V Norsku zacali ukladat oxid uhlicity do morskeho dna

Tomas Karlik
  • Tomas Karlik

pred 8 hhodinami|Zdroj:

CT24

,

Foxnews

,

NPR

,

CBS

,

Northern Lights

Prvni komercni zarizeni pro ukladani oxidu uhliciteho z prumyslove vyroby zacalo tento tyden fungovat u norskeho pobrezi. Tento pokus o reseni oteplovani planety ma ale radu odpurcu.

,,Prave jsme bezpecne injekcne vlozili a ulozili prvni davku CO2 do rezervoaru," uvedl v pondeli generalni reditel spolecnosti Northern Lights Tim Heijn. ,,Nase lode, zarizeni a vrty jsou ted v provozu."

Tento tyden zacala fungovat tato prvni komercni sluzba, ktera nabizi ukladani oxidu uhliciteho do mist, odkud by tento silny sklenikovy plyn nemel unikat. Tim mistem je morske dno nedaleko norskeho pobrezi. Prvni injekce zkapalneleho oxidu uhliciteho do geologickeho rezervoaru pochazela z nemecke cementarny Heidelberg Materials v Breviku v jihovychodnim Norsku.

Jde o spolecny projekt tri ropnych gigantu, tezarskych spolecnosti Equinor, Shell a TotalEnergies. Jeho podstatou je zachycovat v evropskych kominech oxid uhlicity, ktery by jinak pri spalovani fosilnich paliv unikal do atmosfery a tam prispival k oteplovani planety. A pak ho vozit a ukladat do morskeho dna, coz by melo prispet k boji s klimatickymi zmenami.

Konkretne to znamena, ze po zachyceni je CO2 zkapalnen a lodi se prepravuje do terminalu Oygarden pobliz Bergenu na zapadnim pobrezi Norska. Pak ho prevedou do velkych nadrzi a nakonec se vstrikuje 100 kilometru dlouhym potrubim do morskeho dna v hloubce priblizne 2,5 kilometru, kde by mel zustat navzdy.

Technologie zachycovani a ukladani uhliku (CCS) byla zarazena mezi klimaticke nastroje Mezivladnim panelem pro zmenu klimatu (IPCC) Organizace spojenych narodu a Mezinarodni energetickou agenturou (IEA), zejmena pro snizovani uhlikove stopy prumyslovych odvetvi, jako je vyroba cementu a oceli, u nichz je obtizne dosahnout dekarbonizace.

Technologie, ktera neni vydelecna

Ukladani oxidu uhliciteho muze vypadat jako jednoduche a logicke reseni globalniho oteplovani zpusobeneho nadmernym mnozstvim oxidu uhliciteho v atmosfere. Jenze neni, vuci teto technologii existuje cela rada vyhrad.

Procedura ukladani je totiz natolik nakladna, ze bez financni podpory je pro prumyslove podniky nevyhodne ji vyuzivat. Vice se jim vyplati nakupovat si emisni povolenky. Konsorciu se zatim podarilo ziskat pouze nekolik platicich klientu: tovarnu na vyrobnu amoniaku v Nizozemsku, dve tovarny na vyrobu biopaliv v Dansku a tepelnou elektrarnu ve Svedsku.

I tak ale potrebuje financni podporu norskeho statu. Zatim ma rocni kapacitu skladovani CO2 ve vysi 1,7 milionu tun, ktera by se do konce desetileti mela zvysit asi na trojnasobek. Pro kontext: jedno osobni auto vypusti za rok do vzduchu asi 2,5 tuny tohoto sklenikoveho plynu.

Dalsi moznosti

O nejakou formu odstranovani oxidu uhliciteho z atmosfery se snazi cela rada firem a hnuti. Tim ,,nejprirozenejsim" je vysadba stromu, ktere umi menit oxid uhlicity v kmeny a vetve. To ale neni uplne spolehlive, zejmena kvuli lesnim pozarum, jejichz riziko je v teplejsim klimatu vyssi: pak se muze ohnem uhlik uvolnit. Existuji take snahy o prime zachycovani plynu z okolniho vzduchu, coz je jeste kontroverznejsi metoda.

Rada expertu vsechny tyto prumyslove metody oznacuje jako ,,greenwashing" - tedy, ze nabizeji lidem falesnou nadeji reseni klimatickeho problemu. Aby totiz podobna zarizeni mela nejaky smysl a realne mnozstvi CO2 v atmosfere snizila, muselo by jich byt obrovske mnozstvi a stalo by to spoustu penez.

Profesor Mark Jacobson, ktery vyucuje environmentalni inzenyrstvi na Stanfordove univerzite, rekl na zacatku roku americke televizni stanici CBS News, ze ma pochybnosti o motivech a ucinnosti obou druhu zachycovani uhliku, a bez obalu prohlasil, ze ,,prime zachycovani z ovzdusi neni skutecnym resenim, nemame cas ztracet cas touto zbytecnou technologii".

Jacobson se domniva, ze zejmena primy odber z ovzdusi je zbytecny a ze by se melo vice usili a vice zdroju soustredit na prechod na ciste zdroje energie. ,,Musite se zamyslet nad tim, kdo tu technologii navrhuje," rekl Jacobson. Podle nej spolecnosti zabyvajici se fosilnimi palivy jen hledaji alibi pro dalsi tezbu.