Autor Boje o moc natocil dalsi satiru o cynickych bohatych

V jedne brzke scene filmu Mountainhead, ktery lze nove videt ve videotece HBO Max, sesedaji ctyri protagoniste ze sneznych skutru a na zasnezenem vrcholku rozepinaji kombinezy. Na odhalenou hrud si tlustou cervenou carou maluji dvojciferne ci trojciferne cislice. Ty vyjadruji stav jejich aktualniho jmeni. V miliardach dolaru. A uz v tuto chvili je citit, ze jde o cislo, ktere pro ne znamena vse.

Scenarista a reziser Jesse Armstrong po uspesnem serialu Boj o moc prichazi s dalsi satirou o nejbohatsich a nejvlivnejsich lidech sveta. Dvouhodinovy konverzacni snimek nema prostor pro podobne sachove partie a charakterove studie jako serial, jimz autor proslul. Zato dokaze neco jineho: Vyvolat pocit, ze dnesek se nenapadne, a pritom bleskurychle zacal podobat tomu, co jsme donedavna cetli jen na strankach sci-fi romanu.

Zprvu brusli Mountainhead po znamem kluzisti. Ukazuje ctverici takzvanych ,,tech bros", kteri jsou stejnou merou partaky, konkurenty a neprateli. Kluzky svet vrcholoveho byznysu, kde uz vladne umela inteligence, ma jasnou, jakkoli extremne rychle promenitelnou hierarchii. Zaroven kazda zdanlive nenucena slovni vymena odhaluje az dekadentne okorale prostredi nadrazenosti a individualismu. Uz nazev filmu - odvozeny od dejiste - odkazuje na knihu Fountainhead spisovatelky Ayn Randove, v ceskem prekladu znamou jako Zdroj.

Na jistou obludnost pocinani hrdinu film ukazuje od prvnich zaberu na ono naddimenzovane sidlo, kde se ctverice sesla. Pripomina spise obydli jakehosi bondovskeho padoucha: Je tu kinosal, mistnost na bowling ci obri prosklena okna, za nimiz se tyci majestatni horske scenerie. ,,Je tak krasna, ze bych ji op*chal," vykrikuje nad okolni krajinou jeden z akteru, kdyz se riti lesem.

Ta veta jednoznacne definuje jejich premrsteny, panovacny, ciste uzitkovy vztah ke svetu. Pro veci jako estetika ci etika v tomto videni vsehomira neni misto.

Jesse Armstrong presto nemiri na ten nejsnadnejsi cil, coz by bylo ukazat divakum, ze soucasni miliardari podnikajici v technologiich jsou hrozni lide. Naopak: Na sevrenem prostoru sleduje jejich pocinani z minuty na minutu a nachazi v jejich chovani pozoruhodne nuance - pricemz na obrazovkach jejich telefonu se neodehrava nic mensiho nez zmena vseho, na co bylo lidstvo dosud zvykle.

Ve snimku umela inteligence generuje hromady fake news, probihaji nepokoje, neni jiste, co je falesne a co skutecne. A hrdinove z tohoto chaosu mohou vrchovate profitovat.

Je lhostejne, zda jsou obrazy valky, pozaru a silenstvi realne, ci ne. Prave samotna obtiznost ci nemoznost oddelit pravdu od lzi v pribehu staci k naplneni vize spisovatelu sci-fi zanru zvaneho kyberpunk, ze svet ovladnou korporace rizene nekolika jednotlivci. Ti navic maji primou linku do Bileho domu. Jestlize v realnem svete jsme nedavno mohli pozorovat, jak se Spojene staty v prubehu nekolika tydnu meni v necekane chaotickou zemi, ve filmu Mountainhead staci na pretvoreni povahy sveta nekolik hodin. A pritom zmena nejde detekovat tak zretelne jako velkohuba prohlaseni ci skutky nekolika predstavitelu USA.

Serial Boj o moc odhaloval protagonisty, ktere si navzdory cetnym charakterovym defektum slo oblibit ci se na ne divacky napojit, Mountainhead cini pravy opak. Ukazuje svet, jenz se s pribyvajicimi minutami meni ve frasku, v niz jistym, pomerne bizarnim zpusobem zacne jit o zivot.

Namysleni a povyseni hrdinove sice debatuji o eticke problematice vrazdy a vyuzivaji k tomu spoustu filozofickych perspektiv od Platona pres Kanta az k utilitarismu, je ale zrejme, ze cela debata pro ne predstavuje jen podivne odosobnene intelektualni cviceni. A vrazda je pak predevsim technickym problemem. Moc se nelisi treba od hodu bowlingovou kouli.

Mountainhead v nejakem ohledu pusobi jako necekany, nezamysleny, lec vtipny doplnek k poslednimu dilu sagy Mission: Impossible, ktery je aktualne v kinech. Tom Cruise a jeho tym bojovali s umelou inteligenci ryze analogovymi prostredky, prohaneli se na dvouplosnicich a pocitacovou entitu, jez nabyla vedomi a hodlala si podmanit lidstvo, chteli doslova zavrit do krabicky. Autori zamerne misili neuroticke valecne drama s prastenou, blaznivou podivanou.

V Mountainhead jsou naopak vsichni zcela fyzicky nezdatni, protagoniste premysli, jak sve AI nastroje co nejlepe vypustit do sveta a docilit jevu zvaneho singularita, tedy jisteho bodu zlomu, kdy probehne nekontrolovatelny a nezvratny technologicky rust. Hrdina jmenem Venis - pripominajici Elona Muska - situaci prirovnava k prvnim filmum, kdy obecenstvo zdesene uskakovalo pred jedoucim vlakem. A stejne jako tehdy bylo resenim vice filmu, i nyni je podle protagonisty lekem na strach pred neznamou technologii jeji nejvetsi rozsireni.

Hrdinove nakonec mozna opravdu jsou novodobi bondovsti padouchove. Komicky neohrabani, kdyz maji cokoli ucinit v realnem svete, presvedceni, ze jednaji pro dobro sveta. A jich samotnych. Jejich snaha o prevzeti kontroly neni demonstrativne velikasska jako u klasickych filmovych zlosynu, naopak probiha na zaklade mnoha drobnych operaci, jake lze jen tezko pochopit.

Kdyz v zaveru sedi u snidane a ve vzduchu visi trapno, neni zrejme, zda sledujeme nedospele ubozaky uveznene v klukovskych hrach posunutych na megalomanskou uroven, anebo opravdu lidi, kteri ovladli ci brzy ovladnou svet.

Jakkoli je Mountainhead ve druhe puli ponekud nevyrovnany, prave schopnost vykreslit moznou zmenu sveta jako neohrabanou a necitelnou frasku z nej cini pozoruhodne dilo.