Trumpuv vysneny dom muze zacit nejvetsi zavody ve zbrojeni v dejinach

Analyzu si take muzete poslechnout v audioverzi.

Cely pribeh zacneme v Praze patnact let zpatky. V ceskem hlavnim meste se 8. dubna 2010 potkal americky prezident Barack Obama a jeho rusky protejsek Dmitrij Medvedev. Podepsali tzv. dohodu Novy START, ktera mela omezit pocet nuklearnich zbrani a jejich nosicu v obou jadernych mocnostech. Navazala na predchozi dohody START (Strategic Arms Reduction Treaty), ktere od zacatku 90. let minuleho stoleti - prvni byla podepsana jeste mezi USA a Sovetskym svazem v roce 1991 - znamenaly konec urputnych zavodu ve zbrojeni. Symbolizovaly konec studene valky.

Teto ere je vsak zrejme konec a nove svetove zavody ve zbrojeni zacinaji znovu naplno.

Zaprve: americka smlouva s Ruskem je jiz fakticky pozastavena a jeji platnost vyprsi pristi rok v unoru. Nezda se pritom pravdepodobne, ze by existovala realna sance na jeji prodlouzeni.

Zadruhe: do zavodu se vlozila dalsi z velmoci dnesniho multipolarniho sveta - Cina, ktera udrzuje volne spojenectvi s Putinovym Ruskem. Komunisticka velmoc masivne jaderne zbroji. Pentagon ocekava, ze Peking bude mit do roku 2035 priblizne 1500 jadernych hlavic, oproti asi dvema stovkam v roce 2020.

Cina navic vede v oblasti hypersonickych zbrani, tedy takovych, ktere mohou dosahnout nejmene petinasobku rychlosti zvuku, letet nizko nad povrchem a manevrovat pred zasazenim cile, coz znesnadnuje jejich detekci, natoz zachyceni. Pred ctyrmi lety napriklad Peking predstavil raketu, ktera letela rychlosti vice nez 15 000 kilometru za hodinu, kdyz obletela zemekouli a pak zasahla cil v Cine.

Novy projekt Manhattan?

Za teto situace se pro Spojene staty coby hlavniho cinskeho rivala zda byt zcela nezbytne investovat nemale prostredky do vlastni obrany. A staronovy americky prezident Donald Trump v teto oblasti - jakozto i v mnoha jinych - premysli megalomansky.

Uz jenom nazev jeho obranneho projektu - Golden Dome, cili cesky zlaty dom ci zlata kupole.

Sef Bileho domu svou vizi poprve predstavil v lednu, kratce po navratu do uradu. Podepsal exekutivni prikaz, kterym naridil ozbrojenym silam Spojenych statu vybudovat system protiraketove obrany, ktery prirovnal k izraelskemu systemu Iron Dome a ke Strategicke obranne iniciative, kterou v roce 1983 navrhl tehdejsi americky prezident Ronald Reagan.

Na konci kvetna pak projekt predstavil bliz a oznamil, ze projekt zaradil do sveho ,,velkeho krasneho zakona", ktery minuly ctvrtek schvalila Snemovna reprezentantu.

Co tedy o Golden Dome vime? Zatim toho neni uplne mnoho, nicmene hlavni ramec jiz americka administrativa predstavila.

U projektu s astronomickymi ambicemi zacneme nemene astronomickymi naklady. Trump hovori o 175 miliardach dolaru, to je asi 3,8 bilionu korun, tedy vice nez polovina ceskeho rocniho hrubeho domaciho produktu. Tyto penize chce Trump vynalozit v pristich trech letech - tak, aby byl projekt kompletni, jeste nez jednou provzdy opusti Ovalnou pracovnu.

Splnit cenu i termin je vsak podle rady odborniku pravdepodobne nemozne.

Program Golden Dome se fakticky zprovoznuje ve fazich, na rozdil od toho, aby byl pripraveny najednou. Zpocatku se Pentagon zameri na integraci datovych systemu, nez pozdeji vyvine vesmirne zbrane. Za tri roky by podle ruznych expertu mohlo byt realne vybudovat zaklady site satelitu a komunikacnich systemu, ktere by mohly potencialne sledovat stovky priletajicich raket smerem k USA.

I celkova cena pak zrejme vystoupa o dost vys. Rozpoctovy urad Kongresu jenom vesmirne komponenty odhadl na celkovou sumu 542 miliard dolaru, tedy asi 12 bilionu korun.

Podle mnohych vsak cena nehraje v otazce bezpecnosti roli. Letecka a obranna spolecnost Lockheed Martin, ktera by zrejme mela byt do projektu zapojena, uvedla, ze se ,,jedna o misi v meritku projektu Manhattan, ktera je nalehava a zasadni pro americkou bezpecnost". Pripomnela tak vyzkumny proces, ktery pred vice nez 80 lety vedl k vyrobe prvni atomove bomby.

Vzhuru na obeznou drahu

I koncepce Golden Dome ma byt v mnohem prelomova a po vedecko-technicke strance v podstate revolucni.

Zahrnuje rozsireni ci vybudovani pozemnich kapacit na Aljasce, Floride, v Kalifornii, Indiane a Georgii. Stranou ted ponechme, ze v uvahach Donalda Trumpa se objevuje i Kanada, a to za predpokladu, ze se bude podilet castkou ve vysi 61 miliard dolaru, nebo se stane 51. statem federace.

Krome techto kapacit vsak koncepce miri vys - az na obeznou drahu Zeme. Tam umistene druzice maji krome radaru nest i mechanismy, ktere budou rovnou schopne sestrelovat nepratelske rakety.

Jak to popisoval general Gregory Guillot, velitel Severniho velitelstvi USA, kdyz v dubnu vypovidal pred Kongresem: ,,Iniciativa bude mit nekolik vrstev, ktere budou celit cele skale vzdusnych hrozeb."

Zakonodarcum pak popsal vrstvu domenoveho povedomi (domain awareness layer) pro sledovani hrozeb a dve dalsi: ,,Prvni je vrstva pro porazku ICBM (mezikontinentalnich balistickych raket), ktera dnes z velke casti existuje diky GBI (pozemnim interceptorum), ktere mohou porazit severokorejskou hrozbu, a pak vrstva vzdusna, ktera by porazila strely s plochou drahou letu a vzdusne hrozby."

Zejmena posledni jmenovana vrstva se zda byt nezbytna, jelikoz soucasny americky system protivzdusne obrany Ground-Based Midcourse Defense na nejmodernejsi technologie nestaci.

System proti ,,starym znamym"

Opira se o 44 interceptoru umistenych na Aljasce a v Kalifornii a o namorni system Aegis. Technologie nesouci nazev stitu, ktery v recke mytologii patril nejvyssimu z bohu Diovi, ma sestrelovat mezikontinentalni balisticke strely a loni v dubnu jej napriklad velmi uspesne pouzily torpedoborce americkeho namornictva proti iranskym zbranim namirenym na Izrael.

Bezpecnostni analytici veri, ze tento system je ucinny prave proti ,,starym znamym" hrozbam, jako jsou balisticke strely Iranu nebo treba Severni Koreje, nicmene na supermoderni hypersonicke rakety je pravdepodobne kratky.

I proto nove uvahy miri na obeznou drahu. ,,Nejlepsi cas na zachyceni takoveto rakety je v okamziku jejiho odpaleni," komentoval v poradu CBS Mornings Plus general ve vysluzbe Frank McKenzie, byvaly velitel americkeho Centralniho velitelstvi. Rekl, ze na pocatku letu rakety je jeji draha velmi predvidatelna, nemuze manevrovat a nemuze nasadit systemy k oklamani radaru, coz je idealni cas k jejimu zneskodneni. ,,A abyste to mohli udelat, opravdu se musite vydat do vesmiru," dodal.

Tim se sice trochu rozporuje predstava domu ciste nad americkym uzemim, nicmene inspirace pro takoveto oznaceni systemu je zrejma - pokrokovy system Iron Dome nad Izraelem.

Donald Trump nekolikrat vyslovil nad zeleznou kupoli obdiv a je na miste rict, ze opravneny. System vyvinuty spolecnosti Rafael Advanced Defense Systems je pro zidovsky stat zcela klicovy. Naposledy jej pomohl ochranit prave pri zminenem utoku Iranu z lonskeho dubna.

Zlata kupole vsak bude mit mnohem tezsi praci nez jeji pribuzna pojmenovana po mnohem mene vzacnem kovu. V prvni rade samozrejme proto, ze chranit 22 000 km2 Izraele je snazsi nez pokryt uzemi USA s 9,8 milionu km2. A protoze nejlepsi je rakety zneskodnit uz po startu, tak i vsechna uzemi, odkud mohou vzletnout.

,,Je to jako rozdil mezi kajakem a bitevni lodi," porovnava Iron Dome a Golden Dome Jeffrey Lewis, odbornik na geopolitiku jadernych zbrani z Centra Jamese Martina pro studium nesireni jadernych zbrani na Middlebury Institute of International Studies.

Problem je podle nej jednoduse receno v tom, ze Zeme je moc velka a toci se moc rychle. ,,K tomu, abyste zajistili, ze nad spravnym kouskem Zeme bude zrovna nejaka druzice, potrebujete opravdu hustou sit," rika Lewis.

Jak hustou? Extremne. Nezavisly panel sestaveny Americkou fyzikalni spolecnosti na zacatku roku vypocital, ze k zastaveni rychle salvy 10 raket by bylo potreba na obezne draze instalovat na 16 000 interceptoru. Zopakujme, ze v soucasne dobe jich je na americkem uzemi 44 - asi 360krat mene.

,,To je duvod, proc plan padl v 80. letech, kdy se o nejakem domu zaopatrenem z vesmiru zacalo mluvit poprve. Dnes uz to uplne neplati. Jen spolecnost SpaceX umistila vice nez 7 000 satelitu Starlink. Naklady na vypusteni jsou mnohem levnejsi a k dispozici je vice nosnych raket," rika Lewis.

Prestoze vsak podle nej jiz nejde o napad ciste z rise snu, jeho realizace by byla velmi obtizna. ,,Jakekoli tvrzeni, ze to lze provest s relativne nizkym poctem - rekneme 2 000 interceptoru - predpoklada, ze se v rychlem sledu stane rada nepravdepodobnych zazraku, ktere prinesou ten nejlepsi mozny vysledek. Na to samozrejme nejde spolehat," dodava vedec.

Navic to vypada, ze lidr americkeho prumyslu SpaceX se do projektu nehrne. Potvrdil to sef spolecnosti Elon Musk, ktery nedavno opustil americkou administrativu, ve svem prispevku na X. ,,Nejradeji bychom se nadale soustredili na to, abychom lidstvo dopravili na Mars. Pokud nas prezident pozada, abychom v tomto ohledu pomohli, udelame to, ale doufam, ze to zvladnou i jine spolecnosti (nikoli SpaceX)," napsal.

Velmi siroke pokryti ale bude pro ostatni slozite. Firma Booz Allen Hamilton nedavno predstavila svuj navrh obsahujici ,,pouhe" 2000 protiraketovych druzic, ktery by podle ni mohl ve spojeni s dalsimi systemy zajistit dobrou pocatecni obranu.

,,Silene sci-fi zbrane"

Prestoze experti vidi radu technickych problemu a vyzev, realizace planu je podle nich mozna. A tak se presunme o kus dal - do situace, kdy Spojene staty skutecne zacnou zbrane posilat na obeznou drahu Zeme.

Co na to rika mezinarodni pravo? Normativni rezim vesmiru upravuje zejmena multilateralni smlouva z roku 1966, vetsinou oznacovana jako tzv. Kosmicka smlouva. Ta smluvnim stranam, kterych je 116 vcetne vsech velmoci, zakazuje do vesmiru umistovat atomove zbrane ci jine zbrane hromadneho niceni. Protiraketove interceptory by tak nebyly v rozporu.

To ovsem neznamena, ze by jejich umisteni na obezne draze zustalo bez reakce americkych konkurentu, kteri namitaji spatnou rozlisitelnost interceptoru od utocnych zbrani.

Severni Korea minule utery Golden Dome pojmenovala jako ,,nejvetsi plan na zbrojeni v dejinach". Cina a Rusko ve spolecnem prohlaseni ze zacatku kvetna oznacily projekt za ,,hluboce destabilizujici". Mluvci ruskeho ministerstva zahranici Maria Zacharovova minuly tyden na brifinku pro novinare uvedla, ze plan ,,predstavuje prime naruseni zakladu strategicke stability".

Rivalove by se mohli adaptovat a roztocit nebezpecnou spiralu. ,,Tento prelud protiraketove obrany vam dava iluzi, ze se muzete chranit, ale nutite vsechny tyto zeme, aby stavely vsechny ty stovky a tisice raket, takze nakonec skoncite v nejhorsim z obou svetu," rekl deniku Wall Street Journal Pavel Podvig, vedouci vyzkumny pracovnik Institutu OSN pro vyzkum odzbrojeni.

Podle nej by jakykoli protiraketovy stit nemohl byt uplne bezchybny, coz by na jedne strane podporilo falesny pocit bezpeci a na te druhe podnitilo soupere k vyrobe dalsich a dumyslnejsich zbrani.

,,Skoncime s tim, ze Rusove a Cinane budou mit nejruznejsi silene sci-fi zbrane," doplnuje Lewis s tim, ze Rusko a Cina jsou ve snaze udrzet strategickou rovnovahu s Amerikou stale zavisle na jadernych zbranich. ,,Zkratka skoncime s vydaji v radu stovek miliard dolaru, abychom s bezpecnosti byli v nejlepsim pripade na stejnem miste jako dnes, a s nejvetsi pravdepodobnosti na miste mnohem horsim."

Aspon v tomhle se tak da uznat vyse zminene prirovnani k projektu Manhattan, ktery sestavenim atomovych zbrani pred osmdesati lety de facto odstartoval nejvetsi zavody ve zbrojeni v dejinach. Skoncit mohly pred 15 lety v Praze. Ted vsak zacinaji nanovo.