Komentar si take muzete poslechnout v audioverzi.
Posledni pruzkumy naznacuji, ze trpelivost americke verejnosti s Donaldem Trumpem neni nekonecna. The Economist/YouGov, New York Times a Pew se shoduji, ze zhruba 46 procent dotazanych prezidenta nadale podporuje, ale 52 procent s jeho vykonem spokojeno neni. Volici jsou nejvic nespokojeni s jeho utoky na zdravotni pojisteni a se snahami oslabit Kongres a soudy. Prichazi tedy po dlouhe noci svitani?
Ne tak rychle, jak by si prali jeho kritici. V radach republikanu totiz Trump nadale nema konkurenta, protoze 87 procent je s jeho praci v Bilem dome spokojeno a pouze 11 procent ma opacny nazor. V jeho volicske zakladne je Trumpova pozice jeste silnejsi: s jeho dosavadnim vykonem souhlasi plnych 96 procent. Zda se, ze jim Trump slibil prichod nove zlate ery tak verohodne, ze zpravy o poklesu financnich trhu, rustu inflace nebo obchodni valce se zbytkem sveta ignoruji.
Jak se to mohlo stat? Na tuto otazku nabizim tri odpovedi.
Zaprve mel Donald Trump stesti v tom, ze vstoupil do politiky v pravou chvili. Prave v te dobe zacaly tradicni noviny (New York Times, Washington Post), tydeniky (Time, Newsweek) a rozhlas (NPR) vyklizet pole. Duvod byl prosty: ctenari, reklamy a finance hromadne migrovali k novym mediim. Puvodne verejnost informovali novinari s vysokym profesionalnim standardem: Walter Lippmann, Walter Cronkite ci Bob Woodward. Ted ale hlasy odborniku zanikaly v kakofonii extremistu ochotnych na Facebooku nebo Instagramu napsat cokoli. Jejich cilem nebylo pravdive informovat, ale strhnout na sebe pozornost a rychle si vydelat.
V tradicnim medialnim modelu byl Trump marginalni osobou, o niz vedeli jen v New Yorku, protoze tamni bulvarni noviny sledovaly jeho playboysky zivotni styl a bankroty. Prostrednictvim socialnich siti ale ziskal publikum pro svou konspiracni lez, ze Barrack Obama se narodil v Africe, ze byl obcanem Indonesie a ze je pry muslimskeho vyznani. To, ze coby politicky diletant dokazal zmanipulovat verejne mineni a oslabit prezidenta Spojenych statu, ziskalo Trumpovi obdiv digitalnich medii a na jejich kridlech se dostal az do Bileho domu.
Druhym klicem k Trumpove uspechu je jeho osobnost. Je treba uznat, ze kdyz panbu rozdaval charisma, on sel dvakrat. Evidentne vyzaruje signaly, na ktere pozitivne reaguji masy fanousku. Vidi v nem spasitele a jsou ochotni ho nasledovat. Kdyz ho podporuji miliardari, je za tim racionalni kalkul. Jeff Bezos, Bill Ackman ci Mark Zuckerberg berou Trumpa jako nastroj k dosazeni osobnich cilu. Soucasneho prezidenta ale volilo pres 77 milionu Americanu a mnozi z nich jsou nemajetni. Dali mu svuj hlas, protoze je presvedcil, ze se o jejich tezkosti zajima. Duveruji mu a maji ho radi.
A konecne tretim duvodem uspechu Donalda Trumpa je, ze na rozdil od roku 2017 letos v lednu vstoupil do Bileho domu pripraven. Od prvnich hodin zahltil pozornost sveta tak mistrne, ze kazdy den mohl udelat dve nebo tri veci, z nichz kazda by drive vedla k debatam ustavnich pravniku. Ted na to nebyl cas. Bily dum vytvoril dezorientujici chaos, v nemz se nikdo nevyzna, takze Trump ma volnou cestu k cili, jimz je radikalni posileni pravomoci prezidenta na ukor Kongresu a soudu.
V praxi to znamena, ze kdyz je nase pozornost uprena na slibenou vojenskou okupaci Gronska, dozvidame se, ze invaze ceka tez Panamu, kterou udajne ukradli Cinane, zatimco z Kanady pry bude diky ekonomickemu tlaku 51. stat.
Mezitim je tu plan na turisticke resorty a zabavni parky v Pasmu Gazy, kde zemrely desitky tisic civilistu a stavet by bylo treba na jejich hrobech. Ani tomu se nelze venovat, protoze Trump vyhnal Zelenskeho z Bileho domu bez obeda, na ktery ho pozval. To uz ale bezi celni valky. Rychle se menici cisla si nikdo nepamatuje a nepamatuje si je ani Donald Trump, ktery je sice slavnostne vyhlasi, pak je ale zmeni, pozastavi nebo odlozi, podle okamzite nalady.
Pokud vas desi mozne dusledky svetove obchodni valky, nemate moznost si pripadne dopady promyslet, protoze maskovane komando prave v Bostonu zatklo tureckou studentku s platnym vizem. Konci v soukromem vezeni v Louisiane, zatimco ti mene stastni jsou v El Salvadoru, odkud neni navratu. Dochazi k propousteni federalnich zamestnancu, coz je krok smerem k diktatorskym pravomocem prezidenta.
Trump zaroven zastavuje finance na bezici lekarske projekty, ktere schvalil Kongres. Stejne tak naklada s vojenskou pomoci Ukrajine, kterou Bily dum podle libosti rusi a obnovuje v rozporu s Ustavou. Zavira federalni instituce v oblasti skolstvi, kultury a zivotniho prostredi. Elon Musk e-mailem vyzyva zamestnance v nekterych sekcich FBI a CIA, aby si nasli jina zamestnani. Valka se svetove proslulymi univerzitami a zruseni viz pro zahranicni studenty uz jen bezi kdesi v pozadi. Je to chyba, protoze takove kroky neodvratne zastavi rust americke vedy, ktera uz ted ztraci svou puvodni dominanci.
Vysledkem Trumpovy prace je, ze po 80 letech je v rozkladu Severoatlanticka aliance. Situace je o to vaznejsi, ze v kazde clenske zemi jsou pate kolony mistnich Trumpu, pro nez neni nepritelem Moskva, ale Brusel a tzv. kulturni valky. Deje se to v dobe, kdy Putin otevrene hromadi letectvo a armadni divize k letni ofenzive smerem na zapad.
Dnesni Washington s Trumpem v Bilem dome pripomina Berlin v 90. letech 19. stoleti. Na trune nemeckeho cisarstvi tehdy sedel nezkuseny, ale sebevedomy Vilem II. Propustil kanclere Bismarcka, existujici dohody nechal propadnout nebo je rovnou ignoroval a rovnovahu svetove sceny rozbijel, jako by neslo o nic vazneho.
Postupne se vytvorila situace tak napjata, ze vystrely v Sarajevu vedly k valce, jejimz vysledkem byl konec Rakouska-Uherska, nemeckeho cisarstvi, carskeho Ruska a Osmanske rise. Co se stalo behem nasledujicich dvaceti let mezi svetovymi valkami minuleho stoleti, neni treba pripominat.