Muzeum vystavilo 200 let stary kondom s kresbou hanbate jeptisky

Amsterodamske Rijkmuseum vystavilo prezervativ, jenz pochazi z roku 1830. Je soucasti expozice tisku, kreseb a fotografii zobrazujicich sexualitu a prostituci v 19. stoleti. Na kondomu je totiz vytisknut az necekane detailne ztvarneny komicky vyjev jeptisky s roztazenyma nohama a tri mnichu, kteri ji s vyhrnutymi odevy ukazuji sve vzruseni.

Scena je doplnena napisem, jenz v prekladu znamena ,,toto je moje volba" a podle odborniku je odkazem, nebo spise parodii na recky mytus o trojskem princi Paridovi, jenz mel rozsoudit spor tri krasnych bohyn - Afrodity, Atheny a Hery - ktera z nich je nejkrasnejsi. Zaroven ma jit o ironickou poznamku smerem k celibatu, a nejen proto se tedy predpoklada, ze kondomy s timto motivem slouzily jako jakysi ,,suvenyr" z nevestince.

Muzeum tento artefakt, vyrobeny pravdepodobne z ovciho slepeho streva, ziskalo do svych sbirek zhruba pred pulrokem na aukci, kde bylo ponekud prekvapive jedinym zajemcem. Tomu odpovida i vcelku prekvapive nizka cena tisic eur (pri dnesnim kurzu lehce pres 25 tisic korun). V Rijkmuseu bude verejne k videni do konce letosniho listopadu.

,,Je znamo, ze se do dnesni doby dochovaly pouze dva takove predmety. To ukazuje, ze tisk byl pouzivan v siroke skale kontextu," uvedlo Rijksmuseum v tiskove zprave a dodalo, ze tento prezervativ ,,ztelesnuje jak svetlejsi, tak temnejsi stranky sexualniho zdravi v dobe, kdy bylo hledani smyslneho poteseni provazeno obavami z nechteneho tehotenstvi a pohlavne prenosnych chorob - zejmena syfilisu."

Web The Washington Post doplnil, ze prvni zminky o pouzivani pomucek, ktere mely slouzit jako antikoncepce, se datuji priblizne do roku 3000 pred nasim letopoctem v souvislosti s kretskym kralem Minosem, jenz mel za timto ucelem pouzivat kozi mechyr. Odbornici se vsak neshoduji, zda jej pouzival sam, nebo aplikoval zenam.

Vyzkumnice Kate Stephensonova pak uvedla, ze co se tyce primo kondomu, respektive jejich primych predchudcu, nasla nejstarsi zminku o jejich pouzivani v roce 1564, kdy byl v dnesni Italii popsan muz pouzivajici jako antikoncepci lnene platno. Stejny pripad pak o nekolik let pozdeji zaznamenal i dalsi tehdejsi ucenec.