Tady se davy prodirat nebudete. Dokonale Zamosti Cesi jeste neobjevili

Na hlavnim namesti neni ani zivacka. Jaro se zacatkem dubna hlasi o slovo vytrvalym destem, a tak je Velky rynek i v odpolednich hodinach vicemene osirely. Rozlehle a symetricke plose ve tvaru ctverce dominuje radnice s vezi, k jejimuz vchodu vede oboustranne zatocene schodiste.

Kolem dokola je namesti lemovano pestrobarevnymi domky, ale ty nejhezci a nejzdobnejsi stoji napravo od radnice. Rika se jim armenske, protoze je puvodne obyvali armensti obchodnici.

Zamosti (polsky Zamosc) bylo vubec kosmopolitni mesto; bok po boku tu v dobe nejvetsiho rozkvetu zili Polaci, Italove, Nemci, Rusini, Rekove ci Zide. Jak dopadla posledni ze jmenovanych skupin, je snadne si domyslet, vzhledem k udalostem druhe svetove valky, ktera vychodni Polsko silne poznamenala.

Ale zpet na zacatek. Zamosti si jako idealni mesto vysnil zminovany polsky velkokancler Jan Zamojski. Mel moc, vizi i penize, a tak pro nej nebyl problem nechat mesto vystavet doslova od piky uprostred niceho a daleko od hlavnich zemskych center. Oslovil italskeho architekta Moranda a v roce 1580 tak zacalo vznikat mesto lemovane prstencem pevnych hradeb, pres ktere nepronikli ani Svedove za tricetilete valky.

Hradbami pripomina Zamosti treba cesky Terezin, opevneni se tu vsak nedochovalo v cele krase. Zbyl z nej jen fragment, ktery ovsem i dnes oddeluje historicke centrum od novejsi zastavby.

Jadro s renesancnimi domy je od roku 1992 zapsane na seznamu UNESCO, mesto diky nemu proslulo jako jedno z nejhezcich v Polsku. Navzdory pritazlive povesti sem rocne miri jen neco kolem 200 tisic turistu, vetsinou domacich, ale take Nemcu, Italu, Francouzu ci Izraelcu.

Zavrazdili tisice lidi

Kousek za namestim zacinala mistni zidovska ctvrt. Z ni se ale do dnesniho dne dochovala pouze synagoga, ve ktere sidli muzeum. Mistni zidovskou komunitu naciste za valky zdecimovali, podobne jako v nedalekem Lublinu, ktery je centrem stejnojmenneho vojvodstvi, a kde vzniknul vyhlazovaci tabor Majdanek.

V Zamosti zridili naciste ghetto a sbernou oblast, kde shromazdovali zejmena polske a zidovske obyvatelstvo pred deportaci do koncentracnich taboru. Jeste ve 30. letech minuleho stoleti tvorili Zide asi 43 procent populace mesta; zilo jich tu kolem 10 tisic. Dnes uz tato komunita v podstate neexistuje.

Stranou od centra, v opustene rotunde, ktera vznikla v prvni polovine 19. stoleti jako soucast opevneni, provadeli prislusnici gestapa brutalni vyslechy, brzy se tu take zacalo s popravami. Jejich obeti byli nejcasteji prislusnici mistni inteligence, at uz ucitele, lekari, ci knezi, ale take partyzani.

Naciste se timto zpusobem snazili oblast ,,vycistit" a uvolnit pro nemecke obyvatelstvo. Odhaduje se, ze v rotunde mezi lety 1940 a 1944 zavrazdili kolem osmi tisic lidi, vezenim vsak melo projit az 50 tisic osob. Dnes jde o vyznamny pamatnik pripominajici valecne hruzy.

Hon na sosky

Jakkoli se udalosti druhe svetove valky nedaji od historie Zamosti oddelit, nemusi se navsteva mesta nutne pojit jen s temnou kapitolou dejin. Zajimavym prvkem jsou male sosky roztrousene po centru, ktere pripominaji mistni kulturni a literarni dedictvi. Jde o postavy z basni Boleslawa Lesmiana, ktery mel k Zamosti uzky vztah, jednu dobu tu zil a pracoval jako notar.

Jedna ze sosek se nachazi u brany opevneni, dalsi pak treba na zabradli mostu v mestskem parku a tak dale. Hon na postavicky muze byt zajimavym zpestrenim navstevy, polska mesta jako by se na podobne aktivity specializovala - Vratislav ma sve trpasliky, Lublin zase kozliky.

U brany opevneni se od mistniho pruvodce dozvidam i dalsi zajimavost. Zamosti pry poslouzilo jako inspirace pro vznik svedskeho stolu. Pri oblehani mesta nabidl Jan Zamojski coby protrely diplomat nepratelskemu vojsku Svedu a krali Karlu X. Gustavovi usporadani hostiny, nikoli vsak uvnitr mesta, ale vne hradeb. Dlouhe stoly byly plne nejruznejsich pokrmu, jedlo se vsak na stojaka, coz Svedy zaujalo.

Existuje jeste jedna verze pribehu, podle niz byli do Zamosti pravidelne vysilani svedsti diplomate. Zbytek uz je shodny - zaujali je dlouhe stoly plne nejruznejsich pokrmu, a tak se rozhodli zvyk prinest domu a prijmout ho za svuj, diky cemuz vznikl svedsky stul tak, jak ho zname dnes. Nenapadne 60tisicove Zamosti pusobi hned svetove.

Na svedske stoly jsem pri navsteve mesta nakonec nenarazil, na gastronomii si tu vsak nechavaji zalezet. Oblast se pysni nekolika krajovymi specialitami, treba bilgorajskymi pirohy nebo zamojskymi klobasami. Neprekvapi, ze oblibenym napojem je na vychode stale vodka. A ta dokaze za podobne destiveho dne, jaky jsem v Zamosti zazil zacatkem dubna, poradne prohrat nejedny utroby.