,,Dali Putinovi duvod, aby tam vtrhl a rozbombardoval to na cucky. To je vec, ktera se mi na tom nelibila. Kdyz jsem to videl, rekl jsem si: ,Tak a ted prijde odvetny uder'," prohlasil napriklad podle deniku The New York Times v rozhovoru s novinari na palube prezidentskeho specialu Air Force One.
Trump uz drive uvedl, ze ho jeho rusky protejsek Vladimir Putin telefonicky informoval o chystane odvete, cimz podle nej jeste vice klesla sance na primeri.
Operaci Pavucina provedla minulou nedeli Bezpecnostni sluzba Ukrajiny (SBU). Podle jejiho sefa Vasyla Maliuka se Ukrajine podarilo znicit tretinu ruskych strategickych bombarderu, odhadl skody na vice nez sedm miliard dolaru, pripomina list Ukrajinska pravda.
Podle verejne dostupnych dat a satelitnich snimku byly skutecne skody nizsi, nez tvrdi Ukrajina, ale analytici se presto shoduji, ze uder predstavuje pro Rusko citelnou ranu. Vetsina ponicenych letadel uz se nevyrabi a Moskva je v tuto chvili nema jak nahradit.
Foto: Rene Matous, Seznam Zpravy
Operace Pavucina.
Estonska vojenska rozvedka uvedla, ze ponicene bombardery byly pripraveny k utokum na Ukrajinu.
Zatimco podle dostupnych informaci se Ukrajina pri teto akci zamerila pouze na vojenske cile, Rusko pokracovalo v bombardovani mest.
V reakci na operaci Pavucina spustilo v noci ze ctvrtka na patek jednu z nejrozsahlejsich vln raketovych a dronovych utoku za celou dobu valky. Podle ukrajinskeho letectva bylo vypusteno 407 bojovych a klamnych dronu, temer 40 rizenych strel a sest balistickych raket. Ruske utoky zasahly nejmene 13 lokalit napric zemi.
V Kyjeve zemreli tri hasici, vice nez dvacet lidi bylo zraneno. Ruske strely a drony dopadly take na zapadoukrajinska mesta Ternopil a Luck, kde si utoky vyzadaly dalsi obeti a desitky zranenych.
V uderech na ukrajinska mesta pokracovalo Rusko i v noci na sobotu. Starosta Charkova nad ranem oznamil, ze mesto celilo dosud nejsilnejsimu utoku od zacatku ruske invaze v unoru 2022. Mestem se rozeznelo nejmene ctyricet explozi a zemreli tri lide.
Trumpova administrativa zaroven usiluje o zmirneni noveho zakona o sankcich proti Rusku, ktery navrhl republikansky senator Lindsey Graham.
Podle informaci deniku The Wall Street Journal Bily dum navrhl zmeny, ktere by oslabily zavaznost sankci -- napriklad nahradit formulaci ,,prezident ulozi sankce" vyrazem ,,prezident muze ulozit sankce". Takova uprava by zmenila jejich povinny charakter na dobrovolny a zaroven umoznila prezidentovi individualne rozhodovat o tom, koho se sankce budou tykat.
Podle poradcu senatora Grahama by takove zmeny zakon natolik oslabily, ze by ztratil svuj ucel. Pripominaji, ze prezident jiz nyni disponuje pravomocemi k uvaleni sankci dle vlastniho uvazeni -- cilem zakona je vsak tyto kroky naridit a tim zvysit tlak na Rusko.
Zakon s nazvem Sanctioning Russia Act of 2025 podporuje krome Grahama i demokraticky senator Richard Blumenthal a vice nez 80 dalsich senatoru. Obsahuje mimo jine i navrh na zavedeni petisetprocentniho cla na zbozi z tech zemi, ktere kupuji ruskou ropu.
Obdobny navrh zakona ma podporu take ve Snemovne reprezentantu, kde jej podepsalo 33 poslancu.
Mluvci Bileho domu Karoline Leavittova uvedla, ze konecne rozhodnuti o zprisneni sankci zustava na prezidentu Trumpovi.