,,Vstupujeme do nove historicke ery. Do obdobi globalni konkurence, kdy se oblasti prumyslu, technologii a klimatu stavaji soucasti celkoveho strategickeho soupereni," rekl pro server Politico reditel Bruselskeho institutu pro mezinarodni politiku Luuk van Middelaar. Mel pravdu. Evropa zapoli s udrzenim sve ekonomicke sily ve svete i s casem.
Alarmujici zpravou pro stav evropske konkurenceschopnosti byl report byvaleho sefa ECB Maria Dragiho z 9. zari 2024. Unie je podle nej na rozcesti, ze ktereho k preziti vede pouze jedina cesta - radikalni a rychle zmeny napric celou ekonomikou stareho kontinentu. Report ukazal na slabiny evropske ekonomiky v mnoha klicovych oblastech. Firmy v Unii napriklad plati za energie zhruba dvojnasobek oproti konkurenci v USA. Inovace stagnuji a v digitalnich technologiich Evropa zaostava za Cinou i Spojenymi staty.
,,Zprava Maria Draghiho spravne pojmenovala, ze Evropa zaostava v rustu, inovacich i produktivite. EU na to zareagovala nekterymi pozitivnimi kroky - napriklad snahou o snizeni byrokracie, podporou domacich technologii nebo posilovanim jednotneho trhu. Problem vsak je, ze Komise zatim spise chrli jednu strategii za druhou, ale na nektere legislativni navrhy, ktere by prinesly skutecnou zmenu kurzu spravnym smerem, zatim cekame," rika pro SZ Byznys europoslanec Ondrej Krutilek z ODS.
Jak podotyka Krutilek, Brusel reagoval na budicek od ,,SuperMaria" serii iniciativ. Smer, jimz instituce hodlaji otocit kormidlo, nastavil v lednu 2025 Kompas konkurenceschopnosti. Dokument Evropske komise shrnuje navrhy novych strategii vychazejici prave z Draghiho reportu. Podle Testu konkurenceschopnosti, ktery provedla redakce Politico a poskytla jej redakci SZ Byznys, se zatim Komise soustredila na tri casti ze vsech piliru, ktere podle Kompasu planuje uskutecnit.
Kompas uceluje vizi Komise pro nasledujici roky. Za nim nasleduji desitky dalsich dokumentu, ktere maji kontinent udrzet ve svetove prvni lize, jako jsou akcni plany pro automobilovy prumysl, ocelare nebo Strategie jednotneho trhu Unie. Vsechny pocitaji s postupnym rozvrzenim strategie do ekonomicke reality v nasledujicich letech. Jenze svet neceka a Unii v mnoha ohledech tlaci bota uz ted.
,,Zatim mame slogany a plany. Ted pujde o naplneni, coz nebude snadne. Je to ale tak, ze zasadni jsou kroky, ktere by mely udelat zeme. Napriklad odstranit domaci regulace, ktere zatezuji spolecny trh. Posilit treba propojeni elektrickych soustav, aby mohla klesnou cena elektriny," komentuje pro SZ Byznys dosavadni vyvoj europoslanec Ludek Niedermayer.
Ceny elektriny pro evropske podniky jsou podle Mezinarodniho menoveho fondu (MMF) zhruba dvakrat vyssi nez v USA. Stejne tak spotrebitele v Unii plati vice nez ve Spojenych statech. Problem je i samotna volatilita cen. Podle MMF je jejich pohyblivost na evropskem energetickem trhu v roce 2025 stale trikrat vyssi nez pred zacatkem energeticke krize v roce 2021.
Komise v tomto kontextu spustila plan dostupne energie a presmerovala pres 10 miliard eur do modernizace preshranicnich siti. Take jako soucast reseni klicoveho problemu predstavila Clean Industrial Deal, jehoz cilem je zvyseni energeticke sobestacnosti EU a snizeni nakladu v prechodu na dekarbonizaci.
Foto: Seznam Zpravy
Clean Industrial Deal definuje sedm opatreni pro cisty prumysl.
,,Ceny energii jsou jednim z hlavnich problemu evropskeho prumyslu. Pres snahy o investice do obnovitelnych zdroju se naklady stale drzi vysoko. EU proto musi vedle dekarbonizace take aktivne snizovat zavislost na dovozu a posilovat domaci produkci energie i surovin. Jen tak bude schopna dlouhodobe konkurovat Spojenym statum i Cine," komentuje vysledky Testu konkurenceschopnosti Unie z dilny redakce Politico spoluautorka testu a novinarka Chrystel Papi.
Unie podle testu chce do roku 2035 ziskat dominanci na svetovem trhu s cistymi technologiemi. Cili take do roku 2030 na 32 procent elektrifikace prumyslu a vystavbu novych kapacit. Navzdory velkym planum prekazky zatim zustavaji - firmy stale plati vysoke ceny a EU je zavisla na vnejsich dodavatelich.
Zasadni roli hraje i reforma samotneho vnitrniho trhu, ktery je od pocatku EU jednou z jejich nejsilnejsich ekonomickych zbrani. Postupem casu a rozsirovanim Unie vsak do jeho pusobeni vstoupila spousta regulaci, ktere fungovani Unie komplikuji, a vznikaji tak byrokraticka bremena pro volny pohyb kapitalu, zbozi a sluzeb.
Podle Draghiho reportu prijala EU mezi roky 2019 a 2024 pres 13 tisic legislativnich opatreni, z nichz cast se nyni pokousi Evropska komise pod stejnym vedenim zase zrusit. Jednotnemu trhu do cesty neustale vstupuji prekazky jako narodni zajmy clenskych statu. Draghi vsak mluvi jasne: Pokud se techto komplikaci Unie nezbavi, ve svete neobstoji.
,,Nejvetsi rezervy ma EU v dobudovani jednotneho trhu, hlavne v oblasti sluzeb a volneho pohybu kapitalu. To je mozne treba lepsim komercnim uplatnenim vyzkumu a patentu. Musime prestat skrtit konkurenceschopnost novymi povinnostmi a misto toho odstranovat bariery, dat prostor podnikani a trznimu prostredi. To je jedina cesta, jak obstat v globalni soutezi," vypocitava Krutilek.
Komise v kvetnu navrhla zrusit deset nejvetsich regulatornich prekazek EU, takzvanou ,,Hroznou desitku". Tyto prekazky de facto vytvareji mezi clenskymi staty podle propoctu EK ekvivalent cla ve vysi 44 procent na zbozi a 110 procent na sluzby. Rocni naklady vyplyvajici z nesouladu v legislative dosahuji podle dat Komise az 400 milionu eur, tedy skoro 10 bilionu korun.
,,Bohuzel vetsina zemi nepodporuje navyseni rozpoctu, neni ochotna pristoupit k harmonizovane politice napriklad v nekterych castech danoveho systemu," komentuje situaci Niedermayer.
Cilem vyse zminene reformy EK je sladeni pravidel napric Unii, snazsi uznavani kvalifikaci a sjednoceni legislativnich pravidel pro spolecnosti napric Unii, takzvany 28. rezim.
Diky nemu spolecnosti v Evropske unii budou mit moznost postupovat podle univerzalnich pravidel platnych pro firmy ve vsech statech. Timto zpusobem chce Komise, potazmo Unie, eliminovat nevyhodu, kterou ma v oblasti podnikani vuci napriklad Spojenym statum, kam evropske spolecnosti nejcasteji unikaji. V ramci EU maji totiz momentalne horsi pristup ke kapitalu a dalsim formam financovani nez jejich americka konkurence.
I proto prilis neprekvapi, ze z 50 nejvetsich svetovych tech firem je pouze 5 evropskych, zatimco 33 americkych. V top 10 je 8 americkych a evropska ani jedina.
Konkretni navrh 28. rezimu predstavi Komise v prvnim ctvrtleti roku 2026. Nejvetsim nepritelem rychleho zvyseni konkurenceschopnosti tak zustava v ohledu sjednocovani trhu cas a pripadne narodni zajmy konkretnich vlad.
Tento problem navazuje plynule na problem predchozi. Kvuli slozitemu regulatornimu prostredi utikaji technologicke firmy mimo stary kontinent a Unie v oblasti cipu nebo umele inteligence zaostava za globalni konkurenci. V pripade nejdulezitejsi technologicke komodity soucasnosti, cipu, dokaze Unie nabidnout svetu jedinou nenahraditelnou cast dodavatelskeho retezce. Tou je nizozemska spolecnost ASML, ktera vyrabi stroje na vyrobu polovodicu.
Z hlediska investic do AI startupu Unie zaostava za USA i Asii o desitky miliard dolaru. EU je pozadu i v oblasti vyzkumu a vyvoje. Vydaje Unie podle pruzkumu brokerske spolecnosti XTB dosahuji 2,7 procent HDP oproti 3,5 procent ve Spojenych statech. Evropske firmy investuji do vyzkumu o 270 miliard eur mene nez americke. Navic mezi lety 2008 a 2021 vice nez 30 procent evropskych jednorozcu, tedy start-upu s hodnotou nad jednu miliardu dolaru, presunulo sve sidlo mimo Evropu, nejcasteji prave do Spojenych statu.
Evropska komise chce tento trend zvratit pomoci legislativ, jako je Zakon o AI ci Zakon o datech, ktere maji posilit domaci kapacity. Digitalni strategie Unie zahrnuje 60 konkretnich opatreni a ma byt podporena investicemi z programu Horizon Europe castkou 95 miliard eur rozlozenou do let 2021-2027.
Problemy se kupi, strategie pribyvaji a svet bezi bez ohledu na cas, jehoz ma Evropa podle Draghiho malo. Nabizi se otazka: Co maji predstavitele EU delat dal? Pokud ma Evropa znovu nabyt ekonomicke sebevedomi, potrebuje nejen strategie, ale i odvahu je naplnit.
SuperMario mel pravdu: Bez rustu produktivity, efektivniho vyuziti technologii a pruznejsich instituci se evropsky model konkurenceschopnym neudrzi. Nadeje ale existuje. Lidri ,,jen" musi tlacit na novy pristup ve vyse popsanych trendech dostatecne rychle. Mic je nyni na jejich strane hriste - a cas bezi.