Americky prezident Donald Trump prohlasil, ze bude usilovat o trest smrti za vrazdy spachane v hlavnim meste Washingtonu. Informovaly o tom dnes agentury AFP a Reuters. Sef Bileho domu tento mesic povolal Narodni gardu do demokraty spravovane americke metropole s oduvodnenim, ze je tam potreba bojovat proti vysoke urovni kriminality. Zaroven podridil washingtonskou policii federalni vlade.
,,Pokud nekdo nekoho v hlavnim meste Washingtonu zabije, budeme usilovat o trest smrti," rekl Trump na zasedani kabinetu v Bilem dome. ,,Je to velmi silne preventivni (opatreni) a vsichni, kdo o nem slyseli, s tim souhlasi," dodal.
Metropole zrusila trest smrti v roce 1981, poznamenala agentura AFP. Ve Washingtonu mohou statni zastupci pozadovat trest smrti za urcite trestne ciny, ktere spadaji pod federalni zakony, coz zahrnuje i nektere - byt ne vsechny - vrazdy, napsal list The Washington Post. S uvalenim trestu smrti tam vsak podle nej musi souhlasit porota, pricemz v prevazne demokratickem meste je rozsireny odpor k trestum smrti. Vetsina vrazd tam je stihana na zaklade mistnich zakonu.
Hlavni mesto USA ma unikatni pravni status, jelikoz neni americkym statem a funguje ve vztahu s federalni vladou, coz omezuje jeho autonomii a poskytuje Kongresu mimoradnou kontrolu nad mistnimi zalezitostmi, napsala AFP. Trump podle agentury vyuzil teto mezery v zakone k vyslani Narodni gardy do Washingtonu, aby bojovala proti tomu, co oznacil za nekontrolovatelnou kriminalitu a bezdomovectvi.
Obyvatele mesta zaroven mohou volit starostu a cleny mestske rady. Meststi cinitele Trumpovo tvrzeni ohledne bujici kriminality odmitli a poukazali na federalni a mestske statistiky, ktere ukazuji, ze od prudkeho narustu v roce 2023 kriminalita vyrazne poklesla, napsal Reuters.
Nasazeni vojaku k vymahani prava ve Washingtonu podporuje 38 procent Americanu, proti je 46 procent, vyplynulo mezitim z pruzkumu Reuters a spolecnosti Ipsos. Zbytek dotazovanych si nebyl jisty, nebo se nevyjadril. Nejsilneji toto rozhodnuti podporuji republikani, tech se kladne vyjadrilo 76 procent z dotazanych, z demokratu ho podporilo osm procent ucastniku sondaze. Mezi lidmi, kteri se nehlasi k zadne z techto stran, bylo 28 procent pro nasazeni Narodni gardy a 51 proti, dodal Reuters.
Agentura zaroven napsala, ze Trumpova popularita od jeho lednoveho navratu do Bileho domu poklesla, pricemz 40 procent ucastniku pruzkumu uvedlo, ze schvaluji jeho vykon v roli prezidenta. Na zacatku jeho druheho mandatu ho podporovalo 47 procent dotazanych. Nejsilnejsi podporu ma mezi svymi republikany. Pruzkumu se zucastnilo 1022 dospelych Americanu z cele zeme.