Pokud mesta nebo obce zrizuji vice malych skol s mene nez 180 zaky, budou je do tri let muset sloucit. Podle novych pravidel by kazda skola - materska, zakladni i stredni - jakozto pravnicka osoba mela mit alespon 180 zaku. Jedna obec tak nebude moci zrizovat zvlast napriklad materinku pro 30 deti a zaroven zakladni skolu pro 100 deti, ale musi je sloucit do jedne organizace. Nejde vsak o ruseni jednotlivych pracovist, slucovat se maji reditelstvi. Netyka se to ovsem mensich obci, kde maji pouze jedinou skolu ci skolku, kterou nemaji s kym sloucit.
Standardni soucasti pedagogickeho sboru na zakladnich skolach s vice nez 180 zaky se do tri let stanou skolni psychologove a specialni pedagogove. Velikost uvazku se urci podle poctu zaku a finance na ne poplynou ze statniho rozpoctu. Mensi skoly budou mit moznost angazovat psychologa nebo specialniho pedagoga v mensim rozsahu.
Do zakona se dostava take socialni pedagog, ktery ma pomahat resit problemy na pomezi skoly a rodiny. Dosud jejich praci platili zrizovatele nebo evropske fondy, od roku 2026 budou stejne jako ucitele placeni ze statniho rozpoctu. Reditele budou moci socialniho pedagoga zamestnat pouze tehdy, pokud jiz na skole pusobi skolni psycholog a specialni pedagog.
Zakon zavadi tzv. indexaci skol, jejim cilem je snizit nerovnosti ve vzdelavani. Nove se bude rozlisovat, jak narocne je vzdelavani v jednotlivych skolach, a skoly s vyssim podilem zaku ze socialne ci ekonomicky znevyhodnenych rodin dostanou vice penez. Mohou je vyuzit napriklad na platy ucitelu a diky tomu casteji realizovat delenou vyuku, na podpurne pozice, jako jsou skolni psychologove, specialni pedagogove a socialni pedagogove, ci mohou snizit pocet zaku ve tride.
Zatimco statni cast maturity zustava stejna, profilova cast zkousky, kterou si kazda skola nastavuje podle sebe, muze nove mit podobu komplexni absolventske prace. Pokud reditel skoly svoli, muze zak posledniho rocniku stredni skoly vypracovat minimalne 30strankovou praci, ve ktere propoji znalosti nabyte ve skole s praxi. Svou praci maturanti nasledne musi take obhajit.
Stredni a vyssi odborne skoly dostanou nove moznost kombinovat prezencni vyuku s distancni, kterou znaji z casu covidove pandemie a ktera probiha napriklad prostrednictvim online videohovoru. Skolaci mohou ,,na dalku" mit az dve petiny (40 %) vyucovacich hodin. Podminkou pro ucast zaka na kombinovane vyuce je souhlas rodicu. Pokud zak nema k dispozici potrebne pocitacove vybaveni, skola ho musi zajistit.
Zaci strednich odbornych skol budou moci odbornou praxi vykonavat primo ve firmach, kde se budou ziskavat prakticke dovednosti pod vedenim zkusenych odborniku. Skoly musi v takovem pripade uzavrit smlouvu, ktera urci, jak bude takova vyuka probihat a jakou odmenu budou ucni zapojeni do dualniho praktickeho vyucovani dostavat.
Studenty pedagogiky a zacinajici ucitele mohou na praxich podporit zkusenejsi provazejici ucitele. Ti za svou mentorskou cinnost budou moci nove ziskat odmenu ve vysi 1000 az 2000 Kc mesicne. Opatreni ma pomoci bojovat s castymi odchody mladych ucitelu a ucitelek ze skolstvi.
K rychlejsimu ziskani specializovane kvalifikace dopomohou kratke programy na vyssich odbornych skolach. Zamerit se maji na praktickou stranku vzdelavani a odbornou praxi, pricemz absolventi ziskaji osvedceni ,,profesni specialista". Jednolete ci dvoulete programy by se mely pro studenty otevrit v roce 2027.
Nejspornejsim opatrenim, ktere novela zavadi, je prevedeni financovani uklizecek, administrativnich pracovniku, skolniku ci kucharek na zrizovatele skol, tedy obce a kraje. Novela zaroven prevadi na zrizovatele i financovani tzv. ostatnich neinvesticnich vydaju skol, tedy napriklad ucebnic, kurzu plavani ci dalsiho vzdelavani pedagogu. Aby mohli pokryt nove naklady, ziskaji zrizovatele vice penez od statu prostrednictvim noveho rozpoctoveho urceni dani. Tato uprava vstupuje v platnost od 1. ledna 2026.