Ustavni soud ve stredu zrusil pravni upravu, ktera umoznovala oddelene zapisy deti z Ukrajiny na zakladni skoly. Vyhovel tak navrhu skupiny senatoru, podle kterych jsou oddelene zapisy diskriminacni a vedou k segregaci. Soud kritizoval odlisne zachazeni se zvlaste zranitelnou skupinou lidi, tedy detmi uprchliku, jimz pravni uprava mohla komplikovat pristup ke vzdelani. Podle ministra skolstvi Roberta Plagy (za ANO) je porusovani principu rovneho pristupu ke vzdelavani nepripustne, uvedl na siti X. Ocenil, ze to potvrdil i Ustavni soud.
Podle soudu navic oddelene zapisy neprispeji k zamyslenemu cili, jimz bylo rovnomerne rozmisteni ukrajinskych deti na zakladnich skolach. Spise mohou vest k etnicke segregaci, tedy shromazdovani ukrajinskych zaku na konkretnich skolach.
,,Byt tedy dane opatreni muze snizit koncentraci ukrajinskych deti na nekterych skolach a zvysit ji na ostatnich skolach v dane lokalite, nelze dospet k zaveru, ze by slo o prostredek planoviteho rovnomerneho rozmisteni ukrajinskych deti," konstatoval Ustavni soud.
,,Uz v dobe, kdy byl tento pozmenovaci navrh predlozen, jsem upozornoval, ze takto ten problem resit nejde a jde o bezduvodnou diskriminaci. Porusovani principu rovneho pristupu ke vzdelavani je nepripustne a jsem rad, ze to potvrdil i Ustavni soud," uvedl Plaga.
Nalez privital take verejny ochrance prav, podle ktereho slo o neopodstatnene, skodlive a protiustavni opatreni. ,,Vsechny deti, po nichz stat vyzaduje povinnou skolni dochazku, musi mit stejnou prilezitost do skol radne nastoupit. Plati to i pro deti prichazejici z Ukrajiny, ktere se potrebuji co nejrychleji zaclenit do ceskeho vzdelavaciho systemu a navazat vztahy s dalsimi vrstevniky," rekl zastupce ombudsmana Vit Alexander Schorm.
Zakon konkretne stanovoval, ze reditel zakladni skoly muze po dohode se zrizovatelem, tedy nejcasteji obci ci mestem, urcit vyhradne pro cizince s docasnou ochranou zvlastni zapis k zakladnimu vzdelavani v terminu od 1. cervna do 15. cervence. Bezne zapisy pro ostatni deti se do minuleho skolniho roku konaly v dubnu a zejmena ve mestech se skoly okamzite plnily. V tomto skolnim roce se budou zapisy konat od 15. ledna do 15. unora, zmenu prinesla novela skolskeho zakona.
Sporny pozmenovaci navrh ve Snemovne predlozila poslankyne Renata Zajickova (ODS). Oduvodneni slibovalo rovnomerne rozlozeni cizincu mezi skolami i jejich lepsi integraci. Senatori v navrhu na zruseni uplatnili vyhrady k procedure prijeti i obsahu zakona. Slo podle nich o prilepek, kteremu nepredchazela odborna diskuze a neni dostatecne podlozen daty.
,,Je nepochybne, ze takove opatreni, vedouci ve svem dusledku potencialne ke vzniku ci rozsireni segregace ve skolstvi, je v rozporu jak s aktualnim stavem vedeckeho poznani v oblasti vzdelavani, tak s ustavne zarucenymi pravy deti, ktere takova segregace muze potencialne postihnout," stalo v navrhu. Za skupinu senatoru jednali Jan Grulich (TOP 09) a Jiri Ruzicka (za TOP 09).
Ani Ministerstvo skolstvi, mladeze a telovychovy zvlastni zapisy nepokladalo za vhodne reseni, protoze znevyhodnuji deti s docasnou ochranou oproti ostatnim detem cizincu, ktere se zapisuji spolecne s ceskymi detmi. Zaroven se prodluzuje doba nejistoty ohledne poctu budoucich prvnacku, protoze spravni rizeni skonci v letnich mesicich. Moznost zvlastniho zapisu presto letos vyuzily napriklad nektere skoly v Praze.
Oddelene zapisy mohly podle US davat smysl v roce 2022, kdy do Ceska prisla mohutna uprchlicka vlna po vpadu ruskych vojsk na Ukrajinu. Uprchlicka krize se vsak postupne stabilizovala.