Spotreba uhli bude letos opet rekordni, proti lonsku se zvysi o pul procenta a dosahne 8,85 miliardy tun. Castecne je to zpusobeno politikou vlady americkeho prezidenta Donalda Trumpa. Ve svem vyhledu o vyvoji poptavky po tomto palivu to pise Mezinarodni agentura pro energii (IEA). Spalovani uhli je pritom jednim z nejvetsich zdroju sklenikovych plynu, ktere vyznamne prispivaji ke zmene klimatu.
Ve Spojenych statech se spotreba uhli v poslednich letech snizovala, ale ocekava se, ze v letosnim roce stoupne o osm procent. Podle IEA to zpusobily vyssi ceny zemniho plynu a pomalejsi vyrazovani uhelnych elektraren z provozu, za nimz stoji americka vlada.
V Evropske unii letos klesla poptavka po uhli vyrazne mene nez v predchozich dvou letech. Vetrne a vodni elektrarny vyrobily v prvni polovine roku mene energie, coz vedlo ke zvysene zavislosti na uhli. Indie, ktera obvykle prispiva k rostouci globalni poptavce po tomto palivu, z nej letos pravdepodobne vyrobila mene energie. Rane a intenzivni monzunove obdobi vedlo k nizsi poptavce po elektrine a zvysilo produkci z vodnich elektraren.
Hnaci silou trhu zustava Cina, ktera je nejvetsim svetovym spotrebitelem uhli a zaroven lidrem ve vetrne a solarni energii. Pripada na ni 56 procent globalni poptavky. Mistni spotreba zustala v roce 2025 ve srovnani s rokem 2024 stabilni.
Rok 2025 se podle meteorologicke sluzby Evropske unie Copernicus rysuje jako druhy nejteplejsi v historii mereni, shodne s rokem 2023 a za rokem 2024. Globalni poptavka po uhli vsak stagnuje, coz znamena, ze ma tendenci se stabilizovat. IEA predpovida, ze do roku 2030 by mela mirne klesnout a vratit se na uroven roku 2023, a to v dusledku rostouci konkurence jinych zdroju elektriny.