Banky prichazeji o byznys. Firmy v Cesku objevily cestu k levnejsim penezum

Uvery jsou krvi, ktera udrzuje ekonomiku pri zivote. A v Cesku vznikl nesmirne zajimavy fenomen, ktery ukrajuje podstatnou cast uveroveho byznysu bankam. Uvery totiz do ceske ekonomiky zacaly poskytovat materske spolecnosti tuzemskych firem, a vytvorily fakticky paralelni financni system.

Objem vnitropodnikovych uveru od zahranicnich materskych spolecnosti dosahl podle dat Ceske narodni banky ke konci lonskeho roku historickeho rekordu 1,43 bilionu korun. Za deset let se tak prakticky zdvojnasobil. Jak velky je to trend, ukazuje srovnani s bankami. Tuzemskym firmam banky rozpujcovaly (k cervnu 2025) celkem 1,48 bilionu korun. Vnitropodnikove uvery se tak jiz temer vyrovnaly tradicnimu bankovnimu financovani firem.

V ceske ekonomice pritom plati, ze podstatnou cast firem ovladaji zahranicni vlastnici: tyto firmy tvori priblizne 42 procent hrube pridane hodnoty. V prumyslu je v zahranicnim vlastnictvi dokonce vice nez polovina firem (temer 59 procent).

Euro vitezi

Zajimavy je i vyvoj struktury techto pujcek. Zatimco v roce 2015 dominovalo financovani v korunach (viz graf nize), postupne se pomer obratil ve prospech zahranicnich men, zejmena eura. V roce 2024 uz pujcky v eurech cinily 623 miliard korun z celkovych 1,43 bilionu, zatimco korunove financovani dosahlo 710 miliard. Tento posun odrazi jak rostouci internacionalizaci ceskych firem, tak snahu o zajisteni proti kurzovym rizikum.

Rostouci podil eura ve financovani ceskych firem vsak ma i sirsi makroekonomicke dusledky. Postupna euroizace ekonomiky prostrednictvim vnitropodnikovych uveru snizuje ucinnost ceske menove politiky. Kdyz vyznamna cast firemniho financovani probiha v eurech, zmeny urokovych sazeb Ceske narodni banky maji na tyto firmy mensi vliv, coz oslabuje tradicni transmisni mechanismy menove politiky.

Pujcky od matek jsou pro firmy vyhodnejsi z rady duvodu. ,,Pokud je potreba, tak vyuzivame primarne financovani od nasi materske spolecnosti. Tento pristup nam umoznuje ziskat dobre podminky, flexibilitu, rychle schvalovani a lepsi sladeni financovani se strategickymi cili nasi skupiny. Bankovni financovani zvazujeme vyjimecne a vzdy podle konkretniho typu investice a jejiho rozsahu," rika pro SZ Byznys napriklad financni reditelka Saint-Gobain pro vychodni Evropu Marketa Kopecka.

Francouzska firma Saint-Gobain ma v Cesku pres desitku zavodu, v nichz vyrabi hlavne stavebni materialy, napriklad izolace ci skla pro automobilovy prumysl.

Podobne to vidi napriklad nemecky vyrobce mycek a susicek Miele, ktery ma velke vyrobni zavody v Unicove. ,,Nase spolecnost necerpa zadny uver ani od bank, ani od zadne spriznene firmy. Pokud bychom ale financovani potrebovali, zvolili bychom vnitrokoncernove. Hlavni vyhodu vnitrokoncernoveho uveru vidim ve vetsi svobode takoveho vztahu, protoze se spriznenou spolecnosti se snaze domluvite v pripade potreby zmenit parametry, nez s bankou," rika Zdenek Uteseny, financni reditel Miele Technika.

Podle neho je to jako v rodine. Pokud maji rodice dost prostredku a jsou ochotni je pujcit, tak si mladi pujci radeji od nich. Bez obav, ze jim pri predcasnem splaceni maminka nauctuje penale, nebo jim zesplatni celou pujcku v pripade, ze se dostanou do prodleni.

Za rustem vnitropodnikovych uveru mohou zaroven byt i problemy nemecke ekonomiky. Nemci patri k nejvetsim zahranicnim investorum v Cesku. ,,Investice v zapadni Evrope z ruznych duvodu nekolik let stagnuji, nektere spolecnosti tedy budou sedet na slusne hromade prostredku. Z ruznych duvodu, jako napriklad mzdove naklady a situace na trhu prace, vidi lepsi budoucnost svych provozu ve vychodni casti Evropy a investuji tam," rika hlavni ekonom ING David Havrlant.

Vnitropodnikove financovani tak nemusi byt pouze otazkou administrativni vyhodnosti, ale odrazi i hlubsi strukturalni zmeny v evropske ekonomice a presun ekonomicke aktivity na vychod.

Pro banky to muze do budoucna predstavovat velky problem. Ztraceji vyznamnou cast klientu, predevsim velke korporatni skupiny, ktere tradicne patri mezi nejlukrativnejsi. Banky se tak museji vice orientovat na mensi a stredni podniky ci domacnosti.

Zlomovy bod

Trend uveru od matek soucasne odrazi i nedostatky tradicniho bankovniho systemu. Prisna regulace, slozite schvalovaci procesy a obsahla administrativa ci zajisteni cini z bankovniho uveru pro mnohe firmy prekazku. ,,Da se rict, ze v soucasne dobe se korporatni financovani nachazi v bode, kde tradicni modely postupne ustupuji flexibilnejsim a strategicky orientovanym resenim," rika advokatka Katerina Mullerova z kancelare Arrows, ktera se problematikou dlouhodobe zabyva.

Banky krome toho podlehaji prisnym kontrolam pri overovani puvodu penez ci seznamum sankcionovanych osob, a jsou velmi neochotne pujcovat zacinajicim firmam a startupum.

,,Tradicni bankovni uver s jeho narocnou administrativou, tvrdymi podminkami a pozadavky na prokazovani bonity a s pozadavkem zajisteni (zastava nemovitosti, zasob, pohledavek), se pro mnohe spolecnosti stal prekazkou namisto podpory. Z toho duvodu je mozne, ze tento system financovani bude opravdu srovnatelny s bankovnim systemem a casem mozna dokonce bankovni system predci," dodava Mullerova.

V Cesku tak v poslednich letech vnikl de facto paralelni bankovni system, ktery funguje podle jinych pravidel nez tradicni bankovnictvi. Je rychlejsi, flexibilnejsi a casto i levnejsi. Pro firmy predstavuje vyhodnou alternativu k bankovnimu financovani, pro banky vsak znamena ztratu lukrativnich klientu, ktera se v budoucnu muze jeste prohlubovat.