Dokud stat nezmeni pravni upravu evidence skutecnych majitelu, nemuze nutit firmy k zapisu udaju a sankcionovat je, pokud zakonnou povinnost nesplni, rekl mistopredseda Nejvyssiho soudu (NS) Petr Suk. Duvodem je rozpor s unijnim pravem, na ktery letos postupne upozornil nejprve Nejvyssi spravni soud (NSS) a nyni take Nejvyssi soud.
Soudy argumentovaly hlavne ochranou soukromi a osobnich udaju skutecnych vlastniku. Po zapisu do evidence jsou totiz udaje pres internet volne dostupne verejnosti, coz je v rozporu s drivejsim verdiktem Soudniho dvora EU. Na rozsudky NSS upozornil server Info.cz a jsou zverejnene v soudni databazi. Rozhodnuti NS zatim publikovano nebylo, ale jeho vychodiska jsou podle Suka podobna jako v pripade NSS.
Evidence skutecnych majitelu je verejny registr, ktery shromazduje udaje o fyzickych osobach, jez fakticky ovladaji nebo maji prospech z pravnickych osob a sverenskych struktur. Jejim cilem je zajistit transparentnost vlastnickych vztahu a zamezit zneuzivani firem k prani spinavych penez ci danovym unikum.
Do evidence maji pristup urady, soudy, banky, notari. K nekterym udajum se volne dostane i verejnost, coz je podle NSS problem, a to prave s ohledem na rozhodnuti Soudniho dvora EU, ktery upozornil napriklad na riziko zneuziti udaju.
,,Jakmile jsou tyto udaje zpristupneny siroke verejnosti, mohou byt nejen volne vyhledavany, ale rovnez uchovavany a sireny," konstatoval Soudni dvur EU v roce 2022. Nektere zeme pote vnitrostatni upravu ci praxi zmenily, Cesko nikoliv.
NSS v breznu vyhovel kasacni stiznosti spolecnosti BPN, ktera dostala pokutu deset tisic korun za to, ze nezajistila zapis do evidence ve tricetidenni lhute.
Firma tvrdila, ze ceska zakonna uprava je v rozporu s unijnim pravem a ze zapis do evidence by vedl k naruseni soukromi majitelu. Ministerstvo spravedlnosti trvalo na tom, ze verejny pristup k udajum je legitimni nastroj v zajmu transparentnosti, boje proti prani spinavych penez a odhalovani stretu zajmu.
NSS dospel k zaveru, ze firmu pokutovat nelze. Sice porusila svou povinnost, avsak kdyby ji splnila, zaroven by tim zpusobila zasah do prav skutecnych majitelu. ,,Aktualne platna a ucinna pravni uprava evidence skutecnych majitelu pusobi takovym zpusobem, ze primym dusledkem splneni oznamovaci povinnosti subjektu povinneho evidovat udaje o svych skutecnych majitelich je rovnez zasah do ustavne zarucenych prav skutecnych majitelu techto subjektu na ochranu soukromeho a rodinneho zivota a osobnich udaju," stoji v rozsudku.
V srpnu NSS vyhovel obdobne stiznosti firmy Highinvest. I v tomto rozhodnuti uvedl, ze povinnost zapsat skutecne majitele do evidence vede automaticky ke zpristupneni udaju verejnosti, coz predstavuje neprimereny zasah do zakladnich prav. Soud take odmitl argument, ze firma se mela branit az nasledne zalobou na ochranu osobnosti - takova obrana by byla neucinna.
NS se k problematice dostal z jineho uhlu, zastal se firmy, se kterou bylo vedeno takzvane rizeni o nesrovnalosti. Jde o mechanismus, jehoz prostrednictvim soud dohlizi na to, aby v evidenci byly pravdive a uplne udaje.
Soucasne deni kolem evidence skutecnych majitelu pripomina vyvoj kolem centralniho registru oznameni o majetkovych pomerech komunalnich politiku. Ustavni soud v roce 2020 zrusil tehdejsi rozsah nahlizeni do centralniho registru oznameni. Podle ustavnich soudcu postaci zpristupnovat udaje na zaklade zadosti, volne nahlizeni pres internet porusovalo pravo na soukromi verejnych funkcionaru.