Trumpovy skrty v rozpoctu NASA by se nejvic projevily prave na vedeckych misich. Ty by proti lonskemu rozpoctu prisly az o 53 % financnich prostredku, uvadi denik The Guardian. Navrh rozpoctu musi sice jeste schvalit Kongres, ale tam maji Trumpovi republikani vetsinu. Zavirani laboratori NASA a ukonceni misi do hloubky vesmiru, a to i tech jez probihaji, je tak velmi realna.
Mezi nejprominentnejsi mozne obeti Trumpovych skrtu patri i mise Mars Sample Return, ktera ma na Zemi privezt vzorky kameni a prachu z Marsu, nebo projekty Davinci+ a Veritas, coz jsou projekty oznamene za vlady Joea Bidena. V jejich ramci se NASA mela na zacatku pristiho desetileti poprve od roku 1989 vratit ke studiu Venuse. Cilem je mj. pochopit, jak se z Venuse stal ,,svet pripominajici inferno", ackoli se toto vesmirne teleso v ruznych ohledech podoba Zemi.
Zastanci provozu NASA se nyni snazi ovlivnit zakonodarce, aby se prezidentovi vzepreli a financovani agentury aspon zachovali, pokud ho rovnou nezvysi. ,,Jako udalost hromadneho vymirani je oznacovano neco jako asteroid, ktery zasahne Zemi a zivot, ktery jinak perfektne fungoval. Zdrave ekosystemy, ktere byly vyvazene a fungovaly, jsou vyhlazeny ve velkych poctech. To je v podstate tento navrh rozpoctu," rekl sef oddeleni Planetarni spolecnosti pro vesmirnou politiku Casey Dreier.
,,Zdecimovalo by to projekty, ktere funguji, ktere splnuji rozpocet a lhuty, ktere uz byly zaplaceny a poskytuji dobrou vedu. Videli byste vypnuti misi za letu, delsi mise uvedene do hibernace nebo ponechane, aby se potloukaly vesmirem. Videli byste kompletne zrusene projekty, ktere by mohly byt spustene pristi rok, a stovky, ne-li tisice, vedcu a inzenyru a dalsich by byly kvuli ztrate penez na vyzkum a investice do technologie propusteny," dodal Dreier.
Ackoliv vlada planuje seskrtat celkovy rozpocet NASA, Trump naopak pozaduje uprednostneni vysilani astronautu do vesmiru, a tyto mise by naopak mely dostat vice financi nez dosud. Trump obzvlast chce dostat prvni lidskou posadku na Mars, coz je take cilem jeho dosud Kongresem nepotvrzeneho kandidata na sefa NASA Jareda Isaacmana. Aby tak splnil vlastni protichudne cile vyslani cloveka na Mars a snizeni rozpoctu agentury, obetuje Trump vsechny ostatni mise a projekty.
,,Tim uzavre kohoutek objevu, investic, ktere delame nyni a vyplati se za pet, deset nebo dvacet let, a mohou od zakladu zmenit nase pochopeni naseho mista ve vesmiru a naseho puvodu. Je Mars obyvatelny pro zivot? Je Venuse? Kolik je ve vesmiru planet, jako je Zeme? Tento druh otazek zustane bez odpovedi, protoze jsme se proste rozhodli, ze na ne neodpovime," vyjadril se k Trumpovym planum Dreier.
Dalsi velkou ztratou, kterou mohou Trumpovy skrty zpusobit, by mohl byt vesmirny teleskop Nancy Grace Romanove, nastupce teleskopu Jamese Webba a Edwina Hubblea. Teleskop, ktery NASA stal 3,9 miliardy dolaru (86,2 miliardy korun), se blizi svemu dokonceni a do provozu by mel byt uveden v kvetnu 2027.
Ocekava se, ze by novy vesmirny teleskop mohl odhalit dalsich 200 tisic planet mimo nasi slunecni soustavu. Podle Planetarni spolecnosti by tento teleskop, jehoz uvedeni do provozu muze novy navrh rozpoctu zcela zrusit, mohl take pomoci odhalit tajemstvi cernych der, temne hmoty a temne energie. Astrofyzik David Spergel proto ukonceni projektu, na ktery uz NASA vynalozila miliardy dolaru, oznacil za ,,silenstvi".
Dalsi experti se boji, ze Trump izolaci NASA od vedy umozni, aby se vedeni lidskeho pusobeni ve vesmiru ujaly jine zeme. ,,To, co se ted deje, a to se netyka jen NASA, ma vseobecne nadech: ,Ne, veda uz pro nas neni tak dulezita jako driv'. Budou USA zaostavat? Zabere to cas, nestane se to zitra, ale Cina ma dost lidi a dost vedcu. Pokud zainvestuji mnohem vic do vedy a vyvoje technologii, budou konkurenceschopnejsi a do peti az deseti let dosahnou veci, kterych dnes muze dosahnout jen NASA", rekl izraelsky astrofyzik Ehud Behar, ktery driv pusobil prave v NASA.
Dreier ovsem na zaklade rozhovoru s republikanskymi a demokratickymi zakonodarci tvrdi, ze vesmirna agentura ma stale nadeji. Argumenty zakonodarcu, proc se v teto veci vzeprit Trumpovi, se podle nej nejcasteji vraci k jedine otazce: Proc zahazovat tolik veci, za ktere uz USA zaplatily?
,,Je to rozpocet redukce, je to rozpocet ustupu. Je to v podstate, jako bychom se hrbili nad mobilem a koukali na fotky Grand Canyonu, kdyz ve skutecnosti sedime na jeho okraji a ani se neobtezujeme na nej podivat," zhodnotil situaci Dreier.