Kdy bude rychla moda ,,out", zalezi podle vyrobcu textilu i na zakaznicich

Pro odevni retezce s takzvanou rychlou modou - fast fashion - je dulezita nizka cena a mnozstvi prodaneho zbozi. Kvalita a vydrz uz tolik ne. Zakaznici nakupuji hodne a pokud mozno levne. ,,Zakaznik se chova instinktivne a trzne, kupuje hezke a levne veci, aniz by se prilis dival na kvalitu i na to, kde je produkt vyroben," rekl vykonny reditel ATOK Cesal.

Velke mnozstvi odevu nakoupi zakaznici na asijskych e-shopech, jako jsou Shein, Temu a dalsi platformy. ,,Samozrejme by bylo mozne zatizit i toto zbozi cly, a to vcetne jednotlivych baliku, ktere se sem dostavaji bez dane. A zacina to byt velkym problemem nejen v oblasti textilu, ale i elektroniky," poznamenal Cesal. Kdyz se situace resit nebude, bude podle nej problem narustat. ,,Pokud Spojene staty nastavi vysoka cla, tak se zbozi, ktere se nedostane tam, odkloni a prvni na rade je Evropska unie," dodal.

Kdyby bylo spotrebitelske chovani zakazniku zodpovednejsi, problem by se podle Cesala mohl postupne resit sam, protoze spotreba levneho odevniho zbozi by postupne klesala.

6 minut

Modni navrharka Helena Bedrnova se domniva, ze rozhodovani o tom, jake obleceni si zakaznik koupi, je nejen veci financnich moznosti, ale i priorit. Jsou podle ni lide, kteri davaji prednost vyhradne kvalite, a pak ti, kteri by to take delali, ale nemaji na to zdroje.

,,Kazdy clovek disponuje nejakou castkou, kterou muze venovat na svoje oblekani a na svuj satnik. A pak take rozhoduje to, do ceho chceme investovat. Jsou zeny i muzi, kteri radi investuji do sveho obleceni a vnimaji, ze obleceni je soucasti jejich image, coz je pro jejich zivot dulezite. A pak jsou samozrejme lide, ktere to vubec nezajima," poznamenala.

Spatna synchronizace opatreni

Od zacatku letosniho roku maji obce povinnost zajistit svoz a trideni textilu. Situace je ale komplikovana. Samospravy na to nemaji penize. Svozove firmy podle Roberta Simka, ktery je generalnim reditelem spolecnosti Retex a zaroven predsedou platformy Asociace textilniho, odevniho a kozedelneho prumyslu pro cirkularni ekonomiku, penize od obci zatim nedostavaji. Dosud zily predevsim z toho, ze ty nejkvalitnejsi odevy prodavaly jako secondhandove hlavne do Afriky.

,,Evropska unie ale tento byznys do Afriky postupne omezuje, textil je pro ni surovina, a ne odpad. Afrika uz textil chce mene nez driv a vyrobci zatim nemuseji do systemu platit za svoje vyrobky. A nebudou muset ani pristi rok, takze v tomto systemu zatim penize chybi. Neuchopili jsme to zatim dobre, ale problemy maji v Evrope vsichni," poznamenal Simek.

,,Tady je zakladni problem synchronizace jednotlivych opatreni. Pokud se tyka obci, ty maji od prvniho ledna letosniho roku povinnost tridit textilni a odevni odpad, ale nevysla jeste smernice o odpadech, v ramci ktere jsou i pravidla rozsirene odpovednosti vyrobce, jez by toto mela resit," potvrdil Cesal.

Rozsirena zodpovednost vyrobce

Zatim tento system, kdy vyrobce ponese odpovednost za vyrobek po cely jeho zivotni cyklus, nefunguje, ale Simek predpoklada, ze je to otazka nejblizsich let. ,,Nastane to zcela jiste," rekl.

Podle Simka jsou postupne zavadene povinnosti vyplyvajici z Green Dealu mozna prisnejsi, nez by musely byt, ale s ohledem na to, jak textilni prumysl zaplavuje planetu obrovskym mnozstvim odpadu, je potreba stale bobtnajici problem resit. ,,Nejsme v tom sami. Kazdy k tomu pristupuje trochu jinak, ale resi to napriklad i Japonsko, Australie ci USA," poznamenal.

Pristup ceskych firem je podle nej troji. Nektere uz se snazi mit nulovy odpad, recyklovat a vyrabet vlakno, dalsi hledaji sveho recyklatora a posledni to zatim neberou vazne - pro ne pak muze byt pozde. Na druhou stranu Simek vidi velkou prilezitost pro vznik firem, ktere budou textil recyklovat a z vlakna vyrabet i finalni produkt. ,,Jsou na to i dotace, ale je potreba velky vstupni kapital - vyssi desitky ci nizsi stovky milionu korun, pokud to ma byt moderni technologie," rekl Simek.