Od aljasskeho summitu Donalda Trumpa a Vladimira Putina uplynuly temer dva tydny.
Byt setkani na letecke zakladne v Anchorage i nasledna Trumpova schuzka s Volodymyrem Zelenskym a evropskymi lidry v Bilem dome dosud neprinesly zadne hmatatelne vysledky, plany se rodi.
A to navzdory hlasum z Ruska, ze jakekoliv debaty o moznych bezpecnostnich zarukach pro Ukrajinu jsou bez nej bezpredmetne.
Takzvana koalice ochotnych, tedy staty, jez Ukrajinu podporuji, zatim zvazuje, ze kolem fronty vznikne demilitarizovana zona.
Hranici za ni by branily ukrajinske jednotky a evropske sily by byly rozmisteny hloubeji na ukrajinskem uzemi jako treti obranna linie. Seznam Zpravy nabizeji prehled, co kdo zatim nabizi a k cemu je ochoten.
Cesko patri od zacatku plnohodnotne ruske invaze v unoru 2022 k prednim podporovatelum branici se Ukrajiny. Co se tyce mozneho vyslani vojaku v ramci mirove mise, jsou zatim vladni politici ve vyjadrenich opatrni.
,,Otazka pripadne ucasti Ceska v mirovych jednotkach na Ukrajine je predcasna. Mir na Ukrajine zatim neni a neni jasne ani to, jak by eventualni mezinarodni mirova mise vypadala," prohlasil minuly tyden premier Petr Fiala z ODS.
Jeho stranicka kolegyne a ministryne obrany Jana Cernochova pak v poradu Ptam se ja na Seznam Zpravach rekla, ze podminkou vyslani vojaku je dohoda o primeri a ze by Cesi urcite nesli na frontovou linii. ,,Mohli bychom pomoci jako kdysi v Jugoslavii. (...) V logistice, v odminovani, mame chemiky," nastinila.
Pripadnou ceskou ucast v zarukach pro Ukrajinu bude nejspise resit az kabinet, ktery vzejde z rijnovych parlamentnich voleb.
Prezident Donald Trump jednoznacne vylucuje vyslani americkych vojaku na Ukrajinu. Souhlasi ale s tim, ze aby USA Evropany vedenou misi podporovaly zpravodajskymi informacemi a vzdusnou podporou.
Rusko zatim odmita moznost, ze by se vojaci clenskych statu NATO mohli jakkoliv podilet na dodrzovani primeri. ,,Spojene staty by si mely uvedomit, ze diskuze o bezpecnostnich otazkach bez ucasti Ruska nikam nepovede," vzkazal pak do Washingtonu rusky ministr zahranici Sergej Lavrov.
Podle Trumpova vyjednavace Stevea Witkoffa ale rusky prezident Vladimir Putin na summitu na Aljasce s konceptem bezpecnostnich zaruk souhlasil.
Foto: Rene Matous, Seznam Zpravy
Situace na bojisti.
Londyn je jednim z iniciatoru koalice ochotnych a labouristicky premier Keir Starmer uz na zacatku roku tvrdil, ze Britanie je ochotna poslat na Ukrajinu sve vojaky, aby pomohli zajistit mir.
Na jare ministersky predseda hovoril o zhruba desetitisicovem britskem kontingentu, podle jeho srpnovych vyjadreni ale postaci mensi jednotky.
Prezident Emmanuel Macron prosazuje, aby sve vojaky na Ukrajinu poslalo vice zemi a vytvorily tak ,,odstrasujici silu" na mori, na zemi i ve vzduchu.
Pariz pry francouzske vojaky posle, ale az ve chvili, kdy bude uzavrene primeri. Mezinarodni jednotky maji byt podle Macrona stabilizacni a obranne.
Foto: Ukrajinska prezidentska kancelar
Snimek z kvetnoveho jednani koalice ochotnych.
Kancler Friedrich Merz ucast nemeckych sil na misi pripustil, je ale podle nej nutne vse poradne prodiskutovat jak v Evrope, tak v Nemecku.
Cerstvy pruzkum verejneho mineni zverejneny denikem Bild ukazuje, ze Nemci zapojeni sve zeme do operaci primo na Ukrajine nejsou nakloneni. Sedmactyricet procent se vyslovilo proti vyslani vojaku bundeswehru, pro jich bylo 34 procent.
Nekteri nemecti politici a analytici poukazuji na problem s historii: Za druhe svetove valky nemecka armada okupovala Ukrajinu a zapadni casti Ruska.
Premierka Giorgia Meloniova na schuzce ve Washingtonu prohlasila, ze NATO by melo garantovat bezpecnost Ukrajiny necim, co se podoba clanku 5 smlouvy o Severoatlanticke alianci. Ten stanovi, ze v pripade utoku na jednu clenskou zemi ji prijdou na pomoc vsechny ostatni.
K otazce mozne ucasti italskych vojaku v mirovych jednotkach se vsak vyjadrovala zatim opatrne. Ministr zahranici Antonio Tajani rekl, ze by bylo lepsi, aby se mise uskutecnila pod hlavickou OSN.
Kvetnovy pruzkum agentury SWG pak ukazal, ze vyslani italskych vojaku na Ukrajinu podporuje 40 procent Italu, 36 procent je proti.
Prestoze Varsava Ukrajinu podporuje, prijala skoro milion ukrajinskych uprchliku a do napadene zeme proudi pres Polsko ze sveta zbrane, polsti politici se zatim staveji odmitave k moznosti primo se podilet na mirovych jednotkach.
Premier Donald Tusk tvrdi, ze takovy krok by byl problematicky vzhledem k tomu, ze Polsko je soused Ukrajiny a ze verejnost by si to neprala.
Podobne se k tomu stavi i novy prezident Karol Nawrocki. ,,Prezident rika jasne, ze neposle polske chlapce do valky," prohlasil minuly tyden Marcin Przydacz z prezidentske kancelare.
V Polsku je take pocetny nazor, ze kvuli primemu ohrozeni Ruskem potrebuje zeme sve vojaky doma. Proti vojenske misi se v breznovem pruzkumu vyslovilo na 86 procent Polaku.
Soucasne vlady techto dvou zemi jsou nejvetsimi odpurci pomoci Ukrajine jak v NATO, tak v Evropske unii.
Ani Bratislava, ani Budapest vojaky na Ukrajinu neposlou, pokud budou u moci soucasne vlady Roberta Fica a Viktora Orbana.
Vztahy s Kyjevem navic jeste vice zkomplikoval nedavny ukrajinsky utok na ropovod Druzba, kterym Slovensko a Madarsko dostavaji na sve uzemi ruskou ropu.
Svedsko je ochotne se podilet na vytvoreni evropskych sil na Ukrajine po uzavreni primeri, rekl opakovane tamni ministr obrany Pal Jonson.
Finsky premier Petteri Orpo na cervencovem summitu v Rime prohlasil, ze zeme sousedici s Ruskem by nemely hrat roli primo v pozemnich operacich na Ukrajine. Tedy ani Finsko. Podle nej ale Finove mohou pomoci ve vycviku ukrajinske armady.
Norsko patri k nejvetsim dodavatelum zbrani a Ukrajine pomaha financne. K pripadnemu zapojeni do mezinarodni mise se zatim vlada v Oslu nevyjadrila.
Estonsky premier Kristen Michal se nechal slyset, ze jeho zeme je pripravena prispet jednou rotou, tedy zhruba 200 az 250 vojaky.
Lotyssky prezident Edgars Rinkevics minuly tyden uvedl, ze vse bude zalezet na podobe primeri nebo mirove dohody a na rozdeleni ukolu mezi jednotlivymi zememi koalice ochotnych. Vyslani vojaku nevyloucil, ale uvahy o nem oznacil za predcasne.
Litva je ochotna sve vojaky na Ukrajinu poslat, neuvadi ale konkretni pocet. Poradce prezidenta Dainius Zikevicius v televiznim rozhovoru pripomnel, ze se litevska armada zucastnila operace v Afghanistanu a ma prislusne zkusenosti. Bez podpory USA ale podle nej nema mise nadeji na uspech.
Kanadsky premier Mark Carney tento tyden po setkani s Volodymyrem Zelenskym v Kyjeve vyslani vojaku nevyloucil. Totez uz drive rekl ministr obrany David McGuinty. Kanada Ukrajine od zacatku valky poskytuje velkou vojenskou i financni pomoc.
Po uzavreni primeri by mohli na Ukrajinu v ramci mirovych jednotek zamirit i Australane. Nebudou ale nasazeni do bojovych akci, jak minuly tyden zopakoval premier Anthony Albanese. Canberra v minulych letech dodala Kyjevu napriklad obrnene vozy Bushmaster, ktere jsou mimoradne odolne proti explozim min.