Trump tajne obdivuje Putina, rad by se s nim domluvil. Soucasne ale chape, ze Amerika doposud podporovala Ukrajinu a prejit od podpory k otevrene zrade by mu zadne politicke body neprineslo. Zcela jiste neusiluje o mir na Ukrajine proto, ze by chtel ukoncit stradani Ukrajincu. Spise vidi ekonomicky potencial, ktery by Americe a jemu osobne mir prinesl ve forme obchodnich zakazek. Jenze ted narazil, protoze se ukazalo, ze Putin neni ochoten valku ukoncit jen z ,,lasky" k Trumpovi .
Foto: archiv
Politolog a amerikanista Pavel Hlavacek
Trump by udelal cokoli, co by mohlo vypadat jako pokrok - treba jen docasne primeri s vagnim prislibem jednani o mirove smlouve. A to, co bude nasledovat pak, od toho uz da ruce pryc. Pokud by smlouvy bylo dosazeno a boje znovu propukly, rekne, ze to neni jeho odpovednost. A to neni dobra zprava pro Ukrajinu. A neni to dobra zprava ani pro Evropu.
Ja tu situaci do znacne miry vnimam analogicky se zpusobem, jakym Americane opustili Vietnam. A ta dnesni situace s Ukrajinou je bohuzel v mnohem podobna. Ve Vietnamu bojovali Americane dvacet let. A v jiste chvili zjistili, ze ztraty jsou pro ne neunosne a ze verejnost se v rostouci mire obraci proti jakekoli dalsi angazovanosti. Ostatne valka ve Vietnamu byla jednim z duvodu, proc byl zvolen republikan Richard Nixon. Ten tvrdil, ze ma plan, jak dosahnout ,,miru se cti". Ale zadny nemel. Presne jako Donald Trump.
Americky historik Niall Ferguson uz dlouho upozornoval, ze pokud Amerika neni schopna vyhrat valku behem ctyr let, pak se verejne mineni zacne pomalu, ale jiste stavet za ukonceni valky.
Pokud ztraty stale rostou, roste pocet tech, kteri jsou ochotni podporit odchod USA z valky za jakoukoli cenu. To se stalo jak ve Vietnamu, tak treba v Afghanistanu. V takovou chvili vlada udela doslova cokoli, vcetne toho, ze zacne tajne vyjednavat se svym drivejsim nepritelem - at uz jsou to komuniste ve Vietnamu, nebo Taliban v Afghanistanu. Nakonec je dosazeno nejake formy dohody, ktera umozni, aby se posledni americke jednotky stahly, ale osud te zeme, kterou do te doby branily, uz je sekundarni. Primarni tedy je, aby to, co se na Ukrajine stalo, uz nebylo vnimano jako americka odpovednost.
Foto: archiv
Politolog Pavel Hlavacek
Amerika nyni smeruje do nejhlubsi faze takzvane introverze. Podle teorie cyklu se ve vyvoji americke zahranicni politiky stridaji pravidelne cykly extrovertni a introvertni politiky. S jistou mirou zjednoduseni se da rici cykly intervencionismu a izolacionismu. Kdyz USA prochazi fazi zhruba dvacet sedm let prumerne dlouhe extroverze, jsou Americane ochotni hajit svuj narodni zajem vojenskou silou mimo sve hranice, kdezto v jednadvacetilete fazi introverze se stahuji sami do sebe. Ta pozitivni zprava je, ze tento vyvoj, ktery tu vidime, bude trvat maximalne deset let, ale ne vice. Do prave probihajici introverze USA vstoupily kolem roku 2015.
Jsem presvedceny, ze nyni i v souvislosti s vyvojem na Ukrajine si Americane v rostoucim meritku uvedomuji, ze kdyby Ukrajincum dodali potrebne zbrane a vycvik, umoznili by jim tu valku ukoncit rychleji, nez kdyz se snazi dojednat mir s Putinem. V co vyustila americka introverze, ktera zacala po roce 1919? Po dobu dvaceti let Amerika dodrzovala pomerne prisny zahranicnepoliticky izolacionismus. Jenze tento pristup ji nakonec neprinesl nic dobreho. Nejenze nedokazal zabranit vypuknuti druhe svetove valky, ale hlavne skoncil tim, ze USA do valky byly nuceny vstoupit, protoze byly samy napadeny.
S koncem studene valky, tedy rokem 1989. Behem 90. let Amerika podporovala rozsirovani NATO do vychodni Evropy a byla ochotna vysilat sve vojaky do byvale Jugoslavie, aby zde ukoncila valky. Nebo se podivejme na reakci Ameriky na teroristicke utoky z 11. zari 2001. Vyhlasila valku proti terorismu, a dokonce i valku proti takzvane Ose zla, statum , jako je Iran, Severni Korea a Irak, protoze je obvinovala, ze vyvijeji ci uchovavaji zbrane hromadneho niceni.
Jenze valka proti terorismu nedopadla dobre. Americane se opravdu snazili, utratili obrovske penize v Iraku a Afghanistanu, ale ani jedna valka nedopadla podle puvodnich predstav. Prave na to zacal v minulosti poukazovat Trump, kdyz kritizoval, ze USA valci ve svete, ale rezignuji na domaci problemy. Byl to ale uz Barack Obama, ktery jako prvni prezident USA od skonceni studene valky prohlasil, ze si nemysli, ze USA maji pravo ,,exportovat" liberalni demokracii do zbytku sveta, a ze by mely existovat zpusoby, jak se dohodnout se vsemi staty, vcetne Ruska a Ciny.
Aktualni faze izolacionismu Spojenych statu ma tedy nyni za sebou jedenact let. Ted jsme asi v polovine, coz znamena, ze Americane se ,,proberou" nekdy kolem roku 2035. Tehdy prevladne intervencionisticka ,,nalada". Jinymi slovy, v pristich deseti letech nemuzeme ocekavat, ze USA vyslou masivni kontingent svych vojaku mimo hranice USA.