Masarykuv dopis byl zverejnen cely. Co v nem stoji?

Cely dokument prosel dukladnou analyzou pravosti. Vice nez vzkaz narodu je smerovan ke druhemu ceskoslovenskemu prezidentovi Edvardu Benesovi. Vyplyva to z obsahove analyzy odborniku, jejiz zavery dnes predstavili na konferenci v prazske vile Lanna.

,,Neni to dopis, je to zaznam, ktery udelal Jan Masaryk u luzka sveho otce, jenz se domnival, ze umira," popsala historicka Dagmar Hajkova. Vazne nemocny prezident Masaryk abdikoval v prosinci 1935, v cele statu ho pote nahradil prave Benes.

Masarykovi se v polovine srpna 1934 udelalo spatne a dostal dalsi zachvaty mrtvice.

,,Posledni slova to jsou v tom smyslu, ze je rikal synovi Janovi v okamziku, kdy byl na tom velmi zle a citil, ze odchazi. Zaznam tomu i odpovida. Je to psano neorezanou tuzkou na papiry, ktere nesou monogramy, ktere jsou vytvoreny rucne. Je znam chvat zaznamu," vysvetloval Milan Vojacek, reditel Narodniho archivu CR.

Rukopisny dokument, nyni ulozeny v Narodnim archivu, poridil Jan Masaryk v pritomnosti Edvarda Benese. Je napsan na kvalitnim papiru z hadroviny mekkou grafitovou tuzkou, nektere casti textu jsou rozmazane. Pozdeji jej Jan Masaryk s drobnymi upravami prepsal, uvedli odbornici. Cistopis je datovan 31. srpna 1934, podepsan Janem Masarykem a uvadi: ,,President rekl v me pritomnosti Dr. Benesovi."

Co zaznelo?

Text se venuje narodnostnim otazkam Ceskoslovenska, zminuje potrebu vzdelanosti, Masaryk v nem resi i vlastni pohreb ci vlastnosti Cechu a dalsich narodu. Zverejneny text podle reditele Narodniho archivu Milana Vojacka dokazuje, ze Masaryk byl kriticky myslici a moralne ukotveny clovek. Kdyz myslel, ze umira, dal najevo, jak mu zalezi na statu a na jeho budoucnosti.

V textu nize prinasime casti, ktere zaznely, a to v prekladu doktorky Slavickove. Naskenovany text dokumentu psaneho prevazne v anglictine i jeho preklad do cestiny je dostupny na webu www.tajemnaobalka.cz.

,,Jsem nemocen. Vazne nemocen, to je konec, ale nemam obavy. Vy pokracujte v praci, vite jak, ale budte opatrni. Jsem docela zbytecny," zacina dopis.

,,Madari - nekterych se zbavte, jinak nebude pokoj. Nemci at zustanou s nami. Jsou to podivni lide, ale dejte jim, co zaslouzi. Musim zaridit svou smrt. Udelaji veliky funus, byl jsem prvni prezident. Byl jsem stejne hloupy jako ostatni, ale at udelaji funus," pokracuje dokument.

Dale prezident promlouva o Cesich a jejich nature. ,,Cela filozofie nasi politiky - Cesi jsou pracujici, ale kradou. Nemci jsou docela poctivi, ale kradou vic nez my. Vis, muj drahy priteli, lide jsou hloupi. Lide maji radi funus, tak at ho maji," pise se dale.

Hovori i o tom, ze si lide budou myslet, ze pil kohouti mleko. ,,Bezne se to nepouziva, ale kdyz projdete prirucky, zjistite, ze se to drive pouzivalo, kdyz nekdo dostaval chleb s kohoutim mlekem, bylo to neco vyjimecneho," komentuje badatelka Dagmar Hajkova.

V textu je i pasaz o lidske hlouposti. ,,Kdyz jsou lide nevzdelani a hloupi, nic s tim neudelate. Neusnadnujte jim to. Hadejte se a hadejte."

Historici z Masarykova ustavu a archivu AV CR a badatele z Narodniho archivu se zamerne rozhodli zverejnit jak anglicky original, tak cesky preklad, aby si dokument mohl kazdy precist a nedochazelo k jakekoli dezinterpretaci ci vytrhavani z kontextu.

Enormni zajem historiky prekvapil

Tajemnou obalku prinesl do Narodniho archivu v roce 2005 Antonin Sum, jeden ze tri tajemniku Jana Masaryka. Rekl, ze jsou v obalce ukryta posledni prezidentova slova a dokument se nesmi otevrit drive nez za dvacet let.

Dopis byl otevren letos, 19. zari na zamku v Lanech pod bedlivym dohledem medii. ,,Netusila jsem, ze bude zajem tak enormni," komentovala badatelka Dagmar Hajkova. Milan Vojacek dodava, ze je rad, ze diky tomuto dopisu se o prvnim ceskoslovenskem prezidentovi opet zacalo mluvit.

Narodni archiv vystavi obalku ve vystavnim sale od 21. do 24. rijna. Vstup pro verejnost bude zdarma a bez registrace od 10 do 18 hodin. Badatelum bude dokument k dispozici v Archivu Ustavu T. G. Masaryka.

Masaryk byl v kvetnu 1934 poctvrte zvolen prezidentem, jeho zhorseny zdravotni stav mu vsak znemoznoval plne nasazeni odpovidajici narocnosti funkce. Presto urad vykonaval jeste rok a devet mesicu, prijimal hosty, sledoval politicke deni a vyjadroval se k nemu. Kvuli ochrnute prave ruce mu bylo vyhotoveno zvlastni podpisove razitko.

V druhe polovine srpna 1934 prodelal vaznou zdravotni krizi, kdy lekari konstatovali zhorsene mozkove poruchy. Podle osetrujiciho lekare Josefa Pelnare si prezident vazne a spravne uvedomoval svuj tezky stav. Prave v teto dobe vznikly zaznamy jeho uvah o smrti. V zari 1934 se jeho zdravi vyrazne zlepsilo, i kdyz si Masaryk sam uvedomoval, ze na urad nestaci. V prosinci roku 1935 abdikoval. Zbytek zivota stravil v ustrani v Lanech, kde zemrel o necele dva roky pozdeji, 14. zari 1937.