Tezko pochopitelnou trajektorii se ted snazi pochopit ocenovany nemecko-rakousky romanopisec Daniel Kehlmann v knize nazvane Saliva hra svetla. Vice nez trisetstrankova proza, kterou v ceskem prekladu Michaela Pucka prave vydalo nakladatelstvi Argo, se pta, zda byl Pabst oportunista, zbabelec, ci neco jineho.
Pro zdejsiho ctenare je kniha o rodakovi z Roudnice nad Labem Pabstovi zajimava i ceskou linkou: mihnou se v ni ceska kucharka, domovnik jmenem Karl Jerzabek a vymyslena cast pribehu se odehrava za prazskeho povstani v kvetnu 1945, kdy se reziser uz mezi tanky a lidmi strhavajicimi cedule s nemeckymi nazvy ulic snazi dokoncit film na Barrandove.
Pabst, jenz zil v letech 1885 az 1967, patril k nejvetsim osobnostem vymarske kinematografie. V jeho snimcich hraly mezivalecne hvezdy Greta Garbo nebo Louise Brooks. Dosahl temer srovnatelne slavy jako Fritz Lang, autor sci-fi Metropolis, nebo Friedrich Wilhelm Murnau prosluly hororem Upir Nosferatu. Dodnes je pojmem, odkazuje na nej treba Quentin Tarantino v Hanebnych panchartech.
Nekolik Pabstovych del vcetne asi nejznamejsi Ulicky, kde neni radosti, v niz Greta Garbo ztvarnila zenu donucenou chudobou ve Vidni po prvni svetove valce k prostituci, melo i silnou socialni rovinu. ,,Dokonce se mu prezdivalo Rudy Pabst, ale ve skutecnosti neprojevoval silne politicke nazory. Zfilmoval nekolik knih od komunistickych autoru vcetne Zebracke opery od Bertolta Brechta, nicmene nebyl komunista," rekl Daniel Kehlmann minuly vikend na festivalu Fall v prazskem Centru soucasneho umeni DOX, kde roman predstavil.
Stejne lhostejny byl podle nej Pabst vuci nacismu. ,,Prestoze nakonec tocil filmy pro risskeho ministra propagandy Josepha Goebbelse, nesdilel jeho ideologii. V tom je obrovsky rozdil mezi Pabstem a napriklad Leni Riefenstahl, zcela oddanou Hitlerovym myslenkam," zminuje spisovatel zenu, ktera se nezdrahala nechat na plac jako komparz privezt vezne z koncentracnich taboru, kam je pak zase odeslala na jistou smrt. ,,O ni bych roman pet let nepsal. U Pabsta je zajimave, ze byt pred nacisty nejprve utekl, pozdeji se do te temnoty dobrovolne vratil," pokracuje prozaik.
Foto: Getty Images
Reziser Georg Wilhelm Pabst s hereckou Brigitte Helm pri nataceni fantasy filmu Vladkyne Atlantidy z roku 1932.
V knize predklada tezi, ze Pabstova koketerie se zlem nebyla vysledkem jednorazoveho rozhodnuti, jako kdyz nekdo zacal donaset gestapu. ,,Neni to faustovsky pribeh. Faustovi predlozi dabel smlouvu, on ji podepise a je hotovo. V zivote ale vetsinu neprichazi jeden zasadni okamzik, kde se rozhodujete mezi dobrem a zlem," argumentuje Kehlmann.
Jeho protagonista misto toho krucek po krucku dela ustupky, az se zcela kompromituje. ,,U kazdeho jeho rozhodnuti si dovedu predstavit, jak si ho pred sebou obhajoval. Ale samozrejme kdyz to secteme, dostal se do moralne naprosto neprijatelne situace," mini spisovatel.
Pabst po roce 1933 odjel do Francie, nasledujici rok v Hollywoodu natocil film Moderni hrdina. Scenar i obsazeni si ale nechal vnutit producenty a take kvuli jazykove bariere se v USA zrejme necitil komfortne. V roce 1939, kdy uz valka byla na spadnuti, proto filmar vyuziva nabidky rezirovat ve Francii a prejizdi zpet na stary kontinent. Kdyz z projektu sejde, ocitne se ve Svycarsku. A odtamtud uz zbyva jen kousek do sousedniho Rakouska, kam jede navstivit nemocnou matku. Sotva vsak dorazi, Nemecko zahaji invazi do Polska, hranice jsou zavrene a Pabst nemuze ven.
,,Muzeme s jistotou prohlasit, ze uz v tomto bode byl moralne zkompromitovany? Vzdyt prece jel jen za matkou. Samozrejme v tu chvili na nej ale zacne tlacit Goebbels, ze pro ne Pabst musi natocit film," zminuje Kehlmann, jenz si toto setkani v romanu predstavuje.
Foto: Profimedia.cz
Pabsta v Berline vitaji vojenske pruvody a hakove krize. Ilustracni fotografie z roku 1940.
Rezisera v Berline vitaji na kazdem kroku hnede uniformy, pruvody s riznym pochodovym krokem a hakove krize planouci z fasad. Goebbels se mu nejprve vysmiva jako ,,rudemu Pabstovi", ktery coby nepritel nemeckeho lidu patri do koncentracniho tabora. Zaroven mu ale ministr propagandy nabizi neomezene rozpocty a herce dle Pabstova vyberu, pokud se uznavany filmar da do sluzeb risske kinematografie.
,,Pabst pod tlakem kyvne, ale sam sobe namlouva, ze nataceni bude oddalovat, nez se mu podari utect. Jeste kdyz zacne tocit, porad se muze branit, ze alespon nejde o prvoplanove politicky film, byt stab vyuziva zdroju treti rise," pripomina Kehlmann, v jehoz knize postavy pozdeji omlouvaji sve jednani vetami jako ,,nenaridili jsme to, nemuzeme tomu zabranit, nemame s tim nic spolecneho".
Pribeh sestava z vinet, az filmove vystavenych scen, ktere se stridaji v rychlem sledu. Ctenar zazije nataceni na ledovci, plavbu prvni tridou, tabor Hitlerjugend, spojenecke bombardovani i konec valky. Pred ocima mu defiluji vsichni od Goebbelse pres Gretu Garbo az po rezisera Billyho Wildera v kovbojskem klobouku. Napinave okamziky strida misty temer absurdni komedie a tu zase desive sceny plne vyzablych koster z koncentracnich taboru.
Kehlmann nicmene nenapsal dokumentarni roman. Prestoze vetsinou se drzi faktu, leccos si take vymysli. V knize napriklad vystupuje Pabstuv fiktivni syn Jakob, clen Hitlerjugend. Ve skutecnosti neexistoval ani reziseruv asistent Franz Wilzek, kterym kniha zacina.
Postavu zvanou Rupert autor vymodeloval asi podle britskeho humoristy P. G. Wodehouse, jenz byl zatcen nacisty a zapojil se do nemeckeho propagandistickeho vysilani. A sam Pabst sice na konci valky opravdu tocil na Barrandove ztraceny film Pripad Molander, nenechal tam ale dovezt vezne z Terezina a neutikal pak za prazskeho povstani poslednim vlakem do Vidne s kotouci filmu v batohu.
Foto: Getty Images
Reziser Georg Wilhelm Pabst na fotografii z roku 1932, kdy zkousel prorazit v Hollywoodu.
Padesatilety autor knihy Kehlmann ma k tematu vztah. Jeho zidovsky otec za valky skoncil v pracovnim tabore a jen tesne unikl smrti. ,,Ja se narodil v Rakousku roku 1975, takze si pamatuji posledni dozvuky povalecne temnoty a mlceni, kdy vedle sebe zili lide, kteri se vratili z exilu, s temi, kdo za valky delali hrozne veci. A proste se o tom nemluvilo," vzpomina Kehlmann, jenz byl drive nominovan na prestizni Man Bookerovu cenu za take cesky vydany roman Tyll o sprymari v dobe tricetilete valky.
Naposledy vloni Kehlmann napsal scenar ocenovane televizni miniserie o Franzi Kafkovi. ,,Kazdeho nemeckeho spisovatele tema nacismu zajima. Ne protoze by byla nejaka moralni povinnost o nem psat, ale protoze je proste atraktivni, navic diky jazyku mate moznost nahlednout do archivu a pochopit souvislosti," zminuje.
Na otazku, co Pabsta primelo k tak drastickym kompromisum, do jake miry mu lze pricist podil na nacistickych zverstvech a jestli je mozne take na nej aplikovat slavnou tezi filozofky Hannah Arendtove o banalite zla, nenabizi Saliva hra svetla jednoznacnou odpoved. Kehlmann do popredi stavi dobovou predstavu o velkem umeni, ktere je nadrazene vsemu ostatnimu.
,,Pabst sve jednani v knize obhajuje vzletnymi nietzschovskymi frazemi z konce 19. stoleti o tom, jak vsechno jednou pomine, ale velke umeni zustane. A ze pokud delate velke umeni, nezalezi na okolnostech, jen na vysledku," di romanopisec.
Knihu psal ne proto, aby rezisera odsoudil ci branil, ale aby ho pochopil, rika. Sam dnes zije v USA vedenych prezidentem Donaldem Trumpem, a tak ho zajimala i otazka nastupu autoritarstvi a ustupku umelcu vuci moci.
Foto: Jan Slavik, DOX
Daniel Kehlmann (vpravo) svuj roman predstavil na festivalu Fall v prazskem Centru soucasneho umeni DOX. Debatu s nim moderoval Petr Vizina.
Tema spoluprace umelcu s nacisty slavne zpracoval roman Mefisto od Klause Manna z roku 1936, ve kterem herec Hendrik Hofgen po Hitlerove nastupu k moci take nejprve utece do zahranici, avsak posleze se vrati a zacne spolupracovat s totalitni moci. Az do konce sam sobe namlouva, ze se nezapletl, dokud naposledy nezkusi intervenovat u ministerskeho predsedy ve veci zatceneho pritele, komunisty. ,,Do teto zalezitosti se neplette," odbude ho stroze general letectva. Kamarada brutalne umuci gestapo. ,,Proc jsou ke mne lide tak tvrdi? Vzdyt jsem prece jen docela obycejny komediant," brani se ve slavne posledni vete Hofgen.
Polemiku o nadrazenosti umeni vsemu ostatnimu a otazku, jak muze clovek, respektive narod, uverit vlastni vyjimecnosti, zase uz na mnohem vetsi plose rozehral drzitel Nobelovy ceny za literaturu Thomas Mann v klasickem romanu Doktor Faustus. V nem se skladateli Adrianu Leverkuhnovi zjevuje sam dabel a zatimco meni podobu z brylateho intelektuala v bytost s drobne ostrymi zuby, nabizi handl, ,,cas, hojny, nedohledny, rekneme ctyriadvacet let", bozsky naplneny tvorbou a obdivem. Vymenou za jeho dusi mu zakazuje milovat. ,,Az ta fura let ta tam bude uplynula, prijdeme si pro tebe," slibuje dabel.
Vzdycky nakonec prijdou. Doktor Faustus z roku 1947 konci odkrytim metafory, Nemeckem zmitanym nacistickymi besy, ktere ,,s tvaremi hekticky zrudlymi, chystajic se vyziskat svet z moci jedine smlouvy, kterou bylo ochotno splnit a kterou podepsalo svou krvi", riti se vstric hruze, beznadeji a katastrofe. Stane se to vsem, kdo se nechaji zlakat temnymi silami. I kdyz si na zacatku treba jen namlouvali, ze na rozdil od Hollywoodu se doma nebudou muset omezovat. Georg Wilhelm Pabst za to platil svou dusi.
Nakladatel: Argo
Preklad: Michael Pucek
Pocet stran: 336
Rok vydani: 2025