rika pro podcast 5:59 bohemistka Alena Pribanova.

I v dobe, kdy se uz potykala se zdravotnimi problemy, udrzovala si spisovatelka a spoluzakladatelka exiloveho nakladatelstvi Sixty-Eight Publishers Zdena Salivarova prehled o tom, co se deje v Cesku a jak se vyviji tuzemska literatura.

Alespon tak to vyhlizelo, kdyz ji letos v kvetnu v Kanade navstivila bohemistka Alena Pribanova, pro niz byla tvorba Salivarove a jejiho manzela Josefa Skvoreckeho predmetem odborneho zajmu. Tehdy ji osobne videla naposledy. Zdena Salivarova o nekolik mesicu pozdeji, tento tyden v pondeli, v 91 letech zemrela.

V podcastu 5:59 Pribanova vypravi, ze s manzelem ji vzdy do Kanady vozili krizovky nebo casopisy v cestine. ,,Nerada cetla anglicky, takze na ceske casopisy a knizky, ktere ji spousta lidi odsud posilala, se vzdycky tesila. A myslim si, ze kontakt s ceskym svetem pro ni byl vzdycky vitany a prijemny," rika bohemistka z Ustavu pro ceskou literaturu Akademie ved Ceske republiky.

Ceske a ceskoslovenske literature a tomu, aby s knihami autoru zijicich v exilu neztratili Cesi a Slovaci kontakt, ostatne Zdena Salivarova zasvetila cely zivot.

,,Projekt, ktery ji pomohl prezit"

Jeste pred rokem 1968 pritom Zdena Salivarova smerovala spise k autorske tvorbe a castecne i k ceskoslovenskemu filmu. Pochazela z rodiny zkrachovaleho nakladatele, po nastupu komunistickeho rezimu navic jeji blizci celili perzekucim. V 60. letech se ale dostala na FAMU, kde zacala studovat dramaturgii. Spolupracovala na psanych scenarich treba s reziserkami jako Vera Chytilova nebo Drahomira Vihanova.

Jeji naslapnutou karieru stocil az rok 1968.

Behem invaze vojsk Varsavske smlouvy byla s manzelem Josefem Skvoreckym na dovolene, v zahranici se tak rozhodli pockat, jak se situace vyvine. Nakonec se prece jenom na podzim vratili, ale politicke i spolecenske pomery se menily tak rychle, ze se rozhodli znovu zemi opustit. Tentokrat nadobro. Josef Skvorecky vyuzil nabidek z americkych a kanadskych univerzit a i s manzelkou odcestoval.

Nakonec se dostali az do Toronta. Zatimco Josef Skvorecky pusobil na akademicke pude hned na nekolika katedrach, Zdena Salivarova se ucila anglicky, hlidala deti nebo vypomahala v detskem divadle. To ji ale nestacilo. ,,Ve srovnani s tim, jake byly jeji uspechy a cile pred emigraci, ji to pochopitelne vubec neuspokojovalo. Potrebovala nejaky projekt, ktery by ji pomohl prezit," rika Pribanova.

Tim projektem se nakonec stalo exilove nakladatelstvi Sixty-Eight Publishers, ktere zacalo fungovat v roce 1971. ,,Prace tam bylo rozhodne vice nez pro dva lidi. Oba byli velmi vytizeni, ale v uplnych pocatcich to stalo z vetsi miry na Zdene Salivarove. Proste proto, ze Skvorecky ucil na univerzite a to jeho vytizeni bylo obrovske," popisuje expertka.

Zdena Salivarova se podle ni stala ,,hybatelem" celeho nakladatelstvi, ktere fungovalo na principu ctenarskeho klubu. Shanela treba adresy na lidi, kteri by mohli mit zajem si vydavane knihy predplatit. Pozdeji se dokonce naucila krome jineho i knihy sazet a tisknout, a prave tehdy nastal zlom.

,,V okamziku, kdy zacali byt sobestacni, zacalo byt nakladatelstvi velmi zivotaschopne," podotyka Pribanova. Zprvu vydavali jen knihy zakazanych autoru, kteri pusobili v exilu, jako byl treba Milan Kundera nebo Arnost Lustig. Pozdeji si ale nasli cestu i k tem, kteri v Ceskoslovensku zustavali, jako treba k Vaclavu Havlovi. Za vice nez tricet let fungovani vydali 224 titulu techto autoru.

Obetovala se pro nakladatelstvi?

Mezi nejuspesnejsi tituly patrily jejich vlastni knihy - nejprve Tankovy prapor Josefa Skvoreckeho a pozdeji Honzlova, prvni a nejuspesnejsi roman z pera Zdeny Salivarove.

Jen strucne: Honzlova skrze pribeh zeny zijici v 50. letech minuleho stoleti v Ceskoslovensku velmi sugestivne priblizuje, jake to bylo dostat se do konfliktu s postavami, ktere zosobnovali ideologicky rezim.

,,Je to hrozne horka kniha o tom, jak cloveka dokazou pomery bez jeho jakehokoliv pricineni velmi skripnout. V takove situaci je vypravecka, ktera vlastne je uvnitr velmi krehka a svetu celi takovym vzdorem, trosku i drzosti a urcitym predstiranim toho, ze vsechno prestane a ze ji vlastne nedostanou. (...) Jsem presvedcena, ze to vzniklo z urciteho vnitrniho prozitku," vysvetluje v podcastu 5:59 bohemistka a narazi tak na to, ze kniha do jiste miry vychazi z deniku, ktere si Zdena Salivarova pri emigraci dovezla z domova.

Roman velmi vstricne prijalo publikum uz po prvnim exilovem vydani, a to i v samotnem Ceskoslovensku. Sve ctenare - a diky inscenacim na prknech divadel v Cesku i divaky - si ostatne nachazi i nyni. Na dalsi spisovatelske pociny si ale Zdena Salivarova musela pockat, prilis ji zamestnavala prace v nakladatelstvi. Povidkovy soubor Nebe, peklo, raj a roman Hnuj zeme se tak dockaly vydani az po revoluci.

I proto se nekdy mluvi o tom, ze Zdena Salivarova vlastni karieru obetovala praci v Sixty-Eight Publishers. ,,Je jasne, ze prisla o cas, ktery by tomu psani mohla venovat. Ale ona sama to nikdy jako obet nevnimala. V rozhovoru s Karlem Hvizdalou ma docela hezkou vetu, myslim, na toto tema, kdyz rika: ,Nakladatelstvi, to bylo dobrodruzstvi jineho druhu.' Vnimala to v podstate jako jistou formu svoji rezistence a boje s rezimem, ktery byl v Ceskoslovensku. A velmi se v tom nachazela," rika Pribanova.

V podcastu 5:59 se take dozvite vice o pomerech, ze kterych spisovatelka Zdena Salivarova pochazela, nebo proc je podle Aleny Pribanove roman Honzlova popularni u ctenaru i dnes. Poslechnete si v prehravaci v uvodu clanku.