Svedectvi z hladovejici Gazy: Bojim se, ze zapomenu varit. Neni z ceho

Obyvatele Pasma Gazy trpi uz radu mesicu hladem. Kvuli operaci izraelske armady proti radikalnimu islamistickemu hnuti Hamas, ktere palestinskou enklavu roky ovladalo, se humanitarni pomoc ke Gazanum dostava ve velmi omezene mire, pokud vubec. Jak to na uzemi zdevastovanem valkou a sviranem blokadou vypada, popisuje v podcastu 5:59 humanitarni pracovnice, ktera zije primo v Pasmu Gazy.

,,Ma to spoustu aspektu, ktere ale spojuje to, ze vsichni hladoveji," odpovida na otazku, jak vypada momentalne distribuce jidla v Pasmu Gazy, pracovnice mezinarodni charitativni organizace Oxfam Fida Al-Aradz.

Spolecne s manzelem a sesti detmi zije v Gaze, hlavnim meste enklavy, kam se vratila v lednu behem kratkeho primeri mezi Hamasem a izraelskou vladou. Predtim pusobila mj. v Rafahu na jihu Pasma Gazy, kde se s ni podcast 5:59 poprve spojil loni v dubnu. At uz ale byla kdekoli, vzdy aktivne pomahala s koordinaci humanitarni pomoci neziskove nevladni organizace, ve ktere pracuje, aktualne jako poradkyne v oblasti genderu.

Popisuje, ze v hlavnim meste enklavy chybi snad vsechny zakladni potraviny - mouka na chleb, mleko a mlecne vyrobky, vejce i zelenina nebo drevo na otop. Maso pry uz nevidela mesice. Presto se povazuje za ,,stastlivce". ,,Alespon pobiram plat a znam spoustu lidi diky tomu, kde pracuju, takze muzu jit na trh a shanet jidlo. Ale ani tak se mi to nedari," vysvetluje v podcastu 5:59.

,,Bojim se, ze zapomenu varit. Povazuju se pritom za dobrou kucharku, jestli to sama o sobe muzu rict. Ale ted jednoduse musite varit z toho, co vam prijde pod ruku, a to jakymkoli zpusobem, i kdyz treba nemate olej," dodava.

,,S humanitou to nema nic spolecneho"

Humanitarni situace v Pasmu Gazy se vyrazne zhorsila pote, co izraelska armada behem brezna znemoznila konvojum s humanitarni pomoci prejezd pres hranice Pasma Gazy. Od kroku ustoupila po tvrde mezinarodni kritice az v predminulem tydnu. Presto do Gazy proudi jen zlomek potrebne pomoci, urady OSN oznacuji mnozstvi potravin, ktere dosud do pasma izraelska vlada pustila, za ,,kapku v mori".

,,Gaza je obklicena pomoci, ale nic z toho se dovnitr nedostane," popisuje Fida Al-Aradz s tim, ze jenom organizace Oxfam vypravila tisice nakladnich vozu s potrebnym materialem, ktere cekaji na vpusteni do Gazy. ,,Jsou plne potravin, hygienickych potreb, vody, a vsechno to tvrdne na hranicich, at uz v Egypte, v Izraeli nebo v Jordansku," dodava.

Pomoc ma nyni nove v palestinske enklave distribuovat Humanitarni nadace pro Pasmo Gazy, kterou podporuji i Spojene staty. Proti teto nove entite s nejasnym pozadim a bez predchozich zkusenosti s rozdelovanim pomoci ale vystoupila OSN i vetsina humanitarnich organizaci, ktere v Gaze dlouhodobe pusobi.

Kvuli novemu mechanismu, ktery nadace zavedla, je - alespon podle humanitarni pracovnice z Oxfamu - pro lidi daleko narocnejsi se k pomoci dostat. Zatimco drive byly po Pasmu Gazy rozmistene desitky distribucnich center, do kterych si Gazane mohli dojit pro potraviny nebo leky, ted udajne funguji jen ctyri, pricemz zadne se podle Fidy Al-Aradz nenachazi na severu Gazy. Lide tak museji pro zakladni veci putovat i desitky kilometru daleko a mnohdy nakonec odejdou s prazdnou.

,,S humanitou to nema nic spolecneho," rika Fida Al-Aradz.

Strelba do lidi u center pomoci

V posledni dobe se navic mnozi pripady strelby do davu zoufalych Gazanu, kteri se snazi dostat k tomu malu, co distribucni centra maji. Pred tremi dny napriklad podle agentury Reuters zemrelo 27 Palestincu u distribucniho centra v oblasti Rafahu na jihu Pasma Gazy.

,,Neni to bezpecne. Neni to lidske. Postrada to dustojnost. A neslouzi to zadnemu jinemu ucelu nez snaze vyvolat dojem, ze se humanitarni pomoc distribuuje, a ze tudiz nehrozi hladomor," mysli si pracovnice Oxfamu.

Izraelske urady se ale odvolavaji na to, ze v davu tisicu prichozich jsou bojovnici Hamasu. A zpochybnuji i popis udalosti v mediich. Napr. v pripade krvaveho incidentu u centra pomoci v Rafahu z 1. cervna se podle pocatecniho setreni izraelske armady jeji jednotky strelby na civilisty nedopustily.

,,Jakekoli bombardovani civilnich budov nebo utok na kryt, kde se schovavaji stovky rodin, kazda krutost, ktere se izraelska armada dopusti, je hned primo spojovana s tim, ze se na danem miste nachazel Hamas. Takze zjevne je to zaminka k pachani vsech tech cinu," mysli si humanitarni pracovnice, podle ktere neni nic, co by ospravedlnilo strelbu do davu hladovejicich.

Je tak podle ni naprosto zasadni, aby se izraelska vlada a Hamas, ktery svym brutalnim vpadem na izraelske uzemi 7. rijna 2023 rozpoutal dalsi fazi letiteho izraelsko-palestinskeho konfliktu, dohodli na primeri. Naposledy se o nej obe strany pokousely koncem kvetna, kdy Hamas odpovedel na americky navrh. Nabidl propusteni deseti zivych rukojmich a vraceni 18 tel vymenou za veznene Palestince. Zaroven pozadoval uplny konec valky a stazeni izraelskych sil z Pasma Gazy. To ale Izraelci odmitaji.

,,Je to slozite. Ale bez ohledu na vsechny politicke otresy si myslim, ze ta situace je jasna. Izrael musi s tim, co dela, prestat, okamzite musi byt vyhlaseno primeri, lide musi dostat jidlo. Humanitarni potreby by se nemely pouzivat jako zbran, pomoc by nemela byt militarizovana," rika Fida Al-Aradz.

V podcastu 5:59 se take dozvite, jak se Fide Al-Aradz dari zajistovat stravu a bezpeci pro jejich sest deti nebo jak se projevuji izraelske udery proti Hamasu na fungovani oficialni spravy Pasma Gazy. Poslechnete si v prehravaci na zacatku clanku.