Kratke vlny: Britsky recept na zvladani dezinformaci a misinformaci

Dezinformace mohou mit zasadni dopad na spolecnost, tim jak podryvaji duveru, polarizuji, ohrozuji zdravi i bezpecnost a komplikuji schopnost spolecnosti celit krizim. V digitalni dobe je jejich sireni rychle a jejich dopady dalekosahle. Jak jim ale celit? Britsky regulator Ofcom si nechal od spolecnosti Verian zpracovat studii s nazvem ,,Co-creating ways to navigate and mitigate against mis and disinformation".

Studie predklada pomerne detailni pohled na to, jak ruzne skupiny obyvatel, v tomto pripade obyvatel Velke Britanie, vnimaji dezinformace a misinformace, jake prekazky jim brani v rozpoznavani techto informaci a jake strategie mohou pomoci tuto situaci zlepsit.

Wikipedie: ,,Misinformace je informace, ktera je nepravdiva, ale neni vytvorena umyslne se zamerem zpusobit skodu ci ke lhani. Tim se lisi od dezinformace, se kterou byva zamenovana, coz je take nepravdiva informace, ktera je ale sirena s vedomim, ze se jedna o nepravdivy obsah a se zamerem uskodit nebo ovlivnit nas usudek."

Vyzkum ukazuje, ze nachylnost k dezinformacim a misinformacim neni vysadou konkretnich skupin - v ruznych situacich a kontextech muze byt zranitelny kdokoliv. Pokud bychom presto meli identifikovat konkretni skupiny, ktere jsou vystaveny vyssimu riziku, tak zprava uvadi, ze se jedna o mlade lidi ve veku 16 az 34 let, osoby z etnickych mensin a lidi, pro ktere neni anglictina materskym jazykem.

Mezi hlavni prekazky v rozpoznavani dezinformaci a misinformaci patri:

• zaplava informaci a obtizne rozliseni duveryhodnych zdroju (oblibene ,,flood the zone with the shit"),
• rozvoj a relativne levne pouziti AI, ktera usnadnuje tvorbu verohodne vypadajiciho falesneho obsahu,
• confirmation bias,
• nedostatek dovednosti pro overovani informaci a praci se zdroji,
• jazykove a kulturni bariery.

Lide, kteri v minulosti spadli docasne do site dezinformaci, popisuji zmenu postoje jako postupny proces, na ktery ma vliv nekolik katalyzatoru: osobni zkusenost, moznost konfrontace s odlisnymi nazory, nalezeni novych zdroju informaci, a dosazeni osobniho zlomoveho bodu, ktery umoznil kriticky vnimat a hodnotit predkladane informace.

Studie zduraznuje, ze neexistuje univerzalni reseni, jak s timto jevem ve spolecnosti bojovat a radi kombinovat ruzne pristupy a kanaly (online i offline). Mezi mozne nastroje muze patrit:

• Duraz na rozvoj medialni gramotnosti a kritickeho mysleni, nikoliv na konfrontaci.
• Vytvareni bezpecnych a otevrenych prostoru pro diskusi bez odsuzovani.
• Zapojeni duveryhodnych autorit z ruznych casti spolecnosti: odborniku, komunitnich lidru, pedagogu, respektovanych vrstevniku i znamych osobnosti.

Zpracovatele do studie zahrnuli typove osoby (cizinka - matka, starsi duchodkyne, konspiracni teoretik, politicky angazovany mladik), u ktery navrhuje ruzne pristupy pro diskuzi a podporu rozvoje medialni gramotnosti a kritickeho mysleni.

Ucastnici studie take uvadi, ze pro boj s dezinformacemi a misinformace povazuji za dulezite, aby ve spolecnosti existoval otevreny a bezpecny diskuzni prostor, ve kterem nebude dochazet k odsouzeni lidi, kteri dezinformacim a disinformacim uverili. Prave ,,zahnani do kouta dukazy o pravde" mohou pusobit kontraproduktivne a rozhodne neprispivaji k depolarizaci spolecnosti.

Prectete si vsechny dily serialu Kratke vlny nebo sledujte jeho RSS