Konec jedne ery. Experti popisuji, jak Cesko zacne dovazet elektrinu

Diskuzi si take muzete poslechnout v audioverzi.

Energetickou krizi jsme sice uz prosli, ale pred novym premierem je v teto oblasti porad vyzev vic nez dost. Pripravit Cesko na odchod od uhli, se kterym se do budoucna nepocita. Pomoci nastupu zelenych energii. A nez se dobuduji jaderne zdroje, tak to nejak preklepat s plynem.

Navic vse zvladnout tak, aby to domacnosti a firmy nepolozilo a zaroven byl energie dostatek.

Podle dat Eurostatu ma Cesko pate nejdrazsi energie z cele Evropske unie. Ve druhem pololeti lonskeho roku jsme platili vice nez Francouzi, Spanele, Slovaci, Polaci a vice nez prumer Evropske unie. Drazsi energie nez Cesi mely jen Nemecko, Irsko, Dansko a Belgie. A pri zohledneni parity kupni sily jsme na tom byli dokonce nejhur z cele Evropy.

Levnejsich energii muze dosahnout uz pristi vlada, rika provokativne zmocnenec pro energetickou bezpecnost Vaclav Bartuska.

,,To se da udelat behem roku, ale bude to ucetni trik. Jako by zlevni energie, cili treba presune ruzne podpory nekterych typu zdroju do statniho rozpoctu. Co vidite na uctu, vas nastve mnohem vic nez nejaka neprima dan. Tu cenu bude platit ve finale konecny spotrebitel."

Cesta, kterou by pristi kabinet v honbe za nizsimi fakturami pro sve volice ale urcite nemel jit, je stropovani cen energie, protoze i to se spotrebiteli vrati jako bumerang. ,,Takoveto regulace nicemu neprispivaji. Bude-li vyrobce ve ztrate, tak se to nekde odrazi. Samozrejme, ze to neuvidi konecny zakaznik primo, ale zaplati to," rika sefka Statniho uradu pro jadernou bezpecnost Dana Drabova.

Cemu se pristi premier urcite nevyhne, je tlak na nejruznejsi dotace od vyrobcu energie. At uz z cistych nebo spinavych zdroju. ,,Vsichni budou chtit podporovane ceny, at to budou jadernici, solarnici nebo stavitele plynovych elektraren a koneckoncu provozovatele uhli. Vsichni budou chtit provozni podporu, vsichni dotovane ceny, to je ted trend. Vsichni to zkouseji, vsude v Evrope," rika v debate Ladime Cesko Vaclav Bartuska.

Nejvetsi tuzemsti vyrobci elektriny z uhli CEZ a Sev.en Energy tvrdi, ze konec uhli nemusi urcit politika Green Dealu, ale jen ekonomika. A to dokonce driv nez ve tricatych letech, jak je v planu. Varuji, ze se jim vyroba prestane vyplacet uz za dva nebo tri roky a to nejen kvuli drahym povolenkam, ale i kvuli cenam uhli.

Po jarnim varovani pak v prosinci 2024 v poradu Agenda SZ Byznys vlastnik skupiny Sev.En Pavel Tykac rekl, ze chce s konecnym rozhodnutim o osudu elektraren Pocerady a Chvaletice pockat na to, jak se k utlumu uhli a k moznostem verejne podpory pro ztratove fosilni elektrarny bude stavet pristi kabinet. ,,Bude pak na pristi vlade, zda mu vyhovi, nebo ne," rekl Bartuska.

I po odstaveni spinavych zdroju bude v Cesku energie dostatek, shoduji se experti. I kdyby se provozovatele uhelnych zdroju rozhodli odejit od uhli zivelne, mame pojistku v podobe zakona Lex Plyn. Ten uzakonil ,,krizove mechanismy", ktere umoznuji provozovateli elektrarny provoz naridit.

,,Prelozim to slovo ,mechanismus' do cestiny. Penize. Nemuzete nutit soukromeho vlastnika, aby ve ztrate neco vyrabel. Proste vycisli, jakou ztratu ma, a stat to zaplati," dodava Bartuska.

Kdo bude ,,vydirat" Cesko?

Cesko si naplanovalo, ze v obdobi mezi odchodem od uhli a novymi jadernymi bloky vyuzije plynove zdroje. Zminovany zakon Lex Plyn zjednodusil povolovani vystavby paroplynovych elektraren, coz se aktualne tyka tri velkych zarizeni. I v tomto pripade vsak bez dotaci nic nebude, domniva se Bartuska.

,,Vsichni pripadni investori pujdou za statem a reknou mu o provozni podporu, budou chtit dotovanou vyrobu elektriny. Nebudou riskovat sve penize a investici v situaci, kdy se cela evropska energetika ocita v nejakem bodu zvratu. Nejenom u nas, to same v Nemecku. Vsichni v tuhle chvili zkousi vydirat sve narodni vlady. Rikam to velmi ostre, ale takhle to realne je," uvedl Bartuska pro Ladime Cesko.

Paroplynove elektrarny jsou pritom podle Drabove slepa vyvojova vetev. Plyn z fosilnich zdroju je totiz vniman jako cisty zdroj energie jen docasne. Avsak vedouci programu Klima a energie z Hnuti Duha Jiri Kozelouh upozornuje, ze obnovitelne zdroje vitr a slunce nemohou fungovat bez podpory stabilnich zdroju.

,,Paroplynove elektrarny se primarne budou stavet ne proto, aby cely rok vyrabely spoustu elektriny, ale aby byly schopne sit jistit. Vyrabet v dobe, kdy bude mensi nebo zadna produkce z obnovitelnych zdroju."

Vize je nahradit postupne zemni plyn vodikem z obnovitelnych zdroju. ,,To je vzdalenejsi budoucnost, dneska to nevychazi ekonomicky. Nevidim paroplynove elektrarny nutne jako slepou vetev, pokud se podari tam pak odejit pri vlastne stejne technologii k nefosilnim palivum," domniva se Kozelouh. I podle Vaclava Bartusky je to cesta mimoradne nakladna. ,,Vodik je samozrejme mozny uz zitra, ale za cenu, kterou si dneska nemuzeme dovolit."

I bez vodiku jsou vsak naklady vysoke, pro priklad nemusime daleko. U danskych brehu se stavi nova vetrna elektrarna s vykonem 1000 MW za 3,2 miliardy euro. Dalsi 3,6 miliardy euro stoji vedeni vykonu, tedy rozvodna na mori a draty na pobrezi. Celkem 6,8 miliardy eur, tedy necelych 170 miliard korun.

Investice do elektrarny, ktera by svym vykonem mohla napajet milion danskych domacnosti, se investorovi musi vratit. ,,Bud v cene elektriny nebo v nejake podpore od statu. Mnozi lide maji predstavu, ze nekdo hodny postavi vetrniky a solary, abychom meli elektrinu. Ne, on to dela proto, aby vydelal," podotyka Bartuska.

Z ceho budeme vyrabet energii

Cim tedy budeme topit a svitit za deset let? ,,Za 10 let jeste nebude rok stat nove jadro. Obavam se, ze zdaleka ne. Odejde podstatna cast uhelnych zdroju. Mame tri, ktere byly obnoveny v prvni dekade tohoto stoleti, Tusimice 3, Prunerov a Ledvice. Ty mohou fungovat rekneme do pulky tohoto stoleti, vsechny ostatni jsou nebo se blizi konci zivotnosti," rika Bartuska. Navic pro ne neni dostatek uhli.

Cesko tak ceka vyrazna zmena, budeme totiz vic energie dovazet nez vyvazet. ,,Kdyz v Nemecku nesviti a nefouka, tak dnes jsme soucasti reseni, pak budeme soucasti problemu. To je velka zmena, na kterou my Cesi nejsme uplne pripraveni," dodava Bartuska.

Podle Dany Drabove je budouci energeticky mix realisticky popsany v nejnovejsi Statni energeticke koncepci. ,,Za 10 let bude zhruba 40 procent z jadra, zhruba 25 procent z obnovitelnych zdroju, zbytek z uhli, nemyslim si, ze uhli skonci. Znacna cast toho uhli odejde proto, ze se prestane vyplacet zejmena kvuli emisnim povolenkam. A ten zbytek bude prekryt plynem."

Vyrostou tu do par let vetrniky?

Podle Jiriho Kozelouha z hnuti Duha za deset let naopak uhli nemusime potrebovat vubec.

,,Klidne v roce 2035 muze byt teplarenstvi vyresene bez uhli. Nevidim to tak, ze by tu bylo 25 procent uhelnych elektraren. Cela rada uhelnych lomu nema uz takove zasoby. Nemyslim, ze budou fungovat Tusimice a Prunerov 2 za 10 let," predpovida.

Podil obnovitelnych zdroju na vyrobe tepla a elektriny si predstavuje vyraznejsi. Narodni klimaticky energeticky plan predpoklada 30 procent z obnovitelnych zdroju uz v roce 2030, to znamena za pet let.

,,Fotovoltaika se rozbehla, ale v pripade vetru jsme pozadu. Rozbehla se opatreni, ktera by tomu mohla pomoci. Bariera jsou treba povolovaci procesy," pripousti odbornik z hnuti Duha. Napriklad vetrniky bude mozne rychleji stavet v tzv. akceleracnich zonach.

Kozelouh avizuje, ze mozna v krajine ani nebudou treba vysoke stovky vetrniku. Jejich vykon se totiz zvysuje. ,,Ted se stavi vetrna elektrarna, ktera ma sest MW, ty stare z devadesatych let maji desetinovy vykon. Nove jsou schopne taky fungovat pri nizsi rychlosti vetru, to znamena, ze roste pocet moznych lokalit, kde se daji stavet, a take se prodluzuje doba, po kterou vetrne elektrarny vyrabeji behem roku."

Podle Dany Drabove tlaci boom zelenych zdroju stat, nikoli zajem investoru, coz povazuje za riziko. ,,Tady neni velky zajem to stavet proto, ze by to investorovi neco nutne prineslo. Tady predpokladate zajem ve chvili, kdy stat neco udela. To neni dobre," rika s odkazem na dotacni programy.

Klicovou otazkou taky bude, jak dokazeme obnovitelne zdroje zaintegrovat do site, aby zustala stabilni. Podle Dany Drabove by mela vlada podporit vyzkum a vyvoj a udelat velky skok v akumulaci elektriny z cistych zdroju. ,,Protoze soucasne technologie pro akumulaci elektriny jsou pouze vylepsovanim stavajiciho vylepseni o 10, 20, 30 procent a snizeni ceny o 10, 20, 30 procent toho resi velmi malo."

Nove Dukovany pomohou jen na chvili

Prim tak bude v pristich letech hrat jadro. Ceskemu zameru postavit dva nove jaderne bloky v Dukovanech s korejskou KHNP uz podle vseho nic nestoji v ceste. Smlouva o vystavbe byla podepsana ve stredu, pote co Nejvyssi spravni soud zrusil na zaklade kasacni stiznosti EDU II a KHNP predbezne opatreni, ktere zakazovalo kontrakt uzavrit.

,,Francie vyuzije vsechny moznosti, ktere ma a bude mit, aby nam situaci zkomplikovala. Kazdy, kdo neuspel ve velkem tendru, se brani. Rika to vcelku otevrene," varuje Bartuska.

Nicmene prvni novy dukovansky blok by mel byt hotovy v roce 2036. ,,Soucasny harmonogram neni ohrozen. Ale jsme tak pet az 10 let po terminu. To bylo jasne uz ve chvili, kdy se ten tendr vypisoval," kritizuje Dana Drabova.

Energeticke potreby Ceska vyresi dva nove bloky jen na chvili, mini jaderna expertka. ,,Protoze nekdy okolo roku 2045, 2050 odejdou do duchodu ty stavajici ctyri bloky, to znamena, ze jejich vykon bude muset byt necim nahrazen."

Zivotnost stavajicich dukovanskych bloku lze prodlouzit. ,,Ja uz pocitam s tim, ze CEZ udela vsechno pro to, aby bloky Dukovany I az IV jely 60 let.

Cesta k lacinejsi energii? Setrit ji

Vystavba novych bloku se patrne zpozdi a prodrazi, shodli se hoste. ,,Za dobu, co tu praci delam, jsem projel nekolik desitek staveb jadernych elektraren a zadna z nich nebyla v terminu. Nejbliz tomu vlastne byla Baraka v Emiratech, kterou staveli Korejci, kde byl u prvniho bloku skluz neco pres rok. Ten posledni blok uz se dokoncil vicemene v harmonogramu," rika Vaclav Bartuska.

Podle Jiriho Kozelouha tak slibovana cena 90 eur za megawatthodinu, za kterou se ma silova elektrina vykupovat, nemusi byt realna. Expert ekologicke organizace Duha taky zduraznuje, ze by se Cesko v pristich letech melo zamerit nejen na produkci energii, ale i jeji spotrebu. Je treba ji setrit.

,,V tuto chvili je 1,3 milionu lidi v energeticke chudobe, bydli zejmena v najemnim bydleni, v nezateplenych budovach. Je potreba pomoci lidem, aby doslo k zatepleni techto budov, doslo ke snizeni uctu za teplo."