Vetsi nez obvykle. Cesko ohrozi peticentimetrove kroupy

Jitka Zadrazilova

Urodu, skleniky, obili znici uz kroupy o prumeru dva centimetry. Tricentimetrove dokazou poskodit automobily a budovu ponici kroupy o prumeru pet centimetru, upozornuje meteorolozka Dagmar Honsova

Rekord by se ale podle ni nemel prepsat. Pred ctyrmi lety 23. cervna padaly v Cesku a Bavorsku kroupy, jez dosahovaly v prumeru velikosti tri az sest centimetru, pripomnela.

Experimentalni skupina meteorologu ESTOFEX nicmene zminuje moznost ojedineleho vyskytu gigantickych krup o velikosti 5 az 10 cm, ktere by mely prijit v souvislosti se silnymi bourkami v pasu od Bavorska az do Cech. To se tyka zejmena osamocenych bourkovych jader.

Kroupy vznikaji v cumulonimbu, mohutnem a zpravidla bourkovem oblaku. ,,Prvni podminkou jejich vzniku jsou silne vzestupne proudy. Cim silnejsi je vzestupny proud, tim dele zustavaji ledova zrna v bourkovem oblaku a tim vetsich rozmeru dosahuji," vysvetlila mechanismus vzniku Honsova ledovych hrudek. Proto se zaznamenavaji nejvetsi kroupy v supercelarnich bourich s rotujicim vzestupnym proudem.

Druhou z podminek je podle jejich slov teplota v bourkovem oblaku. Pri mrazivych teplotach ve vysoke nadmorske vysce se kapky vody podchlazuji a v kapalnem stavu muze voda zustat az do teploty -40 degC. ,,Podchlazene kapky vody se na sve ceste nahoru prichyti na castice ledu, jakmile se do sebe narazi. V dusledku toho kroupa roste," uvedla Honsova.

Do tretice je dulezite i mnozstvi kapalne vody v oblacnosti. Nyni to vypada, ze by se velikost krup mohla pohybovat v prumeru kolem peti centimetru.

Stredecni bourky muze provazet vitr s narazy o rychlosti kolem 100 kilometru v hodine, vyjimecne i vyssi. Mohou prinest take kratkodoby privalovy dest s uhrny az kolem 40 litru vody na metr ctverecni.