Spojene staty oznamily dalsi sankce namirene proti Iranu. Vztahuji se na vice nez 30 iranskych obcanu a subjektu se sidlem ve Spojenych arabskych emiratech a Hongkongu. Podle americkeho ministerstva financi jsou soucasti site takzvaneho iranskeho stinoveho bankovnictvi, jez prostrednictvim globalniho financniho systemu vyprala miliardy dolaru. Dve ze spolecnosti jsou podle americkeho ministerstva napojeny na iranskeho statniho provozovatele ropnych tankeru, napsala agentura Reuters.
,,Iransky stinovy bankovni system je pro rezim zasadnim zachrannym lanem, s jehoz pomoci ziskava pristup k vynosum z prodeje ropy, presouva penize a financuje sve destabilizujici aktivity," uvedl americky ministr financi Scott Bessent.
Spojene staty se domnivaji, ze tato sit pomaha Teheranu financovat jeho jaderny a raketovy program a podporovat jeho spojence na Blizkem vychode. Jde o prvni kolo americkych sankci zamerenych na iranskou stinovou bankovni infrastrukturu od doby, kdy Trump v unoru opet zacal na Iran vyvijet ,,maximalni tlak", uvedlo ministerstvo financi.
Urad pro kontrolu zahranicnich aktiv (OFAC) americkeho ministerstva financi zaradil spolecnosti Ace Petrochem FZE a Moderate General Trading LLC, obe registrovane ve Spojenych arabskych emiratech, na sankcni seznam a zmrazil veskera jejich aktiva v USA. Podle OFAC jsou tyto firmy napojeny na iranskou statni spolecnost National Iranian Tanker Company (NITC), na kterou se vztahuji americke sankce na vyvoz iranske ropy.
Americka vlada oznamila nove sankce v dobe, kdy usiluje o uzavreni nove jaderne dohody s Teheranem. Na uzavreni dohody naleha americky prezident Donald Trump, ktery opakovane zduraznil, ze Iranu nedovoli ziskat jaderne zbrane, a hrozi vojenskou intervenci.
Trump od prvni mezinarodni dohody s Iranem odstoupil v roce 2018 za sveho prvniho prezidentskeho mandatu. Nyni usiluje o novou, ktera by zajistila, ze Iran neziska jaderne zbrane, cehoz se obava rada zapadnich statu. Po peti kolech jednani zustava rada spornych bodu.
Teheran ambice na zisk jaderne zbrane popira, Mezinarodni agentura pro atomovou energii (MAAE) ale ve sve zprave z konce kvetna uvadi, ze Iran dal zvysil zasoby uranu obohaceneho na uroven blizkou kvalite vhodne pro vyrobu jadernych zbrani. Poznamenala take, ze Iran je nyni jedinou zemi na svete, ktera nema jaderne zbrane a vyrabi material podobneho typu, coz je podle MAAE duvod k vazne obave.
Americka media v kvetnu psala, ze USA ziskaly nove zpravodajske informace naznacujici, ze Izrael pripravuje mozny uder na iranska vojenska zarizeni. Iransky ministr zahranici Abbas Arakci uvedl, ze v pripade takoveho izraelskeho utoku ponesou pravni zodpovednost Spojene staty.
Sef MAAE Rafael Grossi v dnes zverejnenem rozhovoru s listem The Financial Times uvedl, ze hrozba ze strany Izraele naznacuje, ze ,,situace kolem Iranu ma ohromny potencial vyustit v katastrofu; pokud vyjednavani selzou, vojenska konfrontace je vysoce pravdepodobna".
Podle Grossiho by iranska jaderna zarizeni nebylo mozne znicit jedinym preciznim uderem. ,,Ty nejcitlivejsi veci jsou pul mile (805 metru) pod zemi; mnohokrat jsem tam byl. Abyste se tam dostali, musite jit tocitym tunelem dolu, dolu, dolu," rekl Grossi.