Masakr na Manhattanu. Hrdinu filmu prepadnou gangsteri

Hank nema stesti. Vrcholovou karieru v baseballu mu zhatilo zraneni kolene behem bouracky, kterou zavinil pod vlivem alkoholu. Nyni se na prahu tricitky potlouka nocnim Manhattanem. Na sklonku tisicileti stale pripomina spinave doupe, jakkoli uz se tu vedou reci o takzvane gentrifikaci a narustu policejnich slozek v ulicich.

Protagonista noveho filmu Zivot v hajzlu, ktery tento ctvrtek zacnou promitat ceska kina, neni mistni. Pozna se to uz tim, jak je posedly sanfranciskym tymem americkeho fotbalu Giants. Predevsim se ale Hank v podani Austina Butlera nechova jako typicky Newyorcan. Az prilis se stara o lidi kolem sebe. Nejen o bezdomovce, co polehava u jeho cinzaku ve ctvrti Lower East Side, ale treba take o sousedova kocoura. Byt se anglickeho punkera odvedle s pochybnym zpusobem obzivy zprvu snazil odmitnout.

Bohuzel to neudelal a ujal se nevrleho zvirete, co vsechny krome Hanka kouse. Chyba. Zahy na dvere zaklepou dva rusti porizci s nedostatkem vlasu a prebytkem chuti surove ublizovat. Hank konci zkrvaveny na podlaze. Kdyz se po dvou dnech probudi v nemocnici, je o jednu ledvinu chudsi. A tim jeho potize teprve zacinaji.

Zivot v hajzlu je thriller vychazejici z nejklasictejsich zanrovych tropu, nespravny muz na nespravnem miste stal uz na zacatku zapletek mnoha filmu Alfreda Hitchcocka. Jenze novinku natocil Darren Aronofsky. Sestapadesatilety tvurce snimku Requiem za sen nebo Cerna labut sice rad vypravi o jedincich, jimz se deji trudne veci, vetsinou ale cili spise na festivalove publikum.

Po prehnane patetickem dramatu Velryba z roku 2022 se nyni vratil s novinkou, ktera pripomina filmy Guye Ritchieho nebo cerne komedie bratri Coenu, ale postrada vlastni hlas. Vznikla podle romanu soucasneho prozaika a autora komiksu Charlieho Hustona, rovnez podepsaneho pod scenarem, a je to podivny hybrid.

V jeho stredu stoji neodolatelny Austin Butler, ktery opet ukazuje, ze ma dostatecne charisma, aby byl novou filmovou hvezdou schopnou bez potizi utahnout cely snimek. Zapleta se s podsvetim, do jehoz sparu ho uvrhlo tak trochu nedorozumeni a tak trochu soused, co mu s kocourem nechal na bedrech take mnohem vetsi brime, aniz by o tom protagonistu informoval.

S postupem casu ale zacina byt cim dal obtiznejsi pochopit, v jakem filmu se vlastne nachazime. Neni to adrenalinova tragikomicka fraska v duchu Guye Ritchieho, byt se tu vyskytuji bizarni gangsteri - od Portorikance s prezdivkou Colorado, jehoz ztvarnil hudebnik Bad Bunny, po dvojici chasidskych zabijaku a prekupniku drog, ktere hraji Liev Schreiber a Vincent D'Onofrio. Vypraveni se az moc soustredi na hrdinuv nestastny propad do kolotoce nasili, ktere prichazi nahodile, necekane, ale nikoli s existencialni silou, jakou by si tvurci nejspis prali.

Hank neni ani nestastnym hrdinou jako od bratri Coenu, na to snimku chybi jizlivy nadhled a cit pro nacrtnuti nejakeho sirsiho ramce pribehu. Aronofsky reziruje bez citu a na silu, chce divaky utopit v nasili a bezpravi zpusobem hranicicim s vytezovanim.

Zivot v hajzlu obsahuje mnoho solidnich akcnich scen a dost vysinute charaktery, aby na prvni dobrou chvilkove pobavil. Ale postrada jakykoli zapamatovatelny rukopis. Byt se jedna o jeho komercne nejvdecnejsi snimek, autor jako by se neumel rozhodnout, co a pro koho toci.

Je to stale o poznani lepsi dilo nez predchozi Velryba, jeden z Aronofskeho nejhorsich pocinu, nesnesitelne divadelne strnule drama o morbidne obeznim nestastnikovi, ktere nezachranil ani necekane nezny herecky vykon Brendana Frasera.

Sklony k citovemu vydirani mel vsak Darren Aronofsky vzdy a nezbavil se jich ani v novince, ktera se pokousi byt zbesilou akcni krimi i dalsim intimnim portretem jedince ve svizelne situaci.

Ve dvou snimcich - Requiem za sen z roku 2000 a osm let mladsim Wrestlerovi - se reziserovi podarilo balancovat mezi vyraznou estetikou a sklony k prepeti. Prvni titul uzaviral dekadu kineticke kinematografie prejici rychlym strihum a zanrove nadsazce. Tema zavislosti na prascich a televizi ztvarnil uhrancive tekavym, pohlcujicim i odpuzujicim stylem.

Wrestler naopak syrove, kontaktne zachytil muze protloukajiciho se svetem, kteremu uz nerozumi. Efektivne vyuzil rucni kameru a dalsi postupy soucasneho filmoveho realismu.

Nyni ale jako by uz Darren Aronofsky nemel zadny styl. Toci tezkou rukou a prichazi s hrdinou, na nehoz je navzdory sarmu Austina Butlera tezke se napojit. Vime, ze je to mladik, co pracuje v baru a take toho tam hodne vypije, vlastne cely jeho byt predstavuje skladiste alkoholu. A vime take, ze se snazi uniknout pred obri nespravedlnosti, pred momentem, kdy skoncila jeho budoucnost ve svete vrcholoveho sportu. Od te chvile zije v tvrde pritomnosti.

Je to citlivy chlap i budizknicemu. Jenze zatimco se tohle vse dozvidame z ruznych scen, emocne to s nami nic moc nedela. Nevime, co si s takovou postavou pocit i bez toho, ze ji do zivota vtrhnou gangsteri jako z nejake vysinute nocni mury. A kdyz se tak stane, je to dost podivna motivace, jak vzit konecne zivot do vlastnich rukou.

Hank neni ani zabijak, ani otloukanek, byt ve filmu dovede byt obojim. A Zivot v hajzlu bohuzel nikdy neprekroci mantinely dila, ktere se sklada z nekolika ruznych moznych filmu, ale ani v jednom se nezabydli. Darren Aronofsky dvojici svych poslednich titulu bohuzel ukazuje, ze mu dnes moc nejde ani jimave drama s oscarovymi ambicemi, jako byla Velryba, ani adrenalinovy zanrovy film.