V unoru 2022, kdyz Rusove tahli na Kyjev, uvedomili si obranci ukrajinske metropole, ze vedi, jak utocniky zastavit. Stacilo prorazit diru v prehrade, ktera zkrotila reku Irpin, a obnovit davnou zaplavovou oblast, jiz v minulosti tvorily hlavne baziny.
Vojensky poradce Oleksandr Dmitriev presne vedel, co opetovne zaplaveni povodi reky odvodneneho v sovetskych dobach udela s ruskou valecnou technikou. Rekl to veliteli obrany Kyjeva a dostal povoleni vyhodit prehradu do povetri.
,,V podstate to zastavilo rusky utok ze severu," pripomnel podle serveru Politico. Snimky ruskych tanku uvazlych v bahne tehdy obletely svet.
Foto: Profimedia.cz
Raseliniste u rezervace Linnunso v jihovychodnim Finsku
O tri roky pozdeji tento akt zoufalstvi muzu a zen, kteri branili sve mesto pred invazi, jiz naridil rusky prezident Vladimir Putin, inspiruje zeme vychodniho kridla NATO, aby se zabyvaly obnovou bazin na svem uzemi a spojily tak dve evropske priority, ktere souperi o pozornost a financovani: obranu a klima.
Baziny a raseliniste podle expertu totiz zachycuji oxid uhlicity, ktery otepluje planetu, stejne dobre jako potapeji nepratelske tanky.
Finsko a Polsko podle serveru aktivne zkoumaji obnovu raselinist jako viceucelove opatreni k obrane svych hranic a boji proti zmene klimatu. V Polsku je soucasti masivniho projektu na opevneni vychodnich hranic. Vychodni stit, jak jej nazvali, ma hodnotu 2,3 miliardy eur (57 miliard korun).
Raseliniste jsou nejucinnejsimi ,,ulozisti" oxidu uhliciteho na Zemi. Prestoze pokryvaji pouze tri procenta planety, zachycuji tretinu svetoveho CO2. Odvodnena raseliniste a baziny ale naopak uvolnuji uhlik, ktery ukladaly po stovky nebo tisice let, a tim podporuji globalni oteplovani.
Na svete bylo vysuseno zhruba 12 procent raselinist, ktera nyni produkuji asi ctyri procenta znecisteni oteplujiciho planetu. Pro srovnani: celosvetova letecka doprava je zodpovedna priblizne za 2,5 procenta, pripomina Politico.
Vetsina raselinist na uzemi Evropske unie se shodou okolnosti nachazi na hranici NATO s Ruskem a Beloruskem. Tahne se od finske Arktidy pres pobaltske staty az po Litvu. V severovychodnim Nemecku jsou to take mokrady zname jako Kieshofer Moor.
Foto: Profimedia.cz
Vyprostovani americkeho obrnence M88 Hercules, ktery se ,,utopil" v bazine u Pabrade v Litve.
Podmaceny teren, u nehoz se jen s obtizemi da zjistit, jak je hluboky, predstavuje nebezpecnou past pro tezka vojenska nakladni auta, tanky a dalsi obrnence. Pripomina to i tragedie z Litvy, kde letos v breznu zemreli pri cviceni ctyri americti vojaci, kteri vjeli do baziny se svym 63tunovym obrnenym vozidlem M88 Hercules.
Ekologove a vojaci ale podle serveru Politico pri pripadne obnove bazin a raselinist budou muset svest tvrdou bitvu se zemedelci, kteri jsou zavisli na produkci z odvodnenych oblasti.
Rakos pro pouziti ve stavebnictvi nebo produkci obalu, ktery lze sklizet z obnovenych ploch, pro ne neni dost atraktivni. Trh s touto komoditou je v Evrope prilis maly na to, aby motivoval zemedelce k prechodu. Ruska hrozba se tak podle Politica muze stat pro motivaci mnohem ucinnejsi.