Zemrela predstavitelka ceskoslovenskeho exilu Zdena Salivarova

3 minuty

,,V dnesnich (pondelnich) brzkych rannich hodinach v torontske nemocnici dobojovala svuj statecny boj pani Zdena Salivarova Skvorecka," napsala diplomatka Vamberova. Salivarove bylo 91 let.

Podle vyjadreni Vamberove se zatim pohreb Salivarove v Kanade neuskutecni. Neter Salivarove Zuzana Novotna si podle diplomatky preje prevezt ostatky obou manzelu do Ceska. Novotna se zatim nevyjadrila. V Nachode ma Skvorecky symbolicky hrob.

Mesto bude o pohrbeni Salivarove a Skvoreckeho usilovat. ,,Nachod si jejich odkazu nesmirne vazi. Nyni citime jeste silneji, ze prave Nachod je mistem, kam oba manzele patri. V budoucnu proto chceme s uctou a v soucinnosti s nejblizsimi usilovat o to, aby zde nasli spolecny odpocinek. Jiz nyni jsme v kontaktu s neteri pani Zdeny a podnikneme veskere potrebne kroky," uvedlo vedeni radnice v prohlaseni. Predstavitele mesta v nem soucasne vyjadrili soustrast rodine, pratelum a vsem, kterym byla Zdena Salivarova blizka.

V Torontu se 18. zari uskutecni dlouho planovane predstaveni Svandova divadla Divenka na trampoline, ktere je venovane zivotnimu pribehu Salivarove a Skvoreckeho.

Salivarova zalozila s manzelem nakladatelstvi Sixty-Eight Publishers

Do exilu v USA a pozdeji v Kanade odesla Salivarova s manzelem a spisovatelem Josefem Skvoreckym v roce 1969. V Torontu spolu s nim zalozila nakladatelstvi Sixty-Eight Publishers, ktere se zamerovalo na dila autoru zakazanych tehdejsim ceskoslovenskym rezimem. ,,Urcite existovala dalsi exilova nakladatelstvi. Ovsem dalo by se rici, ze Sixty-Eight Publishers skutecne patrilo k tem nejzasadnejsim," poznamenala redaktorka CT Alzbeta Stancakova.

Nakladatelstvi vzniklo v roce 1971 v Torontu. Vedla ho predevsim Salivarova. Postupne v nem vyslo vic nez dve ste titulu ceske a slovenske exilove a samizdatove literatury. Knihy, ktere nakladatelstvi vydavalo, byly napriklad od Milana Kundery. ,,Ktery mimo jine prave Zdenu Salivarovou velice ovlivnil, protoze ona jeste kratce pred emigraci studovala na prazske FAMU," uvedla Stancakova.

8 minut

Zacatky nakladatelstvi ovsem nebyly snadne. ,,Dulezitou roli sehral fakt, ze pro exulanty z roku 1968 byl Josef (Skvorecky) uz znamy spisovatel a na zaklade toho jsme si ziskali duveru ctenaru. Vzdyt ekonomika nakladatelstvi byla zalozena na tom, ze si u nas ctenari predplaceli knihy a my jsme z toho financovali jejich vydani," vzpominala Salivarova pro tisk. Po celou dobu zivota za hranicemi tak udrzovala pouto s vlasti.

Nejznamejsim romanem Salivarove je ,,Honzlova"

Po boku sveho muze zacala Salivarova take sama psat. Prvni prozy ji vysly jeste v Ceskoslovensku v casopisech Host do domu a Plamen. Jejim literarnim debutem je sbirka povidek Panska jizda, kde humorne skeptickym tonem popisuje stret muzskeho a zenskeho videni sveta. V Torontu ji vysla take novela Nebe, peklo, raj a Samozerbuch, ktery napsala se svym muzem jako zpravu o vlastnim nakladatelstvi.

Jejim nejznamejsim romanem je Honzlova, v nemz predstavila typ nonkonformni, vnitrne silne zeny, ktera se stretne s totalitnim rezimem. Podle Stancakove ve sve tvorbe reflektovala zkusenost zeny za minuleho rezimu, v cemz byla vyjimecna.

Obraz nekolika generaci ceskeho exilu vyvstava v jejim romanu s autobiografickymi prvky Hnuj zeme z roku 1994. Vznikl kratce po jeji trpke zkusenosti s objevenim sveho jmena na divokych seznamech udajnych spolupracovniku a agentu StB v rodne zemi. Nakonec pred soudem sve jmeno ocistila a nasledne sestavila z prispevku stejne postizenych sbornik Osoceni.

Mladi poznamenane emigraci otce

Nelehke chvile zazivala Salivarova i v mladi. Narodila se 21. rijna 1933 v Praze a osudy jeji rodiny poznamenala emigrace otce, ktery take vydaval knihy. ,,Tatinkovo nakladatelstvi po Unoru znarodnili, pak tatinka uveznili, a kdyz ho po dvou letech pustili, v tu ranu zmizel za kopecky. Dostal se do New Yorku a tam delal spravce u nejake lodarske spolecnosti," vzpominala. Kvuli tomu jeji matka nemohla najit praci a bratra uveznili na deset let.

Presto vystudovala divci realne gymnazium. Podarilo se ji dostat do Ceskoslovenskeho statniho souboru pisni a tancu, nasledoval jazzovy Inkognito kvartet, pusobila i v prazske Laterne Magice. Nakonec prisla nabidka do divadla Paravan. ,,Chtela jsem se ale vzdelavat, coz jsem driv z kadrovych duvodu nemohla, a proto jsem se prihlasila na FAMU. Studovala jsem tri roky dramaturgii a pak prisli Rusaci a byl amen," popisovala.

V 60. letech si nicmene zahrala v nekolika filmech, napriklad snimcich O slavnosti a hostech a Mucednici lasky rezisera Jana Nemce a take ve filmu Fararuv konec z roku 1968, ktery reziroval Evald Schorm. Take prekladala z francouzstiny, napriklad Georgese Simenona a Lea Maleta.

Skvorecky se na ni chodil divat do divadla Paravan. Vzali se v roce 1958, i kdyz se znali teprve tri mesice. Jak sama Salivarova rikala, na pochybnosti nebyl prostor. Od zacatku je pry spojovala uprimnost. ,,Nez jsme se vzali, tak jsme si na sebe vsechno povedeli. I ty nejhorsi veci. Kdyz je clovek mlady, ctyriadvacet let, tak ma nejakou milostnou minulost a vselijake 'hrisky'. A ja jsem si rikala, ja nez si toho Josefa vezmu, tak at o mne vsechno vi. At se rozhodne, jestli me chce, nebo ne. A dopadlo to dobre," vzpominala.

Salivarova psala i detektivni pribehy

Pozdeji zacala spolecne s manzelem psat taky detektivni pribehy. ,,Takovy mam ostych, ze jsem na tom podepsana. Protoze ja mu rikam napady, napisu kapitolu, dve, tri, ale on to odedre vsechno sam," popisovala skromne jejich spolupraci.

Skvorecky ji byl celozivotni inspiraci. Mnoha povidkami a clanky prispivala tez v 70. a 80. letech do exilovych casopisu. Po roce 1989 publikovala v Lidovych novinach, Literarnich novinach a Respektu.

Po umrti manzela v lednu 2012 ve veku 87 let zila Salivarova az do sve smrti v Torontu, ktere ji bylo druhym domovem. Cesko ale od revoluce pravidelne navstevovala. V roce 1990 byli manzele Skvorecti oceneni Radem Bileho lva za zasluhy o ceskou literaturu ve svete.