Venezuelan Rafael Paredes vzdy tvrdil, ze bude prvni, kdo na brezich v La Guaira privita ,,marinaky" s americkou vlajkou nad hlavou.
Tento muz mnoha dovednosti, kterym se naucil, aby prezil venezuelskou socialni krizi, odkazuje na primorsky federativni stat Venezuely - La Guaria. Kdysi tu k brehum prirazili spanelsti dobyvatele, aby na druhe strane udoli polozili zaklady dnesniho Caracasu.
Rafael citi, ze se mozna ,,dockal". Americky prezident Donald Trump totiz agentum CIA povolil, aby uvnitr Venezuely provadeli ,,smrtici" akce proti clenum drogovych kartelu. Na musce ma byt pritom i sam prezident Nicolas Maduro a jeho nejblizsi spolupracovnici, maji byt totiz cleny takzvaneho Kartelu Slunci.
Jako prvni o tomto planu informoval list The New York Times, ktery na zaklade nekolika anonymnich zdroju z okoli prezidenta napsal, ze cilem USA je ,,svrzeni Madura".
,,Jsem nadseny. Tohle muze byt zacatek konce tohoto zrudneho rezimu. Madura a jeho narkostat muzeme odstranit jedine silou. A kdyz rikam my, tak mam na mysli Americany," rekl Seznam Zpravam rozjasany Rafael, ktery se za poslednich deset let zivil jako automechanik, kuchar, fotograf, vyrobce syru ci jako politicky konzultant a aktivista.
Venezuelsky vudce za dvanact let sve autoritativni vlady dokazal ustat radu krizi, behem kterych to vypadalo na jeho sesazeni. Zde je vycet tech nejdulezitejsich:
Venezuelsky socialisticky vudce krome toho celi tvrdym ekonomickym sankcim, a to predevsim ze strany USA.
Foto: Shutterstock.com
Nicolas Maduro
Americky utok podporuje i soucasna sefka venezuelske opozice Maria Corina Machadova, ktera minuly tyden ziskala Nobelovu cenu miru. Politicka uz leta stejne jako velka cast opozice prohlasuje, ze Madurova vlada nema nic spolecneho s politikou. ,,Je to drogova mafie, narkostat," prohlasuje.
Nekdejsi vysoce postavena venezuelska diplomatka Vanessa Neumann ma podobny nazor. Podle ni by si Americane mohli a meli pro Madura a jeho lidi dojit stejne jako to udelali v roce 1989. Tehdy americti vojaci podnikli kratkou invazi do Panamy a dopadli tam diktatora Manuela Noriegu, obvineneho a nakonec i usvedceneho z pasovani drog.
,,Venezuelska opozice selhala v tom, ze nedokazala Americe a potazmo Zapadu jasne formulovat, ze v Miraflores (prezidentsky palac v Caracasu, pozn. red.) sedi Pablo Escobar," rekla mi Neumann, ktera v roce 2019 pusobila jako velvyslankyne Juana Guaidoa ve Velke Britanii. Opozicni lidr Guaido se tehdy prohlasil za docasneho prezidenta a Madura oznacil za uzurpatora.
Zminila pritom kolumbijskeho drogoveho bosse Escobara, tohoto casu miliardare, ktery nechal zabijet sve konkurenty, ale take politiky, soudce, policisty ci novinare.
Americky prezident prohlasil, ze USA maji pod kontrolou more a nyni se ve valce proti kartelum zameri na pevninu. Prozradil pritom, ze dal agentum CIA ve Venezuele povoleni provadet ,,smrtelne" akce. Jak pisi New York Times, agenti mohou jednat na zaklade sveho svebytneho rozhodnuti, nebo mohou byt soucasti vetsi vojenske akce. List nicmene dodava, ze neni znamo, ze by CIA uz mela nejaky konkretni ukol ci cil.
Zdroje deniku nicmene potvrdily, ze Trumpovi jde o svrzeni Nicolase Madura. Plan mel vypracovat ministr zahranici Marco Rubio a sef CIA John Ratcliffe. Ten nedavno rekl, ze CIA pod jeho velenim bude daleko agresivnejsi.
Ratcliffe slibil, ze jeho agenti budou na prikaz prezidenta, ,,chodit na mista, kam nikdo jiny nemuze jit, a delat veci, ktere nikdo jiny nemuze udelat".
Vojenska operace proti rezimu Madura, prezdivaneho ,,tropicky Stalin" (pro jeho knir a vycesane vlasy ve vlnach dozadu) je ale pro radu bezpecnostnich analytiku, politologu a novinaru prinejmensim riskantni podnik.
Seznam Zpravy rozebiraji tri nejcasteji sklonovane duvody, proc je pripadny americky uder primo proti mocnym ve Venezuele nebezpecny a nakonec by mohl Madurovu vladu paradoxne posilit.
Nejvetsi strasak pro budouci vyvoj Venezuely - za predpokladu, ze by se americkemu komandu podarilo zabit Nicolase Madura a jeho mocenskou kliku - jsou nove pomery po takove nasilne zmene ve vedeni zeme. Co by po atentatu na diktatora nasledovalo? Pta se na to treba venezuelsky sloupkar, analytik a zakladatel webu Caracas Chronicles Francisco Toro.
,,Problem s americkou invazi je v tom, co by nastalo den pote. Zname z historie spoustu prikladu, kdy se dana zeme rozpadla, jakmile se Americane stahli. Staci pripomenout Somalsko, Irak ci Libyi," podotyka pro Seznam Zpravy Toro.
USA zatim proti domnelym clenum kartelu utoci na mori pomoci dronu. Tyto udery dohromady usmrtily na 27 lidi. Na tomto videozaznamu je posledni z peti techto uderu.Video: x.com/Osinttechnical
Intelektual popisuje Venezuelu jako zemi, kterou byla v 19. stoleti, kdy vlada mela kontrolu jen nad Caracasem a ridila mezinarodni obchod a politiku, vnitrozemi ale bylo oblasti, kde radily nejruznejsi kriminalni bandy a gangy.
Podobne soucasnost vnima i britsky bezpecnostni analytik pusobici ve Venezuele Phil Gunson. Pro nej je tato zeme obdarena prirodnimi zdroji ,,rozparcelovana" mezi polovojenske jednotky napojene na vladu, vyslouzile generaly, kolumbijske partyzany a bandity. Ti vsichni ovladaji urcitou na zdroje bohatou oblast. Kontroluji napriklad ropna pole, zlate, diamantove ci kobaltove doly, nebo kavove a kakaove plantaze. A kokainove paseracke stezky.
Gunson uz leta tvrdi, ze nektere z techto skupin maji stovky po zuby ozbrojenych clenu a z jejich teritorii by je dostala jen pozemni operace profesionalni armady. Analytik bandy nazyva ,,mega-gangy".
Za prve, oni (Venezuela) vyprazdnili sve veznice do Spojenych statu americkych (...) A dalsi veci jsou drogy. Z Venezuely k nam prichazi velke mnozstvi drog a mnoho venezuelskych drog prichazi po mori, muzete to sami videt, ale my je zastavime i na zemi.
Trump zrejme k utoku pesaku nesvoli. Jak pripomina casopis Politico, prezidentovo hnuti MAGA (Make American Great Again) zahranicni invazi vasnive odmita, protoze vyznava americky izolacionismus, udery proti kartelum ale schvaluje.
Scenar by tedy mohl byt takovy, ze by Americane pouze nekolikrat uderili, v zemi by se ale nijak dlouhodobe neangazovali.
,,Americane by zrejme Madura lehce dostali, neco jineho je ale vycistit Venezuelu od vsech kriminalnich gangu a band, jez zemi terorizuji. A to by mela byt prvni vec k zajisteni verejne bezpecnosti a stability," upozornuje Francisco Toro.
Obava se, ze by po prvotnim soku z americkeho uderu nastalo absolutni bezvladi, Venezuela by se podle nej propadla do divokeho chaosu. Jinymi slovy, gangy by si pro sebe zrejme chtely urvat dalsi nove oblasti s nerostnymi zdroji.
Nicolas Maduro je dnes mezi Venezuelany velmi nepopularni. Podle tuzemske firmy verejneho mineni Datanalisis ho podporuje jen zhruba 15 procent lidi. Uder zahranicni mocnosti by mu ale mohl u casti populace zajistit urcite sympatie, pohled na naslednou destrukci by navic mohl u lidi vyvolat hnev. A pokud by doslo na civilni obeti, hnuti chavismo by se nakonec mohlo pustit i do ozbrojeneho konfliktu.
Experti pritom poukazuji, ze by revolucionari nemuseli nutne bojovat proti Americanum, zvlast pokud by se Trump uchylil jen k raketovym ci dronovym utokum a ,,zatahum" specialnich komand. Chavismo by mohlo zahajit partyzanskou valku proti opozicnim lidrum, kteri by se zrejme ujali moci.
Foto: Reuters
Clenka venezuelskych lidovych milic. Podle Nicolase Madura je techto milicionaru na ctyri miliony. Vudce je nyni mobilizuje proti moznemu utoku USA.
Guerillovou valkou uz ostatne rada predstavitelu rezimu hrozi. Mezi nimi napriklad admiral Remigio Ceballos, ktery od roku 2020 stoji v cele Strategickeho velitelstvi Venezuely, kde maji pusobit elitni venezuelsti vojaci.
Ceballos, ktery je po ministrovi obrany Vladimirovi Padrino Lopezovi povazovan za nejmocnejsiho muze armady, se nechal nekolikrat slyset, ze by se on a jeho muzi klidne stahli do hor a odtud by zahajili nelitostnou partyzanskou valku.
,,Mel by k tomu celou radu partyzanu. Ve Venezuele uz leta pusobi FLB, ELN a dalsi rebelove," pripomina Phil Gunson bolivijske a kolumbijske partyzanske skupiny. Zvlast o Kolumbijcich je znamo, ze kontroluji celou radu zlatych dolu ve statech jako Bolivar a Amazonie na jihu Venezuely.
USA maji v soucasnosti na Portoriku zhruba 10 tisic vojaku a take kontingent namorni pechoty na vysadkovych lodich. Celkem ma namornictvo USA v Karibiku osm valecnych lodi a jednu ponorku. K invazi by tak mohlo dojit snadno. Neda se pritom predpokladat, ze by takove sile dokazali Venezuelane celit, i presto, ze tamni letectvo je pokladano za jedno z nejlepsich v regionu.
Otazkou ale je, co by Donald Trump delal, pokud by pri takzvanem uderu zahynuli americti vojaci. Zrejme by musel pristoupit k odvete a USA by tak za urcitych okolnosti mohly ve Venezuele ,,zabrednout".
Pri debatach na tema pro a proti v souvislosti s vojenskou akci experti casto varuji pred historii takovych operaci v Jizni Americe. Zminuji pritom Kubu Fidela Castra. Dlouha leta se tam Americane ci kubansti exulanti pokouseli skrze invaze, zoldacke akce ci sabotaze privest Castrovu komunistickou vladu k padu. Jejich pokusy ale rezim jen upevnily, domaci opozici vudce rozprasil. Tamni revoluce pristi rok oslavi uz 68 let.
A pak je tu pripad Guatemaly, kde v 60. letech vlada za podpory Americanu zahajila brutalni valku proti levicovym skupinam. Valka stala zivot az 200 tisic Guatemalcu vcetne vyhlazeni potomku Mayu. Vladni jednotky tehdy v zemi trenovali povestne ,,zelene barety", elitni velitele americkych komand.