Podle namerenych dat z detektoru blesku site blitzortung nad Ceskem do stredecni pulnoci uderilo presne 35 166 vyboju. Prevazna vetsina zablesku se odehrala mezi oblaky a nejvetsi elektricka aktivita se vyskytla na bourkovem systemu, jenz prochazel okolo 23. hodiny jihovychodni casti Stredoceskeho kraje.
Z pohledu pozorovatelu slo v pasu od Pribrami k Horicim az o nekolik probliknuti oblohy za sekundu. Takto bleskove aktivni bourky se v Cesku objevi v radu nizsich jednotek pripadu za rok.
Rozvoj predfrontalnich bourek v odpolednich hodinach zpocatku blokovala vrstva vysoke a stredni oblacnosti, ale to se behem relativne kratke chvile zmenilo. Prvni osamocene bourkove jadro vzniklo kratce po 17. hodine na Sluknovsku, odkud ale nase uzemi rychle opustilo.
K dalsimu explozivnimu rozvoji bourek doslo v regionu vychodne od Prahy, kde se ve vhodnych atmosferickych podminkach zformovalo hned nekolik tzv. supercelarnich bouri, ktere se vyznacovaly predevsim silnym krupobitim. Tato izolovana bourkova jadra vykazujici rotaci se presouvala dale k severovychodu pres Kralovehradecky a Pardubicky kraj.
Foto: Miloslav Rohacek, Novinky
Vznikajici stredecni supercela severovychodne od Prahy
Nejvetsi kroupy okolo 4 cm podle dosavadnich zjisteni padaly na Nymbursku a Hradecku. Vyrazne skody na vegetaci zrejme napachala akumulace nekolikacentimetrovych krup ve meste Sadska jihozapadne od Nymburka, kde se vytvoril ,,kroupovy koberec".
Foto: Zdena Cindrova
Nanosy krup v Sadske na Nymbursku
Kvuli bourkam v Cesku hasici vyjizdeli k temer 500 udalostem, nejcasteji odklizeli spadle stromy a cerpali vodu. Bez elektriny bylo kolem pulnoci vic nez 70 tisic odberatelu. Stromy spadle na trat omezily provoz treba u Benesova, Sedlcan na Pribramsku nebo Pacova na Pelhrimovsku.
Supercela je specialni druh osamocene bourky s jednim dominantnim vzestupnym a rotujicim proudem. Charakterizuje ji take pritomnost tzv. mezocyklony, tedy oblasti otacejici se kolem vertikalni osy. V mezocyklone se nachazi oblacna snizenina zvana wall cloud, ze ktere se v nekterych pripadech muze spustit i tornado. Pri vhodnych podminkach supercely preziji i nekolik hodin.
Supercelarni boure pro svuj vyvoj potrebuji specificke podminky atmosfery. Mezi nejdulezitejsi parametr patri dostatecne instabilni prostredi (teplota s vyskou musi rychle klesat) a energeticka podpora pro vystupne pohyby vzduchu, ktera je znama pod zkratkou CAPE. Dalsim klicovym faktorem je tzv. vertikalni strih vetru, jenz znamena zmenu smeru a rychlosti vetru s vyskou. V neposledni rade se sleduje i tzv. helicita, ktera udava schopnost rotace vystupnych proudu vzduchu kolem vertikalni osy.
Na meteorologickem radaru klasickou pravostacivou supercelu pozname zejmena podle odrazu ve tvaru haku (tzv. hook echo) a mirne odkloneneho smeru postupu oproti ostatnim bunkam. Prikladem mohou byt prichazejici bourky od zapadu na vychod, kde se supercela zacne stacet smerem k jihovychodu.
Se setmenim do Ceska pres Sumavu vstoupil ocekavany bourkovy system, ktery zacal vyrazne nabirat na intenzite v okoli stredoceske Pribrami, odkud se presouval dale na Benesovsko, kde napachal nejvetsi skody silny vitr.
Postupujici bourkovy komplex se postupne zformoval i do tzv. bow echa, coz je radarovy odraz ve tvaru obraceneho pismene C. Boure je charakteristicka zejmena nicivymi narazy vetru a casto vysokou bleskovou aktivitou.
,,V ramci bourkoveho systemu (postupne tzv. bow echa) jdouciho z Posumavi k severovychodu byl pak vydan pozdeji vecer i nejvyssi stupen vystrahy na pozorovany jev. Bourka ale nenaplnila z hlediska narazu vetru predpoklady, avsak narazy kolem 90 km/h byly na stanicich zaznamenany (nejvice Novy Bydzov 92 km/h, Ceska Skalice, Rozkos a Hulice 88 km/h)," uvedl na Facebooku Cesky hydrometeorologicky ustav
Foto: blesky.bourky.cz
Podle detekce blesku se nejvyssi bleskova aktivita soustredovala nad jihovychodni casti Stredoceskeho kraje.