Lide, ktere komunisticky rezim v nekdejsim Ceskoslovensku nutil k opusteni zeme nebo je sikanoval formou takzvaneho ochranneho dohledu, by mohli ziskat jednorazove odskodneni. Vlada pro kazdeho z nich navrhla odskodne ve vysi 100 000 korun, coz by stat mohlo podle odhadu vyjit na 17 milionu az 283 milionu korun. Snemovna to dnes ve zrychlenem rizeni odhlasovala v trojici zakonu, ktere nyni dostane k projednani Senat.
Ochranny dohled z politickych duvodu se stal nastrojem perzekuce a legalni moznosti, jak zneprijemnit zivot odpurcum komunistickeho rezimu. Celili nejen policejni sikane, ale i hrozbe uvezneni. Navrh je vyrazem snahy napravit nektere z nespravedlnosti, kterym celily obeti minuleho rezimu. Predpis ma byt zpusobem, jak obetem perzekuce projevit uznani a solidaritu.
Dalsi norma ma odskodnit obcany, na nez se Statni bezpecnost jako komunisticka tajna policie zamerila v akci Asanace nebo podobnych akci. Pro priznani castky nema byt rozhodujici, zda natlaku podlehli a skutecne emigrovali z Ceskoslovenska. Vyrovnani s komunistickou minulosti sice zacalo hned po listopadu 1989, stale jsou ale oblasti, kde nebylo dusledne. Lide, kteri museli snaset komunistickou perzekuci a natlak k vystehovani, si za prozite prikori odskodneni zaslouzi, uvedl ministr vnitra Vit Rakusan (STAN).
Zadatele, mezi nez by mohli patrit spisovatel Pavel Kohout nebo pisnickar Jaroslav Hutka, se podle navrhu budou moci pisemne obratit do konce roku 2026 na prislusne ministerstvo, ktere bude o zadostech rozhodovat ve spravnim rizeni a jeho rozhodnuti bude prezkoumatelne soudem. Priznana castka by nepodlehala dani z prijmu, exekuci a nezapocitavala by se ani do prijmu rozhodneho pro stanoveni socialnich davek.
Ministerstvo vnitra predpoklada, ze v souvislosti s nucenim k vystehovani z CSSR obdrzi 100 az 400 zadosti, coz by tedy znamenalo naklady deset az 40 milionu korun. Vnitro chtelo castku hradit z vladni rozpoctove rezervy pro pristi rok, s cimz ale nesouhlasilo ministerstvo financi a trvalo na tom, aby si ministerstvo vnitra zajistilo financovani samo.
Ministerstvo spravedlnosti predeslalo, ze je slozite odhadovat, kolika zijicich lidi se politicky ochranny dohled tykal. Ustav pro studium totalitnich rezimu eviduje 588 takovych oponentu rezimu a mini, ze jich nyni ziji desitky nebo stovky. Advokati se domnivaji, ze ze soudne rehabilitovanych lidi by zakon mohl dopadat na 2000 az 3000 jedincu. Stat ulozil ochrannych dohledu celkem 50 034, casto vsak za apolitickou obecnou kriminalitu. Ministerstvo tak mozne naklady uvedlo v sirokem rozpeti sedmi az 243 milionu korun.