Stibicova se narodila v srpnu 1933 v Turkovicich na Pardubicku. Vystudovala cestinu, rustinu a anglictinu na Filozoficke fakulte Univerzity Karlovy a pote ucila. V roce 1969 byla odsouzena za rozsirovani letaku k vyroci 21. srpna 1968 na sest mesicu s podminecnym odkladem na dva roky, jak uvadi web Pameti naroda.
Zivila se proto jako uklizecka a davala soukrome hodiny anglictiny. Ac vzhledem subtilni a krehka zena, nikdy se pred totalitnim rezimem nesklonila. Po sametove revoluci spoluzakladala Obcanske forum.
,,To vseobecne nadseni nelze vyjadrit slovy a navic jsem se na udalostech v Pardubicich podilela. Byly to na jednu stranu velice nabite dny. Pripravovala jsem s Vladou Cechem program na pristi den, koncili jsme ve dve tri hodiny nad ranem a v sedm uz jsem zase vstavala," vzpominala Stibicova ve svem medailonu.
Foto: mesto Pardubice
Jarmila Stibicova pri setkani u prilezitosti listopadovych udalosti v roce 2024
Par mesicu po revoluci se Stibicova vratila ke svemu milovanemu uceni na pardubickem gymnaziu Dasicka. Dal se take angazovala v Obcanskem foru a pozdeji v Obcanskem hnuti. Stala se take zastupitelkou mesta v prvnim porevolucnim zastupitelstvu Pardubic.
Pote se z politiky stahla a pracovala pro Amnesty International, predevsim pri vzdelavani napriklad prislusniku vezenske spravy v oblasti lidskych prav. V roce 2023 ji prezident Petr Pavel vyznamenal Radem Tomase Garrigua Masaryka za vynikajici zasluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidskych prav. Byla take drzitelkou Ceny Pameti naroda, kterymi spolecnost Post Bellum ocenuje pametniky zlomovych momentu 20. stoleti. Pardubice ji udelily cestne obcanstvi.
Jeste loni se osobne ucastnila pripominky 17. listopadu na schodech Vychodoceskeho divadla, po nichz na konci roku 1989 tolikrat vystoupala. Tentokrat uz jen pozorovala, jak lide dal nesou odkaz, o nejz se vyznamne zaslouzila.