Velci bili zraloci miri casteji na sever. Jdou po tulenich

,,Obrovska ryba neslysne proplouvala nocni vodou. Kupredu ji pohanely jen kratke udery srpkovite modelovaneho ocasu," je prvni veta romanu Celisti pozdeji zfilmovaneho Stevenem Spielbergem. Hlavni zapletkou knihy je to, ze se lidozravy zralok bily objevi mnohem severneji, nez je bezne. Od te doby se ale svet zmenil: letos totiz zacali americti rybari narazet na tyto predatory uz i u statu Maine, tedy asi 300 kilometru severneji od dejiste Celisti.

Tito zraloci mohou merit az sest metru, jejich nejoblibenejsi koristi jsou tuleni. A prave ti je lakaji stale vice na sever, tvrdi vedci. Az donedavna byla bila trojuhelnikova ploutev rozrezavajici hladinu v mistech, jako je Maine, zcela vyjimecnou podivanou, ted se ale tamni obyvatele musi ucit s ,,velkymi bilymi" zit.

Vedci spojuji castejsi pozorovani techto zraloku prave se zvysenou dostupnosti tulenu, kterymi se zraloci zivi, a soucasne tvrdi, ze navstevnici plazi jsou pred zralocimi utoky velmi dobre chraneni a nehrozi jim vetsi nebezpeci.

Napadeni cloveka se ale neda vyloucit. Prvni zaznamenany smrtelny utok velkeho bileho zraloka v Maine se stal v roce 2020, kdy zabil 63letou Julie Dimperio Holowachovou u Bailey Island.

Proc se velci bili zraloci stehuji na sever?

Trend posunu zraloku bilych smerem k severu je v poslednich letech zcela jasny, tvrdi Greg Skomal z Massachusetts Department of Marine Fisheries, ktery vyzkumu techto paryb zasvetil vetsinu zivota. Skomal se zabyval vyskytem zraloku v Novem Skotsku v nove studii, ktera vysla v odbornem casopise Marine Ecology Progress Series.

Podle ni se behem pouhych ctyr let zvysil pocet techto predatoru v nekterych mistech dvaapulkrat, na jinych dokonce az ctyrikrat. Cim severneji, tim rychleji tam zraloku pribyvalo. Podle Skomala se zvysila i prumerna doba pobytu zraloku v techto vodach: ze 48 na 70 dni.

Hlavnim duvodem teto zmeny v tomto pripade nejsou klimaticke zmeny, jez maji jinak na migrace zvirat vyznamny vliv. Podle Skomala je hlavni pricinou uspesna ochrana tulenu u pobrezi Nove Anglie a Kanady prostrednictvim zakonu, jako je zakon o ochrane morskych savcu, coz vyznamne zvysilo pocet techto zvirat. Ale soucasne to otevrelo lakavou moznost koristi pro zraloky.

Zraloci s imunitou

Zraloci to samozrejme nevedi, ale tezi i z toho, ze velci bili zraloci nesmi byt ve federalnich vodach loveni. To plati uz od roku 1997. Nedodrzuje se to ale vzdy a vsude - napriklad vloni se rybari v Massachusetts rozhodli, ze tento zakaz budou vedome ignorovat a zraloky zacnou zabijet. Stat to lovcum zkomplikoval tim, ze zakazal pouzivat v pobreznich vodach tezke vybaveni, jez je pro lov ,,velkych bilych" nutne.

Nevyprovokovane zraloci utoky se daji rozdelit na tri druhy. Tim prvnim a zdaleka nejcastejsim jsou ,,prepadeni". Tak zni prezdivka pro utoky, kdy zralok ukousne z plavce nebo surfare kus masa a pak se k nemu uz nevrati. V techto pripadech se zralok nejspis spatne zorientuje ve vode a musi se rychle rozhodnout, zda zautoci, nebo ne. Cloveka si vybere omylem. To se nejcasteji deje na mistech, kde je vetsi mnozstvi lidi, typicky u plazi. Lide mohou v takovych pripadech, zejmena je-li zhorsena viditelnost, zraloky vyprovokovat napriklad prilis pestrym oblecenim, blyskavymi sperky nebo prilis kontrastnim opalenim. Zralok si velmi rychle uvedomi, ze clovek je prilis velka korist a uz se neodvazi k nemu vratit. I jedno takove kousnuti vsak muze zpusobit smrt.

Druhy a treti typ utoku je typicky pro hlubsi vody pobliz melcin. Jsou mnohem nebezpecnejsi v tom, ze zralok se v tomto pripade ke sve koristi vraci. Casto zacinaji tim, co vsichni dobre znaji z filmu. Zralok nekolikrat cloveka obepluje, dobre si ho prohledne a teprve pak utoci. Tyto dva typy se lisi tim, ze pri prvnim zautoci bez varovani, pri druhem zralok do cloveka nejprve narazi cumakem.