Rusko zopakovalo, ze mu nejde jen o ovladnuti Ukrajiny, ale ze jeho zajmy sahaji i do stredni Evropy. Potvrdil to ministr zahranici Sergej Lavrov, kdyz se opet prihlasil k pozadavkum, ktere Moskva predlozila NATO a USA presne pred ctyrmi lety a ktere zahrnuji vytvoreni sfery ruskeho vlivu, do niz by spadalo i Cesko. Lavrov zaroven odmitl bezpecnostni zaruky pro Ukrajinu v pripade zastaveni boju. Jiny rusky diplomat mezitim prohlasil, ze cilem Moskvy je uplna kapitulace Kyjeva.
,,Verime, ze komplexni navrhy, ktere jsme predlozili USA a NATO v prosinci 2021, zustavaji zcela relevantni a mohly by slouzit jako zaklad, nebo alespon vychozi bod pro vecne diskuse," prohlasil minuly tyden Lavrov na setkani s ruskymi velvyslanci, ktere se tykalo Ukrajiny.
Rusko 17. prosince 2021, tedy v dobe, kdy vrcholily jeho pripravy na plnohodnotnou pozemni invazi na Ukrajinu, zverejnilo dva dokumenty - navrhy pravne zavaznych smluv s NATO a USA. Prezentovalo je jako ,,bezpecnostni zaruky", ktere podle jeho tvrzeni mely odstranit hrozby ze Zapadu, kterym Moskva udajne celi.
Jak ale konstatuje treba vyzkumny Institut pro studium valky (ISW), slo o pozadavky, ktere by znamenaly zniceni soucasne Severoatlanticke aliance.
,,Fakticky se jednalo o ultimatum," podotyka Jan Sir, expert na postsovetsky prostor z Fakulty socialnich ved Univerzity Karlovy. ,,V doprovodnych vyjadrenich si Rusko usty svoji diplomacie vyhrazovalo pravo sahnout k blize neupresnenym opatrenim ,vojensko-technickeho charakteru', paklize ruske navrhy na novou upravu bezpecnostni architektury na evropskem kontinentu a jinde nenajdou pochopeni ze strany Zapadu," pripomnel.
Navrhovane smlouvy predpokladaly revizi mezinarodniho usporadani a odklon od nekterych klicovych zasad mezinarodniho prava, na nichz byl dlouhodobe postaven mir a stabilita evropskeho kontinentu, pokracuje Sir.
,,Efektivne popiraly zasadu suverenni rovnosti statu. Predpokladaly celou radu omezeni suverennich prav zemi regionu stredni a vychodni Evropy. Rusko se tak domahalo rozdeleni Evropy na sfery vlivu," vysvetluje expert.
Rusko v dokumentech mimo jine vyzaduje zakaz dalsiho rozsirovani NATO a vyslovne zduraznuje, ze se clenem Aliance nestane Ukrajina.
Staty NATO podle Moskvy treba take nesmeji provadet zadne vojenske aktivity na Ukrajine ani jinde ve vychodni Evrope, stejne jako na jiznim Kavkaze a ve stredni Asii.
Krome byvalych zemi Sovetskeho svazu se ruske pozadavky tykaji i zemi stredni Evropy vcetne Ceska. Moskva totiz chce, aby v zemich, ktere vstoupily do NATO po 27. kvetnu 1997, nesmeli jejich aliancni spojenci rozmistovat vojenske sily.
Kveten 1997 zminuje Moskva z toho duvodu, ze tehdy byla uzavrena dohoda o vztazich mezi ni a NATO - ktera nezpochybnuje rozsirovani NATO - a teprve pote byly ucineny prvni kroky pro prijeti dalsich clenu. Na summitu v Madridu v cervenci 1997 dostaly pozvanku do Aliance Cesko, Polsko a Madarsko, cleny se pak staly v breznu 1999.
Aliancni zeme by dle predstav Moskvy mohly v tuzemsku a dalsich ,,novych" clenskych zemich mit sve vojaky a zbrane jen zcela vyjimecne a za souhlasu vsech smluvnich stran. ,,,Stare' clenske staty by smely drzet svoje vojska v novych clenskych zemich jen po souhlasu Ruska," zduraznuje Sir.
,,Tyto ruske pozadavky by efektivne znamenaly rozdeleni NATO na dve kategorie statu a zasadnim zpusobem omezovaly clanek 5 (kolektivni obrana) a clanek 10 (otevrenost Aliance k prijeti novych statu) washingtonske smlouvy NATO," upozornuje expert.
Vzajemne plneni vychazejici z ruskych navrhu podle nej navic bylo vyrazne nerovnomerne. ,,Veskere zavazky, ktere by v souladu s touto predstavou na sebe bralo Rusko, byly pritom ty, jez v posledni dobe samo opakovane porusilo," poukazal expert.
Navrhy obsahuji napriklad ustanoveni o tom, ze se smluvni strany nebudou vzajemne ohrozovat ci ze se nebudou povazovat za protivniky. Oba dokumenty se odvolavaji mimo jine na Chartu OSN, ktera zapovida pouziti sily a hrozbu silou. Rusko pritom vede otevrenou ci hybridni valku vuci svym sousedum i Zapadu.
Spojene staty a jejich spojenci v reakci na ultimatum Moskvy dali na prelomu let 2021 a 2022 najevo, ze o nekterych bodech ruskych navrhu jsou ochotni jednat - treba o vzajemnem omezeni vojenskych cviceni a umistovani zbrani v regionu ci o opatrenich na posileni vzajemne duvery.
Moskva ale trvala na tom, ze Zapad musi jeji pozadavky akceptovat jednostranne a jako celek, coz bylo pro USA i NATO neprijatelne, a ultimatum proto odmitly.
Kreml navic v lednu 2022 sve podminky jeste aktualizoval a namisto ,,pouheho" nerozmistovani sil NATO na vychodnim aliancnim kridle pozadoval rovnou uplne stazeni Aliance z regionu. ,,NATO by si melo sbalit sve saky paky a vratit se k hranicim z roku 1997," prohlasil tehdy Lavrovuv namestek Sergej Rjabkov.
,,Obe ultimata byla vyhlasena na pozadi vojenskych manevru na okupovanych uzemich Ukrajiny a v pasmu pri hranicich Ukrajiny a byla spojena s demonstraci sily. Jelikoz tato donucovaci diplomacie selhala, pristoupilo v unoru 2022 Rusko k plosnemu utoku proti Ukrajine," narazi Sir na to, ze Moskva i nesplnenim techto pro USA a NATO neprijatelnych pozadavku ospravedlnuje svou plnohodnotnou pozemni invazi do sousedni zeme.
Lavrov, ktery se nyni ke ctyri roky staremu ultimatu prihlasil v projevu pred ruskymi diplomaty, tak fakticky odmitl hned nekolik bodu mozneho miroveho planu, ktere ted zaznivaji v ramci jednani o pripadnem konci ruske valky proti Ukrajine, uvadi ISW.
Fakticky totiz trval spise na stazeni sil NATO z vychodniho kridla nez na zmrazeni rozsirovani Aliance, ktere se objevuje v rozhovorech. Pripadna dohoda zalozena na ultimatech z roku 2021 by take zabranila nasazeni evropskych stihacek v Polsku, coz je dalsi bod, ktery ve variantach miroveho planu figuruje.
Dlouholety sef ruske diplomacie take naznacil, ze jeho zeme nadale chce cele ctyri ukrajinske oblasti, ktere dosud plne neovlada - nejen Doneckou a Luhanskou, ale take Zaporozskou a Chersonskou - prestoze ve vyjednavanich se objevuje moznost zmrazeni stavajici linie kontaktu prave v Zaporozske a Chersonske oblasti.
Predevsim vsak Lavrov odmitl bezpecnostni zaruky pro Kyjev a pohrozil, ze Rusko bude povazovat jakekoli ,,mirove sily" na Ukrajine za ,,legitimni vojenske cile". Tim fakticky vyloucil poskytnuti smysluplnych zapadnich bezpecnostnich garanci, ktere by mohly Moskvu odradit od dalsi agrese ci by pomohly Kyjevu v obrane pred ni, dodal ISW.
Navzdory pokracujicim jednanim o moznem zastaveni ruske valky na Ukrajine dava Moskva jasne najevo, ze nehodla v nicem ustoupit a ze trva na uplne kapitulaci napadene zeme. Otevrene to rekl rusky velvyslanec Andrej Kelin v rozhovoru pro britsky Channel 4. ,,Urcite by nemelo jit o dohodu, musime mluvit o kapitulaci," prohlasil doslova.