Z ruske tvare mizi i posledni mirove sminky. Spatne drzici mirovou masku Moskva odhodila. Nikde vsak nevidim, ze by nasi zastanci miru za kazdou cenu demonstrovali pred ruskou ambasadou a davali najevo nespokojenost s pristupem Moskvy. Nevidim je kricet pozadavky, aby Moskva nestupnovala agresi. Neslysim je rikat, ze nejdulezitejsi je prerusit boje, aby neumirali dalsi lide vcetne civilistu, ze je hlavni co nejrychlejsi klid zbrani, aby nepribyvalo obeti na obou stranach. Domlouvat se na reseni konfliktu az pak. Jako by lidem chybely noticky, podle nichz maji hrat. Kdyby jim tak zalezelo na miru na Ukrajine, aby neumirali Slovane na obou stranach, dali by to najevo. Ale nic. Ticho po pesine.
Ono je snazsi volat po miru nez opakovat valecnickou retoriku Ruska, ze bude bojovat tak dlouho, dokud nedosahne svych cilu. I kdyby takove noty byly rozeslany, hralo by se podle nich spatne, slova by vazla v krku, nebot vetsina lidi vi, ze za valky se maji skoro vsichni hur. Malokdo si preje stat se hrdinou a nikdo nechce byt mrtvym hrdinou, protoze ten si svuj okamzik slavy neuzije.
Nanejvys je proto slyset, ze je potreba pochopit a odstranit koreny konfliktu, ze se Rusko citilo ohrozeno rozsirovanim NATO a meli jsme to brat v uvahu, jak hlasa Moskva a naposled servilne opakuje Vaclav Klaus, ktery se tak dostal na stejnou lodku s komunistkou Katerinou Konecnou.
Jedno je pravda, brat vazne ruska vyjadreni jsme meli, abychom se vcas pripravili na to, co prijde a co lze oznacit jen jako ruskou agresi.
Kremelskemu vedeni se nemuselo libit, ze se NATO rozsiruje smerem k jeho hranicim, a mohlo mit obavy. Zadnemu utoku vsak Rusko necelilo, na jeho hranicich se nesoustredilo mohutne uskupeni sil, ktere by mohly tahnout na Moskvu. To Rusko soustredovalo sve jednotky u hranic s Ukrajinou a navzdory vsem apelum zahajilo agresivni valku, ktera se neda nijak opravnit a popira zakladni zasady mezinarodniho prava.
Pokud se Moskva a jeji priznivci ohaneji potlacovanim ruskojazycne mensiny na Ukrajine, tak by se nemelo zapominat, kdy k tomu doslo - pote, co nezakonne anektovalo Krym. Pokud by dochazelo k potlacovani ruskojazycnych obyvatel na vychode Ukrajiny predtim, bylo by to za vlady proruskeho prezidenta Viktora Janukovyce. I casto pripominany pozar Domu odboru, pri nemz zemrelo 48 lidi, se odehral 2. kvetna, tedy dva mesice po anexi Krymu a ctyri tydny pote, kdy proruske sily obsadily budovu tajne sluzby a spravy Donecke oblasti. To je, jako bychom meli nechat koncem 30. let v Sudetech beztrestne radit henleinovske freikorpsy. Ukrajina uz byla pod ruskym utokem, coz neni zadnou obhajobou toho, co se stalo v Odese.
Extremni ruske pozadavky kladene na Kyjev ukazuji, o co ve skutecnosti jde. Mir Moskva chce jen proto, ze je lepsi dosahnout cilu bez boje nez za cenu krve vlastnich vojaku a tun znicene vyzbroje, na coz ji americky prezident Donald Trump hloupe skace. Je potreba pamatovat na vyrok Carla von Clausewitze: ,,Valka je pokracovanim politiky jinymi, tudiz vojenskymi prostredky." Zahajeni valky neznamena, ze se cile meni. Jen se k jejich dosazeni pouzije vojenske sily. Pokud by se vsak naskytla moznost dosahnout jich bez dalsiho boje, je to lepsi. Vojevudci radi vitezne vstupuji do dobytych mest, aby ukazali sve schopnosti, ale vudci radeji ziskaji vse s minimem ztrat. Nefascinuje je druhy nejvetsi vojevudce antiky Pyrrhos, ktery sice vyhral, ale za cenu ztraty sve armady. Chteji vse co nejlacineji a toho se Putin drzi. A pokud to nejde politicky a nestaci mu podpora pate kolony svych vernych, bude dal pouzivat vojenskou silu bez ohledu na to, co si mysli jeho priznivci.