Ve stredu jsme se probudili do relativne tepleho rana. Teploty se pohybuji mezi 12 a 16 degC. Pres den na vetsine uzemi prevladne polojasno az skoro jasno, s vyjimkou severozapadnich a severnich Cech, kde bude az oblacno. Nejvyssi odpoledni teploty se pred frontou vysplhaji na 25 az 30 degC.
Uz behem odpoledne se ale mohou objevit prvni prehanky a bourky. K veceru v Cechach od jihozapadu pribude oblacnosti s bourkami, ktere mohou byt i velmi silne. Doprovodi je narazovity vitr o rychlosti az 110 km/h, vyjimecne i vice.
Objevi se i kroupy, a to zejmena v osamocenych bourkach, kde mohou dosahovat velikosti 3 az 5 cm, ojedinele by mohly byt i vetsi. Na samotnem bourkovem systemu se krupobiti objevi take, ale pravdepodobne v mensi mire. Fronta opusti nase uzemi v druhe polovine noci na ctvrtek.
Vetsina modelu se v poslednich dnech shoduje na postupu bourek od Sumavy pres Cechy az do oblasti Krkonos. Posledni modelove vystupy naznacuji moznost mirneho odklonu smerem k zapadnimu cipu Vysociny, coz se shoduje s mnoha podobnymi situacemi z historie, ktere se odehraly v podobnem koridoru. I tento fakt je nutne zohlednovat.
Napriklad model ECMWF se jiz nekolik dni priklani k tomu, ze jeste pred samotnym systemem se mohou objevovat prvni bourky. Take ICON D2 na poslednich vystupech toto potvrzuje. Lisi se jen v lokalizaci, zatimco ECMWF klade prvni bourky spise do oblasti severozapadnich Cech, ICON D2 preferuje Prahu a okoli.
Je otazka, zdali se vubec pred systemem bourky budou tvorit a pokud ano, tak pravdepodobne pouze v radu jednotek. Zejmena v techto osamocenych bourkach bude riziko krupobiti nejvetsi.
Duvodem k zneklidneni jsou podminky, v jakych se budou bourky tvorit. Bourka potrebuje ke svemu zivotu energii. Podobne jako auto jezdi na benzin, tak u bourek mluvime o dostupne potencialni energii (CAPE). Za bezne situace se bourky tvori v prostredi s hodnotami CAPE v rozmezi 500-1500 j/kg. Stredecni bourky jsou ale jine.
Modely uz nyni predikuji v maximech i hodnoty instability presahujici 2000 j/kg. To by samo o sobe nepredstavovalo takove nebezpeci. Faktor, ktery ovlivnuje celou situaci, je ale pritomnost tzv. strihu vetru, coz je parametr, jenz zohlednuje zmenu smeru a rychlosti vetru s vyskou. Cim vetsi je rozdil mezi prizemnim vetrnym polem a tim jak fouka ve vyssich vrstvach atmosfery, tim nebezpecnejsi bourky mohou byt.
Dalsi ingredienci je tzv. helicita, ktera urcuje jestli vzestupne proudy, ktere jako ,,benzin" napajeji bourky a pomahaji jejich vzniku, budou vykazovat rotaci. Tato kombinace dostatecne energie a techto dilcich faktoru vytvari koktejl, jenz i v nasich podminkach nahrava vzniku bouri supercelarniho typu.
Supercela je specialni druh bourky s jednim dominantnim vzestupnym a rotujicim proudem. Supercelarni bouri charakterizuje pritomnost tzv. mezocyklony, tedy oblast otacejici se kolem sve vertikalni osy. V mezocyklone se nachazi oblacna snizenina zvana wall cloud, ze ktere se v nekterych pripadech muze spustit i tornado.
Experimentalni skupina meteorologu ESTOFEX varuje uz od uterniho odpoledne pred velmi silnymi bourkami v pasu od Bavorska az do Cech. Zminuji moznost ojedineleho vyskytu gigantickych krup o velikosti 5 az 10 cm. To se tyka zejmena vyse zminenych osamocenych bourkovych jader.
A jak muzete na radaru rozpoznat nebezpecnou bourku? Pokud se jadro vizualne odklonuje smerem doprava od postupu ostatnich cilu, pak se muze jednat o supercelu. Napriklad pokud rada bourek postupuje od Sumavy, tzn. od jihozapadu, a jedno jadro se zacne sklanet mirne smerem k vychodu az severovychodu. V takovem pripade, zejmena pokud jde o bourku zijici delsi dobu, riziko niciveho krupobiti rapidne stoupa.
Foto: Miloslav Rohacek, Novinky
Velmi silna supercela zachycena dne 8.7.2021 nedaleko obce Bystre u Policky.
Vetsina modelu se shoduje na tom, ze system se zacne vytvaret behem odpoledne v oblasti nemecko-francouzskeho pomezi, odkud se rychle presune smerem do Bavorska, kde uz behem pozdniho odpoledne budeme registrovat vyraznejsi bourkovy system.
K veceru po 19. hodine se dostane do zapadnich Cech. Behem prechodu pres Sumavu nektere modelove vystupy uz delsi dobu naznacuji az extremni narazy vetru. Odhady maximalnich hodnot atakuji hranici 140 km/h. Mirnejsi verze pocitaji s vetrem o sile orkanu, tedy nad 118 km/h.
Dalsi otazkou je, zda se system projevi ve forme tzv. bow echa. Jde o specificky typ radaroveho odrazu ve tvaru obraceneho pismene C. Na cele takoveho bourkoveho kolosu byvaji nejsilnejsi narazy vetru.
Foto: Miloslav Rohacek, .
Bow echo ma na radaru charakteristicky tvar ,,loupaku". Sipky naznacuji jak se cely system propaguje dopredu. Na jeho predni strane jsou nejsilnejsi narazy vetru. Nekdy se zejmena v jeho severnim cipu vyskytuji supercely a ojedinele i tornada. Je to dano cirkulaci, ktera je naznacena pomoci sipek proti smeru hodinovych rucicek. (schematicky obrazek z archivu autora).
Bourky se behem pozdniho vecera a noci presunou i do strednich Cech a k Praze. Posledni tri modelove vystupy trvaji na prakticky primem zasahu oblasti kolem hlavniho mesta. K metropoli bourky dorazi priblizne mezi 21. az 22. hodinou.
Odtud se budou presouvat dale smerem k severovychodu a na sve ceste zasahnou i casti Libereckeho a Kralovehradeckeho kraje. Svou pout bourky nad nasim uzemim zakonci u Krkonos, kde nektere modely stale pocitaji s narazy v extremnich pripadech presahujici i 110 km/h. Pote se system presune do Polska, odkud doputuje pravdepodobne az k Baltskemu mori.
Vzhledem k predikovane delce zivotnosti celeho bourkoveho systemu je pravdepodobne, ze dojde k naplneni charakteristiky jevu zvaneho derecho. Timto pojmem se oznacuje rychle postupujici vetrna boure, ktera meri na delku vice nez 100 kilometru a draha jejiho pusobeni dosahuje minimalne 400 km.
Casto se behem jednoho dne prezene pres nekolik statu. Objevit se muze jak v zime v ramci vetrnych smrsti, tak i v horkem lete po delsi vlne veder.
Foto: Miloslav Rohacek, Novinky
Boure, ktere jsou zpetne vyhodnocene jako derecho, byvaji na cele doprovazene gigantickymi oblacnymi formacemi.
Na rozdil od ostatnich zminenych jevu se derecho vyhodnocuje vzdy az zpetne na zaklade zpusobenych cetnych skod a namerenych narazu vetru, ktere musi v oblasti pasu o delce minimalne 400 km dosahovat vice nez 90 km/h.
Abychom bouri mohli nazvat derechem, musi tyto skody zpusobit pruchod jednoho a toho sameho systemu. Zdali ocekavana situace splni tyto charakteristiky, bude jasne az v nasledujicich dnech.