Stridava pece znamena, ze se o dite po rozchodu rodicu staraji oba partneri pravidelne a rovnocenne. Dite tak neztraci kontakt ani s jednim z nich a zasadni rozhodnuti o jeho zivote delaji rodice spolecne.
I tato pece muze probihat ruznymi zpusoby. Nejcasteji tak, ze dite pravidelne prebyva u kazdeho z rodicu, obvykle po tydnu nebo po ctrnacti dnech. Existuje ale i mene rozsirena varianta, ktera byva oznacovana jako ,,bird nesting" neboli hnizdeni. V tomto modelu dite zustava stale na jednom miste, nejcasteji v puvodnim rodinnem dome a rodice se stridaji v peci o nej tim, ze se k nemu docasne stehuji.
Takovy zpusob prinasi diteti vyraznejsi stabilitu a eliminuje stres z casteho baleni, presunu a zmen prostredi. Pro rodice je to ale mnohem slozitejsi. O podobe a rytmu stridave pece se rodice bud dohodnou, nebo rozhodne soud.
Rozhodne ne. Jak rika rozvodova mediatorka Eva Vankova, tento zpusob vychovy je narocny hlavne pro rodice a velmi zalezi na jejich schopnosti spolu komunikovat. Kdyz to nefunguje, dite pendluje mezi dvema uplne odlisnymi svety, kde se stridaji pravidla, denni rytmus i pohled na vychovu.
Vysledkem muze byt zmatek a pocit, ze nikam nepatri. Caste stehovani, prizpusobovani se novym podminkam a tlak dvou rozdilnych prostredi deti unavuje. Nektere to zvladnou v pohode, jine to vycerpava. Zalezi na veku, povaze a na tom, jestli v obou domovech citi jistotu a podporu.
Napriklad ve Svedsku zije ve stridave peci temer 40 % deti, v Norsku asi ctvrtina. Tamni system stavi na duvere v rodice i deti, kteri maji od sedmi let pravo se vyjadrit k tomu, jak si peci predstavuji. Jenze jak ukazala norska studie z roku 2018, jejich hlas byva casto ignorovan. Vyzkum upozornil na pocity loajality, nejistoty a ztraty, ktere deti zazivaji, a zaroven ukazal, ze prave naslouchani detskym potrebam je klicem k uspesne fungujici stridave peci.
V Cesku zatim tento model neni zakoreneny tak hluboko, ale pocet pripadu takzvane stridavky roste. Ustavni soud opakovane uvedl, ze stridava pece ma byt standardem, pokud jsou oba rodice schopni a ochotni se na ni podilet. Jestlize s ni jeden z nich nesouhlasi, musi to mit jasny duvod.
Stridava pece je dnes nejcastejsi u deti mezi 6 a 15 lety. U tech mensich stale jeste prevazuje pece mamy, ale starsi deti uz si casto samy rikaji, s kym chteji travit vice casu.
Podle vyzkumu Americke psychologicke asociace maji deti vyrustajici ve stridave peci vyhodu, lepe zvladaji adaptaci, maji mene problemu s chovanim i emocemi, vyssi sebevedomi a lepsi vysledky ve skole. Podle autora vyzkumu, psychologa Roberta Bausermana se tak zejmena deje proto, ze ma dite trvaly kontakt s obema rodici, ktery vyrazne prispiva k jeho psychickemu zdravi.
Podle sociologa Petra Fucika z Masarykovy univerzity stridava pece muze posilit nejen vztah ditete s obema rodici, ale rozsirit jeho socialni sit o nevlastni sourozence, nove partnery, prarodice. To byva po rozvodu velkym prinosem. Dite nezustava izolovane jen v jednom svete, ale uci se fungovat v sirsich vztazich a navazovat nove vazby.
Kdyz jsou tyto vztahy zdrave a respektujici, muze z toho dite cerpat do budoucna. Roste v prostredi, kde je vice lidi, kterym na nem zalezi, kde se citi prijimane a milovane. Ziskava zkusenost, ze rodina nemusi mit jen jednu podobu a ze laska a podpora muzou prichazet z vice stran.
Dulezite je si ale take uvedomit, ze stridava pece je pro dite narocna nejen logisticky, ale i emocne. Dite potrebuje, aby mu nekdo naslouchal, aby mohlo vyjadrit obavy a aby vedelo, ze ho oba rodice miluji a stoji pri nem. Dulezitou roli hraje i okoli: skola, psychologove, sirsi rodina.
Jakou mate zkusenost se stridavou peci?
Vybornou. Funguje nam skvele.
0 %
Dobrou. Jen zacatky byly slozitejsi.
0 %
Dobrou i spatnou. My dospeli to zvladli, ale deti ne.
0 %
Dobrou i spatnou. Deti to zvladly, ale my dospeli ne.
0 %
Spatnou. Nefungovalo to.
0 %
Spatnou. Nefunguje to, ale druhy rodic na tom trva.
0 %
Celkem hlasovalo 0 ctenaru.
Aby stridava pece skutecne fungovala a nebyla jen formalnim rozhodnutim na papire, chce to vic nez jen dobry umysl. Rodice spolu musi mluvit, a to nejen o tom, kdo kdy vyzvedne dite ze skolky nebo zaplati krouzky. Je potreba mit spolecny smer, stejny zajem, a tim je dite. Jeho bezpeci, stabilita, dusevni pohoda.
Jestli mezi byvalymi partnery zustava napeti, komunikace vazne nebo je ve hre neco vaznejsiho jako zavislosti, nasili nebo manipulace, stridava pece ztraci smysl. Dite neni mostem, po kterem by meli dospeli slapat, aby si vyridili ucty.
Problemem muze byt i rozdilny zivotni styl. Jedno prostredi plne pravidel, druhe naprosta volnost. V jedne domacnosti stabilita, ve druhe chaos. Dite se v tom muze zacit ztracet, znejisti, zacne zkouset, co kde projde. A nekdy i vedome manipuluje. V takove atmosfere se pak vytraci duvera a mizi to nejcennejsi: pocit jistoty a lasky, kterou by melo dite citit u obou rodicu stejne.
Zasadni je, aby se mama s tatou nepretahovali, nesnizovali jeden druheho pred ditetem a drzeli spolecnou linii. Dite by melo slyset, ze i kdyz uz spolu rodice netvori par, nic to nemeni na tom, ze ho miluji a ze se na ne muze kdykoliv obratit. Bez tohoto pevneho zakladu se totiz stridava pece snadno promeni z dobre mineneho reseni v neco, co zanecha sramy na dusi.