Prazska zachranna stanice v novem. Na miste se staraji o stovky zvirat

Jeste na zacatku roku sidlila zachranna stanice v provizornich podminkach v zahradnictvi v Dablicich, nez se mohla po vice nez dvou letech presunout do nove vybudovaneho arealu v Jinonicich.

,,Stale se jeste zabydlujeme," rika vedouci stanice Veronika Kraslova. Resi se posledni upravy se stavebni firmou a je potreba jeste dovybavit nektere vnitrni prostory ci voliery.

Na deset tisic metru ctverecnich, ktere nova stanice zabira, se toho veslo opravdu hodne - nachazeji se zde ruzne typy lecebnych volier a vybehu, veterinarni osetrovna, operacni sal, JIP, pripravna krmiv, misto pro izolaci ci kafilerni sklad.

Cely areal a jeji provoz je mozne sledovat jako na dlani ze zelene strechy hlavni budovy, jez bude slouzit take pri exkurzich a hodinach ekologicke vychovy, za kterymi tu smeruji skolni deti. V konferencnich mistnostech se pak maji poradat prednasky ci seminare.

Vedle hlavni budovy stoji nejvetsi, stometrova univerzalni voliera hlavne pro ptaky. Na pozemku vzniklo i jezirko pro labute a dalsi pro kachny, stoji tu rozletove voliery pro dravce a nocni sovy, rozbehove voliery pro veverky, vetsi vybeh, kde by mohl zustat treba i vlk, kdyby bylo potreba, nebo prostory pro kopytniky.

Sedm tisic pacientu

Pres dvacet zdejsich zamestnancu vzalo jen loni do pece necelych sedm tisic zvirat, coz bylo o tisicovku vic nez v predchozim obdobi. Pocty prijatych jedincu rostou kazdym rokem, podle Kraslove je to i kvuli tomu, ze ma verejnost vice informaci, kam se v pripade nalezeni zraneneho ci handicapovaneho divokeho zvirete nebo bezprizorniho mladete obratit.

,,Kdyz naleznete takove zvire, je vzdycky dobre nam nejdriv zavolat na nas pohotovostni telefon a domluvit se na dalsim postupu," vysvetluje Kraslova. Nalezce muze zvire dovezt do stanice sam, pripadne si pro nej zamestnanec prijede. Zvirata umi i vyprostit z mene dostupnych prostor, ke slozitejsim pripadum pak volaji hasice.

Nalezci se mnohdy o osud ,,svych" zvirat dal zajimaji, podle Kraslove jim volaji a ptaji se, zda se pacienta podarilo zachranit a jak se mu vede. ,,Z dospelcu se nam dari zachranit 60 procent z nich, u mladat jsou ta procenta mnohem vyssi, az 90 procent," dodava vedouci.

Prioritou je jejich opetovny navrat do volne prirody. Ne vzdy je to vsak mozne. Treba tri nalezena mufloncata, ktera spolu v Jinonicich pobyvaji, nejde odchovat lidmi tak, aby se neochocila. Podobnym zviratum se pak hleda nahradni domov, kde budou zit. Velke stado muflonu zvyklych na lidi se nachazi treba v arealu krcske Thomayerovy nemocnice.

Do pece osetrovatelu se casto dostavaji divoce zijici zivocichove pokousani od psu a kocek, ptaci lapeni v sitich ci zvirata srazena dopravnimi prostredky. Naopak treba capa bileho tu meli podle vzpominek vedouci jen jednou, aktualne ve voliere pobyva napriklad racek nebo syc - druh pribuzny syckovi.

Prijata maji i drobna mladata kun nebo veverek, ktera se jeste koji, a proto si je osetrovatelky berou domu, aby se o ne staraly nejen pres den, ale take v noci. ,,A zacina nam sezona ptacich mladat, tech uz je tu pomerne velke mnozstvi. V nejvyssi sezone jich bude kolem tri set," pocita vedouci.

V jedne z karantennich mistnosti jsme jich pri nasi prohlidce videli na pet desitek. Stara se tu o ne hned nekolik osetrovatelek, protoze i tato mladata jsou narocna na krmeni.

,,Rozkrmovat zaciname od sedmi rano a posledni krmeni je kolem desate hodiny vecer. Je to opravdu mravenci a casove narocna prace," potvrzuje vedouci karanteny Lucie Kotlikova.

V mistnosti plne ptaciho pipani maji treba mlade brhlika lesniho, ktere vypadlo z hnizda. Predtim navic nebylo dobre krmene, kvuli cemuz mu zmekly kosti. Na dennim menu ma ptacek treba cvrcky, osetrovatelka mu je trpelive podava pinzetou.

To sykorky konadry, zdejsi nejcastejsi zastupci ptacich mladat, dostavaji male cerviky. Sykorky maji drobne zobacky a velke sousto by je mohlo zadusit. ,,Krmi se kazdych patnact minut, maji strasne rychly metabolismus. Kdyby se par hodin nekrmili, tak to ma fatalni nasledky," objasnuje Kotlikova.

,,A tohle je nase letosni prvni mlade sojky obecne, musi byt v inkubatoru, protoze neni vubec operene a spatne se mu udrzuje telesna teplota. Zaroven se musi v inkubatoru hlidat i vlhkost, ptaci maji takovou papirovou kuzi trpici vysychanim," vypravi nam pri jejim krmeni.

Prave krmivo je vedle pracovni sily nejvetsim vydajem zachranne stanice, ve velkem nakupuji treba zive cervy, smesi na dokrmovani, specializovane mleko pro mladata nebo specializovane granule pro vodni ptaky. Loni byly celkove naklady na provoz stanice, jez spada pod prispevkovou organizaci Lesy hl. m. Prahy, pres 18 milionu korun.

Desitky jezku i kachnat

Prochazime dalsi mistnosti hlavni budovy a jen kousek od karanteny se v nekolika boxech k sobe tuli pod vyhrevnymi lampami mala kachnatka. ,,Mame jich asi 80, coz je najednou opravdu hodne," rika vedouci osetrovatelka Zuzana Pokorna.

Pokorna se stara treba i o jezky, jeste pred nekolika tydny jich tu pobyvalo zhruba 150. V zachranne stanici stravili zimu v hibernaci a na jare se vratili opet do prirody. Ted tu pospavaji ctyri desitky techto savcu s bodlinami.

,,Nove nalezeni jezci byli po zime zeslabli a hubeni, coz je u nich nekdy dano vnitrnimi parazity. Asi desitce z nich se stalo, ze spadli do jezirka," vypravi osetrovatelka.

A zduraznuje, ze jezci jsou nocnimi zivocichy.

,,Takze kdyz jezka najdeme aktivniho ve dne, ma urcite nejaky problem, i kdyz to na nem treba neni videt. Kdyby ho nemel, tak spi nekde schovany. Jsou bud zraneni, coz je zpusobeno clovekem, nebo jsou slabi, nebo jde o mlade, ktere ztratilo matku," vysvetluje. Nejlepsi je proto zavolat na zachrannou stanici a poradit se s odborniky, zda a jak mu pomoct.