Rusko se nebude ridit rozhodnutim Evropskeho soudu pro lidska prava (ESLP), ktery naridil Moskve zaplatit pres 253 milionu eur (priblizne 6,2 miliardy korun) Gruzii. Podle ruske agentury Interfax to ve stredu rekl mluvci Kremlu Dmitrij Peskov. ESLP v utery vymeril zminenou sumu jako odskodne, ktere ma Moskva zaplatit za porusovani prav lidi pri prechodu demarkacni linie mezi uzemim kontrolovanym Tbilisi a separatistickymi regiony podporovanymi Ruskem - Abchazii a Jizni Osetii - po valce v roce 2008.
Timto rozhodnutim se nebudeme ridit, rekl ve stredu mluvci ruskeho prezidenta Peskov.
O den drive Evropsky soud pro lidska prava rozhodl, ze Rusko porusilo prava priblizne 29 000 obyvatel, kterym priznal financni odskodneni. Uznal tak stiznost Gruzie. Prevazna cast se vztahuje k nezakonnym omezenim, jez etnickym Gruzincum znemoznovala pristup k jejich domovum, pude a rodinnym prislusnikum. Cast poskozenych ma take narok na odskodneni za znemozneni vzdelavani v gruzinskem jazyce, dalsi pak za ,,nezakonne zadrzeni" po prekroceni demarkacni linie.
ESLP byl zrizen pri Rade Evropy, ze ktere bylo Rusko v breznu 2022 vylouceno kvuli sve invazi na Ukrajinu. Moskva vsak podle soudu zustava odpovedna za poruseni Evropske umluvy o lidskych pravech, ktera se datuji do odchodu zeme z Rady Evropy. Rusko nepovazuje rozhodnuti ESLP za zavazna. Moskva opakovane ignorovala rozhodnuti ESLP vcetne tech z doby, kdy Rusko jeste clenem Rady Evropy bylo, podotkla agentura AFP.
Gruzie s Ruskem v roce 2008 svedla, a prohrala, kratkou valku o separatistickou provincii Jizni Osetie. Nekolikadenni valka si vyzadala stovky obeti, prevazne mezi civilisty. Nasledne Jizni Osetie spolu s dalsim separatistickym regionem Abchazii vyhlasila samostatnost, kterou krome Ruska uznala jen hrstka statu. Tbilisi tato uzemi povazuje za okupovana.