Kolja je nejvetsi krizovatka v mem zivote, rika herecka Silvia Suvadova

Kristyna Skalnikova

Premyslite nekdy, jakym smerem by se ubiral vas zivot, kdyby nebylo Kolji?

Verim v osud, v jakysi predepsany scenar zivota. Ocitame se na krizovatkach, kdy mame moznost se rozhodovat. Otazka, zda jsem mohla ucinit jinou volbu, nebo byla uz predem dana, me neprestava fascinovat.

Kdyz mi bylo osmnact let, prijali me na herectvi na Vysokou skolu muzickych umeni v Bratislave, ackoli jsem chtela studovat i psychologii nebo pedagogiku. Maminka byla proti studiu herectvi, tatinek me v tom naopak podporoval.

Pred nastupem na skolu me ale potkala velka laska v mem rodnem Dolnem Kubine. Behem prvniho rocniku jsem kvuli ni zvazovala, ze bych se tam vratila. V Bratislave, kde jsem studovala, me tehdy navic zacali oslovovat modelingovi scouti. Jednou me v kavarne pozorovala i dnes znama ceska fotografka Anna Kovacic. Ja se ale chtela venovat herectvi.

Modeling jste si nikdy nezkusila?

Az o mnoho let pozdeji jsem se v Los Angeles zucastnila modni prehlidky pro znacku Fendi. Take jsem se stala tvari svetove reklamni kampane na kontaktni cocky Ciba Vision. Modelingu jsem se ale nikdy naplno nevenovala.

V dobe nataceni Kolji vam bylo dvaadvacet, stale jste studovala Vysokou skolu muzickych umeni v Bratislave. Jak jste se k filmu dostala?

Tento moment je patrne nejvetsi krizovatka v mem zivote. Pamatuju si, jak jsem s velkym ruksakem odchazela ze skoly na nadrazi. Chystala jsem se odjet domu, abych si tam vyprala obleceni. Na posledni chvili za mnou doslova vyletel vratny. Tenkrat nebyly mobily, takze by me jinak nezastihl.

Rekl mi, ze na vratnici volali Jan a Zdenek Sverakovi, ze pry jsou v Kolibe (bratislavska ctvrt, kde se nachazeji filmove ateliery - pozn. red.) a ze se za nimi mam okamzite stavit. Odpovedela jsem, ze to neprichazi v uvahu, protoze je patek, vlaky jsou plne a mam koupenou mistenku.

Zajimalo me, co treba rezirovali, vratny na to, ze Akumulator 1. Film jsem neznala a trvala jsem na tom, ze jedu do Dolneho Kubina. Vratny mi sebral ruksak, sdelil mi, ze si ho necha na vratnici a at utikam na Kolibu. Tak jsem ho poslechla. Herci jsou trochu jako vojaci, zkratka plni prikazy.

Foto: archiv Silvie Suvadove

Se Zdenkem Sverakem natacela do filmu Kolja (1996) milostnou scenu davno pred vypuknutim afery MeToo.

Jak vas Sverakovi objevili?

Na vysoke skole nas fotili a tyto portrety pak rozesilali do slovenskych castingovych agentur. Jedna z nich, ktera snad stale existuje, se jmenovala Galaxy. Sverakovi se do Bratislavy prijeli podivat na herecku Kamilu Magalovou. Myslim, ze ji zvazovali do role, ktera pak pripadla Libusce Safrankove.

Pry si tehdy prohlizeli fotky dalsich slovenskych herecek, narazili i na moji a chteli me videt. K ziskani role nejspis prispelo taky to, ze umim hrat na housle, byt ve filmu hraju na cello. Mela jsem koucku, ktera si pak zahrala drobnou postavu cestujici v metru, s niz se Zdenek Sverak da do reci.

Ve filmu jste ztvarnila jeho milenku. Dnes se kvuli hnuti MeToo velmi resi nataceni milostnych scen, existuje i profese koordinatora intimity. Jak probihalo tehdy, v polovine devadesatych let?

Predem se to moc neresilo. Tvurci mi o intimni scene rekli az tesne pred natacenim. Branila jsem se tomu, protoze jsem stydliva a velmi citliva na sve telo. Honza Sverak se mnou scenu rozebral z reziserskeho hlediska. Ja ale potrebovala i otcovsky pristup, ktereho se ujal Zdenek. Dali jsme si panaka a ujistil me, ze nepujde o nic spatneho nebo neslusneho, ze je to umeni.

Kolja vam dozajista otevrel dvere do Spojenych statu.

Vdecim za to reziserovi Patricku Grandawovi, ktery tehdy koncil studium na Univerzite Jizni Kalifornie. Americane miluji Prahu, jeho nevyjimaje. Tvrdil mi, ze Kolju videl sedmnactkrat.

Napsal scenar sveho prvniho snimku Melting Glass, v nemz mi napsal postavu na telo. Nejakym zpusobem se mu podarilo najit telefonni cislo na mou maminku, u ktere jsem zrovna byla, kdyz volal.

Film jsme natocili v Praze v roce 1999, pak jsem s nim odletela do Ameriky nadabovat postsynchrony. Anglicky jsem do te doby skoro vubec neumela.

Foto: archiv Silvie Suvadove

V Hollywoodu se spratelila i s hercem Davidem Carradinem, hvezdou filmovych serii Kill Bill nebo Kung Fu.

Do USA jste se natrvalo prestehovala az v roce 2002 a zustala tam sestnact let. Jezdila jste za ocean v mezicase?

Ano, do Statu jsem jela na pul roku na turisticka viza. Amerika se mi od zacatku velice zamlouvala. Jsou dva typy lidi. Jedni Los Angeles miluji kvuli mori, kosmopolite, tamnim lidem a jeho energii. Druzi ho nenavidi, vadi jim, ze mesto nema centrum a kavarnicky.

Rok jsem pak cekala na pracovni viza. Bylo tezke je ziskat, opet mi v tom pomohl oscarovy Kolja. Nasla jsem si dobreho pravnika z New Yorku, a kdyz uz jsem s vizy definitivne mohla odjet, prislo 11. zari 2001. Maminka dostala strach a nechtela me pustit. Prestehovani jsem odkladala, az mi platnost viz malem vyprsela.

Silvia Suvadova

  • Herecka pochazi ze slovenskeho Ruzomberku, kde se narodila roku 1973. Vyrustala v nedalekem Dolnem Kubine.
  • Vystudovala herectvi na Vysoke skole muzickych umeni v Bratislave.
  • Kariernim zlomem pro ni byla role v horke komedii Kolja rezisera Jana Sveraka, jenz za nej v roce 1997 ziskal Oscara za nejlepsi zahranicni film.
  • Behem pobytu ve Spojenych statech, kde zila v letech 2002 az 2018, si zahrala v hororu Puppet Master vs. Demonic Toys (2004), akcnim snimku Rychle a zbesile: Tokijska jizda (2006) ci zivotopisnem dramatu Polanski (2009), v nemz ztvarnila matku rezisera Romana Polanskeho.
  • Dnes se venuje prevazne spiritualite a prilezitostne hraje, naposledy v lonske tuzemske cerne komedii Dablova sbirka rezisera Marka Dobese. Ten ji v pripravovanem historickem filmu obsadil do ulohy Very Husakove.

Anglictinu jste se poradne zacala ucit az ve Statech. Kolik casu vam zabralo, nez jste ji zacala ovladat?

Hodne, protoze jsem zpocatku bydlela se Slovakem a schazela se zejmena se svymi krajany. Spolubydlici mi poradil, abych zacala cist anglicke knihy o tematech, ktera me bavi, a kazde slovo, jemuz bych nerozumela, si podtrhla a prelozila pomoci slovniku. Ridila jsem se tim, navic jsem si poustela filmy s anglickymi titulky.

Nejnarocnejsi byly rozhovory s Americany. S ucitelkou, k niz jsem take dochazela, to bylo snadne, pri beznych konverzacich na schuzkach daleko tezsi. Americane jsou vsak empaticti.

Najala jsem si i slavneho kouce prizvuku Roberta Eastona, ktery pracoval s radou hvezd. Uctoval si dve ste dolaru na hodinu. Kvuli vysokemu veku uz nemohl ridit, a tak jsme uzavreli dohodu. Po vecerech jsem ho vozila na vecirky a pak zase domu a on me behem techto jizd ucil americky akcent. Radil mi, abych slovensky hovorila jen v nejnutnejsich pripadech se svymi pribuznymi.

Bylo tezke setrvat u herectvi?

Od momentu, kdy jsem uz mluvila plynne anglicky, coz bylo v roce 2004 pri nataceni hororu Puppet Master vs. Demonic Toys, uz to slo snadneji. Natocila jsem pak asi dvacet nezavislych filmu. Byla jsem ve finale castingu na Bond girl v Casino Royale mezi poslednimi peti uchazeckami. Nalepkovali me, ze jsem necim mezi Cameron Diazovou a Michelle Pfeifferovou.

Foto: archiv Silvie Suvadove

Na nataceni se potkala i s hercem Stevem Buscemim.

Spratelila jste se s hollywoodskymi hvezdami?

Pomohl mi v tom muj zajem o duchovni zivot. Los Angeles je nejenom centrum filmoveho prumyslu, ale i zapadni spirituality. Herci jsou velice citlivi, potrebuji se hodne venovat svemu nitru. Vetsina z nich medituje, je to pro ne stejne jako dat si kavu. Dostala jsem se diky tomu do okruhu hollywoodskych hercu a producentu. Byl mezi nimi napriklad Jim Carrey nebo Jeff Goldblum, s nimz jsem se parkrat potkala i mimo tato skupinova setkani.

Dnes mate americke obcanstvi. Jak se vam ho podarilo ziskat?

Bylo to v dobe, kdy jsem se zacala intenzivne venovat spiritualite. V roce 2013 jsem ziskala zelenou kartu a po dalsich peti letech i obcanstvi. Paradoxne jsem se temer okamzite po jeho ziskani vratila na Slovensko za nemocnym tatinkem.

V rodne zemi jste pak zalozila online spiritualni skolu. Kdyz k vam prijdu na kurz, co od nej mohu ocekavat?

Osobni kurzy se zameruji na hlubokou praci s emocemi. Online skola nabizi dvoulete studium, ale zajemci si mohou vybrat napriklad i mesicni clenstvi.

Myslim, ze se od ostatnich koucu lisim tim, ze pracuji se vsemi castmi nas samych. Kladu stejny duraz na mysl, emoce, srdce, tedy lasku, i na nase fyzicke telo. Neni mozne pracovat jen s jednou casti a tu druhou podcenovat nebo ji nechavat stranou.

Rikam tomu vertikalni uceni. Stejne jako se napojujeme na vysoke frekvence a svetlo, jdeme zaroven hluboko do sebe, do nejvetsich traumat a bolesti. Verim, ze jakmile uvolnime zaseknutou energii v sobe, ovlivnime tim nasi realitu.

Poradam i vypravy na energeticky silna mista. V srpnu vyrazime na mystickou horu Untersberg, ktera se nachazi kousek od Salcburku na hranici Rakouska a Nemecka. Dalajlama o ni rekl, ze je srdecni cakrou Evropy.