S ohledem na kritickou situaci v Gaze, ktera se blizi hladomoru, nektere zeme zapadni Evropy svou doposud bezpodminecnou podporu Statu Izrael prehodnocuji. Ceska republika stale vaha, zda se k nesouhlasnym hlasum pripojit.
Kritika je v techto dnech navazana predevsim na kompletni blokadu humanitarni pomoci, kterou Izrael zahajil na zacatku brezna. Tady je nutne zduraznit, ze se nikdy nejednalo o dodavky z izraelskych zdroju, na hranicich byla z politickeho rozhodnuti zastavena mezinarodni pomoc, tedy potencialne vcetne te ceske.
Pod mezinarodnim tlakem doslo pred nekolika dny k prolomeni tri mesice trvajici blokady a do valkou zdevastovaneho Pasma Gazy se dostalo velmi omezene mnozstvi potravin. Pro jejich distribuci byly zbudovany oplocene koridory, jez jsou mezinarodnim spolecenstvim prirovnavany ke koncentracnim taborum. Operace provazi chaos a nekolik lidi bylo pri snaze ziskat pro sve rodiny jidlo zastreleno nebo uneseno vojaky izraelskych ozbrojenych sil.
A v tomto kontextu se Ceska republika chlubi dodavkami potravinove pomoci, ktere krome jejich zcela zanedbatelneho mnozstvi provazi rada dalsich problemu.
V roce 2024 byl rozpocet na ceskou humanitarni pomoc stanoven na 165 milionu korun. Prostredky vynalozene na potravinovou pomoc pro Gazu ve vysi 15 milionu predstavuji ani ne desetinu celkove castky. Vzhledem k tomu, ze se jedna o jeden z nejvetsich konfliktu soucasnosti, jde o ponekud neadekvatni reakci.
Nejzasadnejsim kontextem je nicmene pretrvavajici politicka podpora cinnosti Izraele - i pres hromadici se dukazy o pachani zlocinu proti lidskosti, predlozene mnoha uznavanymi mezinarodnimi organizacemi.
Investice do humanitarni pomoci, ktere jsou v porovnani s realnymi moznostmi statu nebo individualnich filantropickych darcu zanedbatelne, jsou odbornou verejnosti casto kritizovany jako nastroj odvadeni pozornosti od skutecnych pricin problemu.
V prispevku na socialni siti ministerstva zahranici zazniva, ze cast humanitarniho balicku obsahujiciho kojeneckou vyzivu byla do Gazy shozena ze vzduchu. Jejich vlastnimi slovy: ,,Pomoc, ktera doslova spadla z nebe".
Dorucovani ze vzduchu je v ramci sektoru vyuzivano jako naprosto krajni moznost v pripade prirodnich katastrof ci nutnosti zasobit tezko pristupne oblasti. V situaci, kdy jsou cesty zamerne blokovany politickym subjektem, se jedna o zasadni plytvani zdroji, ale take o velmi nebezpecny zpusob. Jedna ze zasilek ostatne na miste usmrtila nekolik lidi, kdyz se zritila do davu. Dalsi lide, vcetne deti, riskovali sve zivoty, kdyz se snazili dodavky lovit z more, do ktereho casto dopadaly.
Otazkou tedy je, zda si ceske ministerstvo zahranici neni okolnosti doruceni pomoci, jiz se verejne chlubi, vedomo, nebo zda jej pouze povazuji za tolerovatelne pochybeni.
Ve svetle trimesicniho cileneho hladoveni populace citajici dva miliony lidi se zacinaji ozyvat kriticke hlasy i od zarytych podporovatelu Izraele. Dokonce i Nemecko, coby jeden z hlavnich obhajcu izraelske cinnosti a klicovy dodavatel zbrani, zacina situaci v Pasmu Gazy povazovat za neprijatelnou.
Mohlo by se tedy zdat, ze se strelka kompasu zacina mirne posouvat smerem k duslednejsimu pozadavku na dodrzovani mezinarodnich umluv a ochranu prav civilniho obyvatelstva. Zaroven se vsak nevyhnutelne vynoruje otazka, proc na podobne reakce bylo treba cekat temer dva roky.
Diplomaticky korespondent webu HufflePost Akbar Sahid Ahmad na konci lonskeho roku v nadsazce prohlasil, ze kazdy, kdo tvrdi, ze operace Izraele budou mit nejaky limit, je ,,bily muz, ktery si mysli, ze milion hnedych lidi je v norme". Je tedy mozne, ze onou hranici zacinaji byt desetitisice mrtvych civilistu, a nekteri politici se pod silicim mezinarodnim tlakem zacinaji na posledni chvili od deni v Gaze distancovat.
Nyni se opet vyjednava o primeri mezi Izraelem a hnutim Hamas, ktere v minulosti nekolikrat padlo na izraelskem pozadavku udrzet v Gaze vojenskou pritomnost. Pokud se podari zajistit trvaly klid zbrani, bude cas si klast otazky, proc byla ona hranice ztracenych zivotu postavena tak vysoko.