Cinsky student Jon Hong se svym krajanem a spolubydlicim meli behem studii v New Yorku svuj ranni ritual - navzajem se budili za pomoci robota. Na vozitko s terennimi kolecky schopne oprit se do polootevrenych dveri a vjet do pokoje kamarada pridelali kameru. V New Yorku studovali robotiku.
Oba dva jsou uz par let doma v Cine, kde sve znalosti a schopnosti vyuzivaji. ,,Vystudovali jsme vcas, ted to pro cinske studenty bude daleko tezsi," rekl Seznam Zpravam Jon v narazce na snahu Donalda Trumpa zrusit viza studentum cinskeho puvodu. V USA se podle agentury Reuters v soucasnosti vzdelava na 277 tisic cinskych studentu.
Mluvci ministerstva zahranici Tammy Bruceova v narazce na studenty prichazejici z Ciny uvedla, ze Spojene staty ,,nebudou tolerovat zneuzivani americkych univerzit nebo kradeze americkeho dusevniho vlastnictvi ci technologii pro vyzkum k posileni sve vojenske moci, shromazdovani zpravodajskych informaci nebo potlacovani opozicnich hlasu".
Jon Hong priznava, ze svuj americky diplom vyuziva pro praci, kterou dostal ve vladni firme ve sve rodne Sanghaji. ,,Ziskal jsem tady v Cine pro studium v Americe grant, tak ted tuto investici svym zpusobem vracim," lici dnes uz 35lety muz s tim, ze mnozi jeho vrstevnici maji podobny pocit ,,vdecnosti" a citi ,,vlastenecky zavazek" sve zemi pomoci.
Temto navratilcum se rika chaj-kuej neboli ,,morske zelvy". Termin v doslovnem prekladu znamena ,,navrat pres more" a zelvy, jak je znamo, dokazi v oceanu prekonat velke vzdalenosti, aby na sousi nakladly sva vejce.
Chaj-kuej jsou kazdopadne klicovymi experty v usili Pekingu ziskat prumyslovou a technologickou dominanci, pise list The Washington Post s tim, ze v poslednich desetiletich se Peking snazi tyto vysoce talentovane studenty dostat zpet do Ciny a vyuzit jejich odborne znalosti i v oblastech jako obrana, kybernetika a umela inteligence.
Foto: Shutterstock.com
Cinane, kteri se vraci ze zahranicnich univerzit, casto pracuji i pro cinskou armadu a narodni obranu.
Peking a vlady jednotlivych provincii podle deniku v posledni dobe investovaly miliardy dolaru do programu urcenych pro v zahranici vystudovane Cinany. Napriklad buduji databaze techto talentovanych odborniku, poradaji naborove akce s pobidkami na bydleni a mzdy. A po cele Cine vznikaji prumyslove zony zamerene na tuto sortu lidi s nazvy jako Podnikatelsky park pro talenty v oblasti evropskych polovodicu nebo Prukopnicky park pro zahranicni cinske studenty.
Snad nejkontroverznejsi z techto iniciativ, dodava Washington Post, je program Plan tisice talentu, ktery odstartoval uz v roce 2008 s cilem financne motivovat cinske spickove vedce, akademiky a podnikatele predevsim ze zamori.
Donald Trump minuly tyden pohrozil, ze presmeruje tri miliardy dolaru vyclenenych na vyzkum na Harvardu do odbornych skol. Bily dum zaroven rozeslal federalnim uradum dopis, v nemz jim naridil, aby prezkoumaly zakazky ve vysi priblizne 100 milionu dolaru, ktere vlada Harvardu pridelila, a ,,nasly alternativni dodavatele", pokud je to mozne.
V kombinaci s dalsimi pokusy administrativy - zmrazenim vyzkumnych grantu ve vysi vice nez tri miliardy dolaru a pozastavenim prijimani zahranicnich studentu na Harvard - predstavuji podle stanice BBC Trumpovy smernice frontalni utok na jednu z nejprestiznejsich a nejbohatsich americkych vysokoskolskych instituci.
Profesor historie David A. Bell z elitni Princetonske univerzity k tematu zahranicnich studentu a americkych univerzit pridava svuj postreh: zatimco se zda, ze cinsti studenti prispivaji k jednote sve rodne zeme, v USA jejich pritomnost na univerzitach jen zesiluje spolecenskou polarizaci.
Ve svem sloupku pro list The New York Times Bell napsal, ze vetsina elitnich univerzit od 70. let minuleho stoleti nijak vyrazne nezvysila celkovy pocet studentu, a to i presto, ze pocet obyvatel USA vzrostl o padesat procent. Tento rozpor se podle nej projevil ve vetsi konkurenci pri prijimani studentu.
,,Cim vice mist pripada na cizince, tim narocnejsi je proces pro domaci uchazece," napsal profesor Bell.
Tento proces tak jinymi slovy muze v populisticky ladenych Americanech - a zvlast potom mezi stoupenci Donalda Trumpa - vyvolat nevrazivost a zlou vuli.
Profesor Bell se v teto souvislosti zamyslel nad univerzitami proklamovanou pestrosti vychazejici z rozdilne geografie, kulturniho ci etnickeho zazemi, ktere do aul a na kampusy studenti z ciziny vnaseji. ,,Zahranicni studenti sice prinaseji na americke univerzity urcity druh rozmanitosti, ta vsak nemusi byt tak velka, jako rozmanitost, kterou poskytuji Americane z ruzneho socialniho prostredi," domniva se historik.
I proto prezident Donald Trump vytahl do boje proti mezinarodnim studentum (Harvardu napriklad zakazal jejich prijimani) a tem cinskym zacit odebirat viza.
Kritici takoveho kroku poukazuji na to, ze Amerika prijde o talenty, potencialni nove objevy a obrovsky prijem penez. Je znamo, ze zahranicni studenti plati daleko vyssi skolne nez rodily American.
Stanice CNN k tomu pripomina, ze investice Spojenych statu do vyzkumu a vyvoje vedly k jejich velkemu vlivu na svetove scene. ,,USA ziskaly pres 400 Nobelovych cen, coz je vice nez dvojnasobek oproti dalsi zemi, Velke Britanii. Vice nez tretinu americkych cen ziskali pristehovalci," pise server televize.
Mnozi soucasni i budouci studenti tak mozna zamiri do jinych zemi, jako napriklad do Velke Britanie, Kanady, Francie ci Nemecka. Z Ameriky se za praci stehuje i rada profesoru a akademiku, coz muze vest, jak pise CNN, k nejvetsimu odlivu mozku, jaky USA nezazily dekady.
Profesor Bell uznava, by Ameriku ztrata techto studentu hodne stala. Podle nej zvysuji uroven ,,intelektualni vymeny", coz usnadnuje vyzkum a tim padem zvysuje sance na vyznamny objev. Studenti z ciziny take prispivaji velkymi castkami do americke ekonomiky, at uz jako studenti ci jako experti v urcitem oboru. A nakonec posiluji i pratelske vazby mezi USA a zememi sveta, dodava profesor.
Jon Hong na USA vzpomina s nostalgii. Neprijde mu pritom, ze by americky vzdelavaci system nejak zneuzil. Ma naopak pocit, ze v Americe nechal ,,dost penez" a nakonec mozna i ,,par myslenek". ,,Doma je proste doma. Ja v USA zit nechci, sve koreny mam tady v Cine," dodava.