Astronom: Kontakt se vzdalenym vesmirem potrebujeme. Obloha bude viditelna cim dal min

Mate nejakou teorii o tom, proc se tak radi divame na hvezdy?Casto jsem o tom premyslel, i jsem o tom neco cetl. Nevim, jestli to, co reknu, je pravda.

Ja myslim, ze je to hodne individualni zalezitost. Mne to dovoluje snit, treba.Ano. Koneckoncu, kdyz jsme zminili jizerskou oblast tmave oblohy, k ni pripravil tehdejsi ministr zivotniho prostredi Ladislav Miko zdravici, kde psal o tom, ze tmavou oblohu potrebujeme pro zdravy zivot prirody, nas lidi a pro dodrzeni cirkadialniho rytmu - muzeme pokracovat v odbornych pojmech - ale take proto, ze potrebujeme zachovat pokoru cloveka.

My potrebujeme kontakt se vzdalenym, nepohmatatelnym vesmirem, abychom v sobe meli pokoru. Kdyz bude clovek pod lampou, preci jen pokoru trosku ztraci.

Ale ja osobne si myslim, ze pohled nahoru je pro vetsinu lidi necim mimoradnym. Jednak je to jakysi vztah: tatinek a maminka byli vzdy vetsi, to byla autorita. Buh tam nekde nahore je pro nekoho autorita. Cili pohled nahoru cloveku privadi nejen pokoru, ale i uctu, vztah, zodpovednost a podobne.

Na co se budou divat nasi potomci na obloze za tisic nebo deset tisic let? Jaka bude obloha?Ja to reknu z nekolika uhlu. Nasi potomci se budou divat na vesmir ve velmi mnoha pripadech, jak vypada prave ted. My nevidime vesmir, jak vypada ted, my se divame vzdy do minulosti. Vzdy musime pockat, nez sem svetlo od toho ktereho objektu rychlosti 300 tisic kilometru za sekundu doleti.

Nejmensi minulost je pohled na mesic, to je sekunda a kousicek. Na slunce 8 minut 19 sekund. Ale kdyz se divame na galaxii v Andromede, ta je dva a pul milionu svetelnych roku daleko. Cili svetlo, ktere k nam priletelo do nasich oci, je dva a pul milionu let stare.

Cili nasi potomci se budou paradoxne koukat na vesmir, jak vypada ted, protoze to my nevidime. A pak tedy doufejme, ze vubec uvidi oblohu.

Vic satelitu nez hvezd

Ted jste me trosku vylekal.S lidstvem je to ale tezke. Je to smutne, protoze lidstvo neumi hospodarit s tim, co ma a co mu umoznuje a ulehcuje zivot. My dnes svetlo v noci nejenom vyuzivame, ale naduzivame. Svetelne znecisteni se jenom zvetsuje a obloha je cim dal tim hure viditelna.

Samozrejme, najdeme mista, kde porad mame pocit, ze je mlecna draha az k obzoru. Ale abych vas vylekal jeste jednou, na evropskem kontinente uz neni puvodni tma, jako treba za Karla IV. Vzdy tam bude nejaky foton umeleho svetla, treba 300 km daleko. Obloha bude svetlejsi a bude toho videt min a min.

Druha vec je, ze zacala era mega konstelaci satelitu na obezne draze. My astronomove celime casto dotazum: jeste porad se najde nekdo, kdo nikdy nevidel, ze leti jakysi vlacek druzic. To jsou Muskovy Starlinky.

Dobre, nekdo internet opravdu pouziva, ale my jsme byli dlouha desetileti zvykli na dejme tomu 5-10 tisic druzic na obezne draze, ted jich bude 100 tisic. Cili se muze stat, ze jsme na zacatku konce pozorovatelnosti oblohy, jak ji zname, protoze bude vic satelitu nez hvezd.

Uz se vam stalo, ze jste nebyl schopen dobre identifikovat souhvezdi, ktera znate, protoze jste na ne pres druzice nevidel?Stalo. Myslim si, ze me kvuli tomu nevyhodi z prace, protoze to opravdu neslo. Lide jsou asi zvykli na tzv. vlacek Muskovych Starlinku spolecnosti SpaceX, to jsou druzice telekomunikacni, respektive poskytujici internet. Kdyz bezi ve vlacku, casto dostavame dotazy, jestli uz jsou tady, z toho Marsu.

Ale pak jeste existuje mezifaze. Druzice se pak postupne rozutikaji, dostanou se na vyssi obeznou drahu a uz nejsou videt ve vlacku. Ale ja jsem zazil takovou mezifazi. Bylo to na hvezdarne v Ondrejove, koukal jsem na oblohu a najednou pres tretinu oblohy bezelo asi 35 druzic.

V tu chvili se mi rozutikaly hvezdy, protoze jsem nevedel: je to hvezda, je to druzice? Ja jsem nebyl schopen v tu chvili identifikovat souhvezdi, ktera jinak dobre znam. Takze uz jsem zazil to, co nas pravdepodobne, nedej boze, ceka.

Neustale polosero

Uz jsme si rekli, ze je slozite najit v Cesku misto s opravdu tmavou oblohou. My se 11. zari potkame na konferenci Svetlo, tma, zivot - cesta ke zmene. Je mozne v Cesku omezit svetelny smog?Je to mozne a docela snadne, protoze tady nebojujeme s nejakymi freony z lednicky, ktere jeste desitky let budou v atmosfere.

Asi kazdemu dojde, ze kdyz zhasneme - tecka a je tma. Ale tematem neni zhasnout, protoze my uz jsme civilizacne nastaveni na to, ze jsme aktivni i vecer. Prvni, co bych rekl, je nesvitit zbytecne.

Ja si vzpominam na televizni kampan v 70. letech, kdy vzdy po reklame bezelo: nesviti nekde zbytecne? Smali jsme se tomu.To ja vim, smali jsme se tomu a tuto konotaci v sobe porad jeste mam. Ale na druhou stranu, dnes je to naprosto klicova veta. Zavre supermarket, tak prece nemusi svitit parkoviste. Nejde jen o plytvani penezi, on tim poskozuje okoli, prirodu a vubec nasi planetu v noci.

Jsme v situaci, ze jsme jako civilizace odesli od prirozeneho chodu. My dva ted delame chybu: ted venku sviti slunce a meli bychom byt na co nejvetsim osvetleni. Nasi predchudci sedlaci byli nejspis touto dobou na polich. My nemame 100 tisic luxu (svetelnych jednotek, pozn. red.), jako bude v poledne. My jsme ve studiu a tady je tisic luxu, cili nemame dost svetla.

A vecer, kdy bychom meli byt v naproste tme, tak si rozsvitime. Rozdil mezi dennim svetlem a nocni tmou si ponizujeme a zijeme jako civilizace v neustalem poloseru.

Nas mozek - gangliove bunky v oku a potom mozek - jsou pripravene na to, ze je velke svetlo, pak se setmi a gangliove bunky to oznami mozku. Mozek pak jako dirigent oznami nasim organum: ted se regenerujete a jde spat. Ale takhle nevi. Setmelo se, ale rozsvitilo se na ulici: ,Aha, tak nevyslo to slunce?'

My uz mame LEDky a muzeme svetlo smerovat lip, ale nedej boze, kdyz je tam kratkovlnna slozka svetla, to znamena modre, pripadne zelene svetlo. To je tema cislo jedna dnesni doby. Proto vsichni tak bojujeme za to, aby se svitilo oranzovym svetlem bez kratkovlnne slozky, protoze ta v noci nema existovat.

Kdyz sviti slunce, ma plne spektrum. To znamena, ze pro me jako organismus, kdyz mi nekdo posviti ostrym bilym svetlem s modrou slozkou, mozek me budi a rika: hele, vstavej, vyslo slunce.

Co hmyz?Hmyz je vlastne pro nas zivot dulezitejsi, nez si myslime. Nekdo ho ma za otravnou slozku zivota, zejmena v lete, nicmene bez hmyzu to nedokazeme.

Co to dela s nim, ze jim svitime v dobe, kdy vsichni, nejen hmyz, potrebujeme mit tmu?Objektivne musime poznamenat, ze svetlo neni jediny nicitel hmyzi populace. Urcite si posluchaci vzpomenou na zpravu, ktera prosla pred par lety, ze dnes evidujeme ubytek 75 procent hmyzu na evropskem uzemi. To je silene.

Souhlasim s vami, take nesnasim vosu a komara, ale bez hmyzu tady neprezijeme. Jsou to opylovaci. I kdyby nekdo rekl, ze budeme mit roboticke cmelaky a vcely, tak take neco stoji. Dnes ekonomove dokazou sluzby ekosystemu, sluzby prirody vycislit. Ale prece si jako lidstvo nevyhubime neco, co pak musime nahradit a zaplatit.

Hmyz je ale svetlem v noci samozrejme ovlivnovan. Jsou i nocni opylovaci, dokonce vetsina hmyzu je nocni. Hmyz je extremne citlivy na svetlo v noci. Navic, na rozdil od nas, kdy my jsme 5 metru pod lampou a sviti na nas uz nejake dva luxy, hmyz se dostane az k lampe, zejmena proto, ze ho svetlo pritahuje. Takze hmyz tam ma opravdu poledne.

Jak se lisi pohled na nocni oblohu napric kontinenty a ktera souhvezdi maji pozorovatele z cele zeme spolecne? Poslechnete si cely rozhovor v audiu na zacatku clanku.

Lucie Vyborna, jkh