Soul po mesicich politickeho chaosu nasledujicich po pokusu o puc loni v prosinci zna jmeno noveho demokraticky zvoleneho prezidenta.
Stane se jim I Ce-mjong, ktery ziskal 49,42 % hlasu.
Kandidat progresivni Demokraticke strany (DS), ktery v roce 2022 tesne prohral duel se zastupcem konzervativcu a pozdejsim strujcem nepovedeneho puce Jun Sok-jolem a loni dovedl svou stranu k drtivemu vitezstvi v parlamentnich volbach.
Nove prezidentske volby nepritahuji pozornost sveta jen kvuli tomu, ze predstavuji milnik v historii jihokorejske demokracie. Jizni Korea je totiz dulezitym hracem svetove geopolitiky a mocenskeho soupereni mezi USA v Cinou v regionu.
Jun Sok-jol a jeho nasledovnici z konzervativni Strany lidove moci se pritom silne orientovali na USA a v ramci spoluprace v bezpecnosti byli ochotni preklenout historicke krivdy a budovat styky s Japonskem, vymezovali se proti Cine a mimo jine dokonce spekulovali o moznem posilani zbrani Ukrajine. DS tradicne ve vsech zasadnich otazkach zahranicni politiky zastava opacny postoj, takze by se mohlo zdat, ze prezidentske volby jsou predzvesti velkych zmen.
Dosavadni vyjadreni I Ce-mjonga spolu se samotnou podobou soucasneho stavu situace v regionu ale naznacuji, ze jestli k nejakym dojde, dramaticke spis nebudou. I Ce-mjong se v kampani prezentoval jako umirneny centrista, ktery je ochotny dat ideologicke problemy stranou, nesabotovat bezpecnostni spolupraci s Japonskem a nesblizovat se s Cinou vic nez budou ochotny tolerovat USA.
,,Verim, ze spojenectvi mezi Jizni Koreou a USA je zakladem jihokorejske diplomacie," znelo jedno z nedavnych prohlaseni I Ce-mjonga k jeho predstavam o budoucnosti jihokorejske zahranicni politiky.
Donalda Trumpa v nedavnych rozhovorech s americkymi medii zvoleny jihokorejsky prezident ocenil za ,,vynikajici vyjednavaci schopnosti" a zminil se, ze by ho se svou stranou dokonce rad (pokroci-li v jednani s KLDR) nominoval na Nobelovu cenu miru.
Mozna jeste vic o planech se zahranicni politikou vypovedela cesta hlavniho I Ce-mjongova poradce do Washingtonu. Cilem navstevy v netradicnim formatu (setkani s prezidentskymi kandidaty jeste pred konanim voleb neni uplne bezne) podle korejske strany bylo seznameni americkych vysokych predstavitelu s postoji I Ce-mjonga, ktery ,,veri, ze je potreba posilit jak korejsko-americkou alianci, tak trilateralni kooperaci" mezi Washingtonem, Soulem a Tokiem.
Na druhou stranu uz se I nechal slyset, ze americky protekcionismus vnima jako vyzvu a ze spojenectvi s USA nutne neznamena nepratelstvi vuci Cine a Rusku. Jeho - v porovnani s Jun Sok-jolem - preci jen kritictejsi postoj vuci USA zvysuje riziko, ze v budoucnu muze v pripade neshod dojit ke zhorseni vztahu. Obzvlast, kdyz v Bilem dome sedi vybusny Donald Trump.
,,Pokud bude mit prezident Trump prilis pozadavku, I ma oproti ostatnim prezidentum Jizni Koreje vetsi predispozice k tomu, aby vsemu nevyhovel, coz muze byt zdrojem treni," rekl k tomu byvaly jihokorejsky diplomat a poradce exprezidenta Mun Ce-ina Chong-in Mun agenture Reuters. I je podle diplomata protrely politik, ktery zpusob jednani s Trumpem dobre promysli, ale vzhledem k rade nejasnosti v otazkach Trumpovy politiky vuci Cine se zatim neda odhadnout, jak pravdepodobne pripadne neshody obou prezidentu jsou.
Nutno dodat, ze novy vitez souboje o Modry dum ma s Trumpem nejake problemy k reseni uz ted. Trump totiz po Soulu pozaduje, aby platil vic za pritomnost americkych vojaku v zemi a uvalil na Jizni Koreu cla.
Kdyz to ale shrneme, tak obecne I velmi pravdepodobne neplanuje zadny velky odklon od USA k Cine, ani niceni spoluprace s Japonskem, ke kteremu se jeho strana z kulturnich a historickych duvodu tradicne vzdy stavela kriticky.
Alespon tedy pokud cela jeho kampan nebyla jeden velky blaf.
I se totiz v kampani prezentoval jako pragmatik, ktery je ochotny castecne upustit od nekterych tradicnich postoju jeho strany s cilem vest zemi ke stabilite a ekonomicke prosperite. Podle expertky na politiku Jizni a Severni Koreje Darcie Draudt-Vejares to pravdepodobne nebyly jen plane sliby a DS behem techto voleb skutecne do jiste miry prosla ,,rekalibraci", kterou zvolila kvuli nove realite a naladam ve svete i v Jizni Koreji.
,,Zahranicni politika DS prochazi zmenou smerem od etnickeho nacionalismu a idealistickych ramcu k vice pragmatickemu smeru s vetsim durazem na bezpecnost," napsala expertka v nedavno publikovane analyze pro americky think tank Carnegie Endowment for International Peace (CEIP).
Analyticka se domniva, ze jde o projev prizpusobovani se menici se strategicke krajine definovane rostouci rivalitou USA a Ciny, severokorejskym pokrokem v jadernem zbrojeni, cinskemu ekonomickemu natlaku a japonskemu ustupovani od pacifismu k budovani silnejsich obrannych kapacit. Toto podle Draudt-Vejares spolu s nekolika domacimi faktory vcetne generacniho posunu a novych trendu zpusobilo, ze se zmenily i preference volicu (coz dokazuji i pruzkumy) pro zahranicni politiku a vsechno dohromady pak primelo I Ce-mjonga k nastaveni pragmatictejsi tvare.
Podobny nazor ma John Lee, novinar zijici v Soulu pisici pro anglojazycny web specializujici se na deni na korejskem poloostrove Korea PRO. S nastupem kandidata DS podle nej sice lze ocekavat ustup od maximalne prozapadni politiky Jun Sok-jola, ale nikoliv dramaticky. ,,Jizni Korea nedrzi svou zahranicni politiku zcela kontrolovane ve svych rukou, protoze se musi prizpusobovat politice jinych, mnohem vetsich zemi," rekl Lee v jiz publikovanem rozhovoru Seznam Zprav.
O vztazich s Cinou I pred volbami rekl, ze jsou kvuli jeho predchudci Jun Sok-jolovi nejhorsi v historii, a on sam se to bude snazit zlepsit.
Podle Draudt-Vejares ale opet tezko cekat nejakou dramatickou zmenu. I progresiviste z DS totiz uz podle ni ustoupili od vize stat napul cesty mezi Pekingem a Washingtonem. Vetsi flexibilita je pro ne sice stale zadouci, ale uz jen v ramci aliance s USA, ktere uznavaji za hlavni pilir vlastni bezpecnosti.
Zlom podle expertky prisel po krizi v jihokorejsko-cinskych vztazich po nakupu americkeho protivzdusneho systemu slouziciho jako ochrana pred balistickymi raketami THAAD Soulem v letech 2016-2017. Peking se snazil Soul od nakupu vselijak odradit, situaci prirovnaval ke Karibske krizi a nasledne uvalil na Jizni Koreu citelne ekonomicke sankce.
Dramaticke zmeny se neocekavaji ani v pripade vztahu se Severni Koreou.
I Ce-mjong prohlasil, ze s Pchjongjangem obnovi nouzove spojeni (tzv. horkou linku) a v ramci tradicnich politik DS by se daly cekat i dalsi snahy o sblizovani s komunistickym severnim sousedem. KLDR se ale dialogu, nebo nove spolupraci rozhodne nezda byt otevrena.
Vztahy s jihem jsou na bodu mrazu pote, co Kim Cong-un poprve v historii oznacil Jizni Koreu za uhlavniho nepritele (do te doby to byly USA), coz je prohlaseni, ktere se tezko bere zpet.
Neco by se teoreticky mohlo zmenit, pokud dojde k nejakemu prulomu v jednani mezi Pchjongjangem a Washingtonem, ale pozice Donalda Trumpa v tomto ohledu zatim zustava necitelna.
V postoji k severokorejsko-ruske spolupraci, Rusku samotnemu a valce na Ukrajine od I Ce-mjonga nelze cekat nejake ostrejsi reakce. Jihokorejskou variantu kritickeho postoje k Rusku jsme mohli videt za jeho predchudce, ale nutno podotknout, ze ani on se k dodavkam zbrani Ukrajine neodhodlal.
Demokraticka strana byla podle Leeho k Rusku tradicne ,,velmi pratelska", coz sice neznamena, ze by I Ce-mjong mel sahnout k ruseni zapadnich sankci, ale da se ocekavat, ze se bude snazit uplatnit svuj vliv na to, aby na Ukrajine doslo k mirove dohode a Soul s Moskvou mohl zase zacit obchodovat.
Nejaka zasadnejsi podpora Ukrajiny je kazdopadne krajne nepravdepodobna.
Pro Cesko muze byt potencialne zajimavy i postoj DS k energetice. Strana I Ce-mjonga totiz nepodporuje stavbu novych jadernych reaktoru doma a kritizuje i zapojeni firmy KHNP do stavby novych bloku v ceskych Dukovanech s tim, ze naklady jsou podle DS podhodnocene.
I Ce-mjong jinak v energetice podporuje prechod na zelene zdroje. Do roku 2040 chce vyradit veskere uhelne elektrarny a smerovat zemi k dosazeni uhlikove neutrality do roku 2050.