Evropska technologicka scena zraje. Mame svetove univerzity, spickove vyzkumniky i rostouci komunitu venture investoru. Presto se Evropa stale neprehoupla z role lihne talentu do role globalniho inovacniho hrace. Co je prekazkou? Urcite to nebude nedostatkem napadu, ale predevsim nedostatkem odvahy investovat do rozvoje nasich napadu a rustu startupu.
Zatimco startupove sceny v USA nebo Asii se opiraji o silny kapitalovy trh, trpelive institucionalni investory a koordinovanou podporu statu, Evropa zustava v zajeti roztristenosti. Dulezitou roli stale hraji narodni hranice. Vysledkem je ekosystem, ktery sice roste, ale neroste dostatecne rychle - a hlavne neroste strategicky.
Jednim z duvodu, proc evropsky trh dlouho drzel krok se svetem, byl zajem americkych fondu o zdejsi startupy. Jenze po ruske invazi na Ukrajinu mnozi z techto investoru evropsky trh opustili. Zkratka prestali nas region povazovat za atraktivni a hlavne bezpecny. Zahranicni rustovy kapital tak prakticky ze dne na den zmizel.
Tato situace nam ale ve finale muze pomoci. Evropa totiz muze dostat novy impulz. Pokud evropske penzijni fondy, banky nebo pojistovny prehodnoti sve alokacni strategie a cast prostredku presmeruji z pasivnich ETF a statnich dluhopisu do evropskych fondu rizikoveho kapitalu, muze se zacit rodit nova sobestacna Evropa, ktera nebude zavisla na naladach za oceanem.
Evropsky venture kapital je dnes velmi aktivni v ranych fazich. Seed fondy vznikaji napric kontinentem, investori se vic specializuji, stoupa kvalita i konkurence. Ale problem vznika v pozdejsich fazich. V rustovych kolech se Evropa potyka s bolestivym nedostatkem. Slabe vynosy, chybejici trh s exity, maly pocet mistnich fondu ochotnych podstupovat vyssi riziko. To vsechno vede k tomu, ze se startupy casto prodavaji prilis brzy, nebo zustavaji uveznene ve stredni velikosti.
Evropa potrebuje rustovy kapital, ktery bude kombinovat disciplinu private equity s vizi typickou pro venture capital. Kapital, ktery pomuze firmam nejen prezit, ale skutecne skalovat. Ktery nezmizi pri prvnim geopolitickem otresu. A ktery bude chapat specifika evropskeho prostredi.
Nase univerzity a vyzkumna centra produkuji spickove absolventy v oblastech jako AI, kvantova vypocetni technika nebo bioinformatika. Jenze jen mala cast z nich zustava v Evrope. A jeste mensi cast zaklada firmy nebo se pripojuje ke startupum, ktere chteji menit svet.
Dlouhodobym problemem Evropy je chybejici preshranicni propojeni. Stale prilis casto plati, ze co vznikne ve Francii, zustane ve Francii, a co se rozjede v Polsku, skonci v Polsku. My ale potrebujeme kontinentalni pristup. Potrebujeme, aby nemecky fond mohl bez prekazek investovat do spanelskeho startupu, ktery komercializuje vyzkum z Finska a expanzi planuje do Italie. Bez zbytecnych pravnich barier, danovych absurdnosti a kulturni neduvery.
Staty by nemely suplovat trh. Nemely by si hrat na investory, kteri ,,najdou dalsiho jednorozce". Ale mely by byt aktivni tam, kde trh nefunguje. V budovani infrastruktury, v nastavovani pobidek a v tvorbe stabilniho pravniho ramce, ktery odstrani prekazky pro startupy i investory. Prave ceska legislativa bohuzel neni ke startupovemu prostredi prilis privetiva, i kdyz ledy se snad konecne pohnuly a mozna se jeste pred podzimnimi volbami dockame i dlouho slibovane upravy v oblasti zamestnaneckych akcii.
V Evrope ale snad konecne prichazi zmena mysleni. Stale vice zemi podporuje fondy fondu, vznikaji narodni iniciativy zamerene na deep tech, zlepsuje se podpora spin-off firem z univerzit. Ale porad je to malo a porad je to nekoordinovane.
Mozna nejvetsi paradox je ten, ze Evropa nema problem s kapitalem. Jen ho neumi nasmerovat spravne. Zatimco americke penzijni fondy bezne alokuji jednotky procent do rizikoveho a rozvojoveho kapitalu, v Evrope jde casto o zlomky promile. Pritom by stacilo relativne malo, aby se evropsky inovacni motor skutecne rozbehl.
Jestli neco potrebujeme, pak je to zmena mysleni. Prestat vnimat investice do technologickych firem jako rizikove spekulace a zacit je chapat jako strategickou nutnost. Kdo neinvestuje do vlastni budoucnosti, nebude mit budoucnost zadnou.
Evropa dnes stoji pred rozhodnutim. Bud si zachova status quo a bude dal ztracet nejlepsi mozky, nejlepsi firmy a nejlepsi napady ve prospech jinych kontinentu. Nebo zacne budovat vlastni model postaveny na technickem know-how, odvaze investovat do vlastnich napadu a koordinaci napric hranicemi.
Evropa nemusi byt druhe Silicon Valley. Ale muze byt sebevedomym, sobestacnym a inteligentnim hracem. Takovym, ktery nebude jen montovnou pro odvaznejsi kontinenty. Volba mezi technologickym lidrem a montovnou neni retoricka. Je to otazka nekolika malo let. Evropa ma na vyber, ale musi najit odvahu a rozhodnout se spravne. Prave toto rozhodnuti totiz ovlivni zivot dalsich generaci.