Merkelova to prohlasila v utery vecer na setkani s verejnosti v prazskem palaci Lucerna. ,,Vsichni vime, ze (rusky prezident Vladimir) Putin rozumi jen sile," zduraznila exkanclerka, ktera stala v cele nemecke vlady v letech 2005 az 2021.
,,A nejsilnejsi zpravou pro nej bude, kdyz Evropa a Amerika potahnou za jeden provaz," dodala s tim, ze prinutit Moskvu k ukonceni konfliktu nebude snadne. ,,Musime se o to ale snazit," dodala.
Podle Merkelove se nesmi stat, aby evropsti politici jezdili do Washingtonu a kazdy z nich tam u prezidenta Donalda Trumpa rikal neco jineho. ,,Musi naopak ukazovat, ze Evropa neni slaboch a ze je silna. Strach neni dobry radce," zduraznila.
Merkelova nicmene uvedla, ze si stoji za svym diplomatickym postupem vuci Rusku v dobe, kdy stala v cele spolkoveho kabinetu. Zeme jako Polsko nebo pobaltske republiky ji pry tehdy nabadaly, aby volila tvrdsi postup.
Byvala kanclerka poukazala na to, ze i za studene valky udrzovaly zeme NATO pri soucasnem odstrasovani jiste vztahy se staty tehdejsiho vychodniho bloku. Diplomaticka jednani jsou podle ni potrebna i dnes s cilem ukonceni konfliktu na Ukrajine.
Merkelova se zminila take o migracni vlne, jiz Evropa ve zvysene mire celi posledni desetileti. Za svym vyrokem z roku 2015, kdy rekla znamou vetu ,,my to zvladneme" (,,Wir schaffen das") , si i dnes stoji.
,,Rekla jsem ,my to zvladneme', ne ze ,ja to zvladnu," prohlasila s tim, ze i pri reseni tohoto problemu je nutny spolecny postup, v tomto pripade statu Evropske unie. ,,Nikdy bych si nedokazala predstavit, ze budeme zahanet migranty vodnimi dely do Rakouska a do Madarska. To by bylo spatne," uvedla.
Pripustila, ze nesmi rozhodovat prevadeci a ze je nutne odsouvat ty migranty, kteri ,,tady nemaji byt". Podle Merkelove ale neni ale ani mozne nechat si vnucovat retoriku populistu, konkretne krajne pravicove strany Alternativa pro Nemecko (AfD).
Varovala pred protestnimi hlasy pro tuto stranu, ktera podle ni chce odstranit demokracii. ,,V roce 1990 jsme si mysleli, ze demokracie zvitezila. Ted ale zjistujeme, ze za demokracii musime znovu bojovat," uvedla.
Setkani Merkelove s verejnosti bylo soucasti jeji uterni navstevy v Praze, pri niz predstavila svou knihu memoaru s nazvem Svoboda (Freiheit) a usporadala k ni v prazskem Palaci knih Luxor autogramiadu. Kniha vysla v Nemecku uz loni a dockala se i prekladu do cestiny.
Memoary Merkelova sepsala se svou dlouholetou spolupracovnici Beate Baumanovou. Na vice nez 700 stranach knihy lici sve detstvi, dospivani v totalitni Nemecke demokraticke republice (NDR) a politickou karieru ve sjednocenem Nemecku, ktera ji dovedla az do kresla kanclerky. Na nekolika stranach se zminuje take o byvalem Ceskoslovensku a Praze, kde v polovine 80. let minuleho stoleti pobyvala na vedeckych stazich.