Nemecka vlada schvalila zakon o vojenske sluzbe

Podle kanclere Friedricha Merze je bezpecnost prioritou soucasne vlady. ,,Rusko je a zustane dlouhou dobu nejvetsim ohrozenim evropske bezpecnosti," dodal na tiskove konferenci po schvaleni navrhu zakona.

Na dobrovolnicky system nemecka armada presla v roce 2011, kdy byla povinna vojenska sluzba pozastavena. Branna povinnost ale neprestala platit a v pripade napadeni zeme by byla automaticky znovu zavedena.

Nemecka armada dlouhodobe priznava, ze ma problem ziskat dostatecny pocet lidi. Bundeswehr ma nyni ve sluzbe zhruba 180 tisic vojaku a vojakyn. Podle cilu Severoatlanticke aliance (NATO) by jejich pocet mel v pristich letech dosahnout 260 tisic. Dalsich dve ste tisic muzu a zen by melo byt v rezervach. Nemecko ma 83 milionu obyvatel.

Formular povinny pro muze, pro zeny dobrovolny

Podle pripravene zakonne normy budou muset od pristiho roku vsichni muzi po dosazeni plnoletosti vyplnit on-line dotaznik. Armada pomoci nej chce zjistovat jejich zajem o sluzbu v armade i fyzickou zpusobilost. Zeny po dosazeni 18 let dotaznik rovnez dostanou, povinnost jej vyplnit ale mit nebudou.

Na zaklade dotazniku pak armada pozve vhodne kandidaty k odvodu. Uz od poloviny roku 2027 by mely byt odvody povinne pro vsechny muze, kteri ten rok oslavi osmnactiny - tedy pro zhruba 200 tisic muzu rocne.

Rozhodnuti o vstupu do vojenske sluzby zustane dobrovolne. Zakladni sluzba by mela byt sestimesicni, prodlouzit by ji bylo mozne az na 23 mesicu. Po ni se z vojaku stanou rezerviste, ministerstvo obrany ale doufa, ze cast z nich v armade zustane. Pokud potreba novych rekrutu vzroste, protoze se skokove zhorsi bezpecnostni situace, bude podle navrhu zakona mozne vratit se k povinne vojenske sluzbe. Souhlasit by s tim ovsem musel Spolkovy snem.

Beze zmen zakon nenechame projit, tvrdi CDU/CSU

Zakon z dilny socialnedemokratickeho ministra obrany Borise Pistoriuse kritizuji nekteri politici koalicni CDU/CSU. Jeji mluvci pro obranu, poslanec Thomas Erndl rekl, ze beze zmen nenecha jeho frakce navrh zakona Spolkovym snemem projit.

,,Chybi nam osmdesat tisic vojaku z povolani a 140 tisic rezervistu, to jen na zaklade dobrovolnosti nezmenime," mini dalsi clen CDU/CSU Thomas Rowekamp. Kritici z rad teto politicke strany chteji, aby zakon obsahoval konkretni cile navyseni stavu armady. V pripade jejich nesplneni by se povinna sluzba vratila automaticky.

Pistorius v reakci na kritiku uvedl, ze si je jisty, ze posileni stavu armady je mozne dosahnout i dobrovolnou cestou. Podle nej lze videt zvyseny zajem o vstup do armady uz nyni. Kritika na adresu navrhu zazniva take z casti levicove opozice, podle ktere se jedna o predstupen navratu povinne vojenske sluzby.

Motivovat ke vstupu do armady chce Pistorius mimo jine lepsimi platovymi podminkami ci lepsim ubytovanim. Prostredky k tomu by chybet nemely. Nemecko planuje postupne zvysit vydaje na obranu na 3,5 procenta hrubeho domaciho produktu (HDP), dalsiho 1,5 procenta vykonu ekonomiky ma jit do vojensky vyuzitelnych oblasti, jako jsou infrastruktura ci kyberneticka bezpecnost. Letos by obranne vydaje mely dosahnout 2,4 procenta HDP.

Modernizace nemecke armady

Nemecko uz po zacatku plnohodnotne ruske invaze na Ukrajinu v roce 2022 zahajilo rozsahlou modernizaci armady. Financovana je ze zvlastniho fondu o objemu sto miliard eur (2,5 bilionu korun), ktery doplnuje bezny rocni rozpocet na obranu. Strany soucasne nemecke vlady se pak v breznu - jeste pred uzavrenim koalicni smlouvy - dohodly na zvyseni obrannych vydaju.

Dosahnout ho chteji i pomoci reformy takzvane dluhove brzdy, ustavniho opatreni, ktere ma branit prilisnemu zadluzovani zeme. Diky tomu si Nemecko zajisti dostatek penez na obranne vydaje pujckami na mezinarodnich trzich. Cilem je podle kanclere Merze vybudovat z bundeswehru nejsilnejsi konvencni armadu v Evrope.

Zasedani nemecke vlady se ve stredu konalo mimoradne na ministerstvu obrany, a to v mistnosti, ktera je zabezpecena proti odposlechum. Naposledy na ministerstvu obrany vlada zasedala v roce 1992 za kanclere Helmuta Kohla.

Krome zakona o vojenske sluzbe ministri schvalili take posileni pravomoci vojenske tajne sluzby MAD. Jako host se zasedani kabinetu zucastnil i sef generalniho stabu Carsten Breuer a vrchni velitel spojeneckych sil NATO v Evrope (SACEUR) Alexus Grynkewich.

Munice z Poryni

Ve stredu nemecky zbrojni koncern Rheinmetall otevrel novou municni tovarnu v Unterlussu ve spolkove zemi Dolni Sasko na severozapade Nemecka. Chce si tak upevnit pozici nejvetsiho vyrobce munice raze 155 milimetru v zapadnim svete, uvedla agentura DPA.

Slavnostniho otevreni zavodu se zucastnili ministr Pistorius, nemecky vicekancler Lars Klingbeil a generalni tajemnik NATO Mark Rutte. Rheinmetall zastupoval sef koncernu Armin Papperger. Podle nej by podobne municni tovarny mohly vzniknout i v jinych evropskych zemich, napriklad v Litve. Take Ukrajina by mela byt podle Pappergera schopna vyrabet ,,nutne potrebne ochranne a obranne vybaveni na vlastnim uzemi".

Seriova vyroba munice raze 155 milimetru by mela zacit v nasledujicich tydnech. Zpocatku by mela pokryvat hlavne objednavku nemecke armady z roku 2024. Jeste letos by melo byt vyrobeno 25 tisic kusu munice, v roce 2027 by to melo byt uz 350 tisic kusu. V Unterlussu by tak vznikla podle webu Deutschlandfunk nejvetsi municni tovarna v Evrope.

Ve vsech svych zavodech hodla Rheinmetall v roce 2027 vyrabet 1,5 milionu kusu munice rocne. V zavode v Unterlussu vznikne pet set novych pracovnich mist, investice do vzniku tovarny se podle zahranicnich agentur pohybuje kolem peti set milionu eur (12,2 miliardy korun).

V Unterlussu, ktery lezi severne od dolnosaske metropole Hannoveru, ma Rheinmetall uz delsi dobu i jine provozy. Mimo jine tam sestavuje bojove vozy pechoty Puma.